Covid ohrožuje i děti, očkování se jim vyplatí, říkají lékaři

V Česku jsou proti covidu-19 plně naočkovány téměř tři miliony dospělých a tisíce seniorů na vakcínu stále čekají. Aktuální už se ale stává otázka očkování dětí – pro starší 12 let se otevře od července.

Evropská léková agentura pro ně minulý měsíc schválila vakcínu Comirnaty, během léta by razítko mohla dostat také Spikevax od firmy Moderna. Očkování dětí nicméně může v Česku narazit na nezájem rodičů – zní pochyby o tom, zda se dětem očkování vyplatí, zda je bezpečné a dostatečně otestované. Oslovení lékaři však pochyby vyvrací.

Článek si také můžete přehrát v audioverzi.

„Nedá se předpokládat, že by riziko očkování vakcínou Comirnaty bylo vyšší u skupiny 12+ oproti 16+. Tedy vakcinace by měla být velmi bezpečná,“ uvedl pro Seznam Zprávy lékař René Hrdlička, místopředseda České pediatrické společnosti.

Zejména děti se závažným chronickým onemocněním podle něj mohou mít z vakcíny zásadní profit. Pomoci k ochraně před covidem-19 ale může i ostatním. „Očkování dětí 12+ bych doporučil, přínos převažuje nad rizikem a stejně jako ostatní očkování může omezit nemocnost a šíření viru obecně,“ dodává.

Zároveň připomíná, že vakcína snižuje riziko závažných projevů covidu-19. U dětí je toto riziko nižší, ale ani jim se komplikace nevyhýbají. Také u jiných závažných nemocí jsou počty nakažených dětí ročně poměrně malé, přesto se proti nim ochrana očkováním využívá, příkladem může být očkování proti meningokokové infekci. Té má Česko ročně asi 50 případů, jednotky z nich každý rok umírají.

Mezi dětmi je ve spojení s covidem-19 skloňován syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi (PIMS-TS), který vede k zánětu cév a může vyústit v multiorgánové selhání. V Česku se během pandemie objevilo přibližně 200 případů.

„Na svých dětských pacientech vidím, že covid rozhodně není nevinné onemocnění, které by jim nemohlo způsobit závažné či trvalé poškození. Máme nyní v péči osmiletou dívku, u které se projevilo multiorgánové selhání po prodělaném covidu, takzvaný syndrom PIMS-TS. V srdci se jí vytvořila sraženina, dostala se do střední mozkové tepny a způsobila jí jistý ekvivalent mozkové mrtvice. Hybnost její levé poloviny těla je poškozená,“ popsal Jan Lebl, přednosta Pediatrické kliniky 2. LF a FN Motol pro Právo.

Celkem se v Motole s PIMS-TS doposud léčilo asi 50 dětí. Ochranu lékař vidí jednoznačně v očkování. „Očkování je dobrovolné. Rozhodnou rodiče, ale v souladu s úrovní svých mentálních schopností by se na rozhodnutí mělo dítě spolupodílet. Nikdo rodiče nebude nutit. Ve veřejnosti je malá skupina militantních odmítačů očkování, která rozšiřuje emotivní argumenty. Proto je nyní pro mě jako dětského lékaře důležité působit pozitivní motivací na nerozhodnuté,“ dodává přednosta.

O potřebě očkovat děti mluví také dětský lékař a člen České vakcinologické společnosti Daniel Dražan. Pro Seznam Zprávy uvedl, že v prvních měsících letošního roku byl covid-19 bezkonkurenčně nejčastější preventabilní příčinou dětských úmrtí, podlehlo mu pět dětí. Očkování podle něj i děti chrání před dlouhodobými následky covidu-19, tzv. long covidu. „Podle literatury jím může trpět mezi 10 až 20 procenty dětí, které covid prodělaly,“ dodal lékař.

Kromě toho odborníci zmiňují epidemické hledisko celé věci – k dosažení kolektivní imunity je třeba proočkovat co nejvíce lidí ze všech skupin populace. Vynechání jediné navíc zvyšuje riziko, že se bude virus šířit a mutovat pouze v ní.

Odborníci se shodují, že je nyní třeba zaujmout jasný postoj a společně s vakcinology plánují v následujících dnech vydat jednotné doporučení. „Česká pediatrická společnost a vakcinologická společnost pracují na společném stanovisku,“ napsal redakci profesor Tomáš Honzík, přednosta Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu Všeobecné fakultní nemocnice.

Ještě před květnovým schválením v Evropě dostala vakcína Comirnaty od americko-německého konsorcia Pfizer/BioNTech zelenou pro děti nad 12 let od úřadů v Kanadě či USA. Jen ve Spojených státech už si látku nechalo aplikovat přes šest milionů mladistvých mezi 12 a 17 lety. Další data mimo klinické studie se i nadále sbírají a analyzují.

Evropské registraci vakcíny pro mladistvé předcházela studie s více než 2 000 účastníky. Výrobci konstatovali 100procentní účinnost látky a nepozorovali žádné výjimečné vedlejší účinky. Kromě toho upozorňují, že děti dostávají látku stejného složení, která je již otestována na milionech dospělých po celém světě a prokázala svou bezpečnost i účinnost.

Proti plošnému očkování dětí od 12 let se však nedávno vyjádřila německá Stálá očkovací komise (Stiko), která je nezávislým poradním orgánem Institutu Roberta Kocha. Podle ní stále chybí větší vědecké podklady. Vakcína by proto měla plynout jen k dětem s chronickými zdravotními problémy, u kterých hrozí závažnější průběh covidu-19. Zhruba polovina dětí v kategorii 12 až 17 let, na které se doporučení Stiko vztahuje, trpí astmatem. Mezi další zdravotní potíže, které Stiko zohledňuje, patří cukrovka, problémy se srdcem, chronická bronchitida, Downův syndrom a obezita.

Zatím zdrženlivý přístup zvolila i Světová zdravotnická organizace. Ta upozornila, že mají adolescenti a děti častěji mírnější průběh covidu-19 v porovnání s dospělými. „Pokud tedy nejsou součástí skupiny, které hrozí vyšší riziko těžkého covidu-19, je jejich vakcinace méně urgentní než u starších lidí, chronicky nemocných a zdravotníků,“ píše ve svých průběžných závěrech. K obecnému doporučení zatím podle svého vyjádření nemá dostatek podkladů.

„Strategická poradní skupina odborníků dospěla k závěru, že vakcína od Pfizer/BioNTech je vhodná pro starší 12 let. Dětem od 12 do 15 let, kterým hrozí větší riziko, může být vakcína nabídnuta společně s ostatními prioritními skupinami,“ dodává.