Covid nás poškodí. Ale my v PPF jsme experti na krize, říká akcionář

Koronavirová krize na globální Kellnerův byznys ve skutečnosti tvrdě doléhá. Momentální kondici PPF Group, největší české byznysové skupiny rozkročené z USA přes Evropu až po Čínu, v rozhovoru pro Seznam Zprávy detailně popisuje její minoritní akcionář Jean-Pascal Duviesart.

Dlouholetý Kellnerův spolupracovník je jedním ze tří akcionářů PPF – stejně jako druhý minoritní podílník Ladislav Bartoníček drží lehce přes půl procenta akcií. Rozhovor Duviesart Seznam Zprávám poskytl během několikadenního pobytu v Praze, většinu svého pracovního času jinak tráví rodilý Belgičan v Rusku.

Přijel jste z Moskvy. Jak jste tam prožíval koronavirovou izolaci?

Normálně. Několik měsíců tam platila izolace, teď se začíná znovu pracovat. Počet nakažených v Moskvě je teď nízký. Vážnější je to nyní spíš na východě, v Kazachstánu se virus opět šíří.

Pro mě je ale vždycky zvláštní vidět, jak lidé mluví o zemích, které sledují z dálky. Když jsem byl v Rusku, zprávy z Belgie a Francie vypadaly katastroficky. Telefonoval jsem ale příbuzným v Belgii a ti mi říkali, že je to v pořádku. Tady hraje roli emocionální aspekt daný vzdáleností.

Každopádně Česká republika situaci zvládla lépe než mnohé jiné země. Možná jste nejméně zasažené místo, pokud vím, spolu s Vietnamem. V Rusku byl sice počet nakažených vysoký, ale mimo jiné i proto, že míra testování je tam poměrně vysoká.

Možná v boji s koronavirem Rusům pomáhá vodka.

Ta není na dezinfekci dost silná, na to musí být 98procentní alkohol (směje se).

Ale vážně. Koronavirus způsobil krizi. Když ale časopis Forbes dělal výpočet osobního jmění Petra Kellnera – což představuje hlavně PPF –, došel k závěru, že jeho majetek od dubna do dneška (rozhovor se uskutečnil ve druhém červencovém týdnu, pozn. red.) vzrostl o téměř 25 procent. To znamená, že hodnota PPF v krizi roste…

Od dubna 2020 do nynějška?

Ano. V dubnu podle Forbesu činilo Kellnerovo jmění 14 miliard, dnes 17 miliard dolarů.

To jsou dobré zprávy!

Nás to překvapilo.

Zaprvé, nevím přesně, jak to Forbes počítá, takže k tomu vám nemohu nic říct. Ale pokud udělají to, že vezmou naše aktiva a srovnají je s cenou srovnatelných aktiv, pak se srovnává nejnižší dno kapitálových trhů z doby, kdy se všichni obávali, že se svět zhroutí, s oživením trhu. Díváte se na to přes cenu zlata, přes cenu akcií Polymetalu (ruská těžařská firma, v níž má PPF po červnovém prodeji části akcií podíl 3,9 procenta – pozn. red.). Dále, akcie Telecomu prošly změnou ratingu, stejně jako akcie bank. Možná za tím prostě stojí změna ratingu finančního trhu. A nezapomínejme, že index Dow Jones je blízko svého maxima.

Takže jak se vašemu podnikání skutečně daří?

PPF je hodně diverzifikovaný holding, diverzifikovaný z geografického i oborového hlediska: asi 40 procent našeho podnikání je v Evropě, 20 procent v Rusku, 30 procent v Asii. Z jiného úhlu pak necelých 50 procent z PPF tvoří finanční služby, přes 30 procent telekomunikace, asi 10 procent jsou nemovitosti a zbytek strojírenství a biotechnologie. Jednotlivé obory a regiony jsou virem zasaženy rozdílně. Proto je těžké říct, zda jde všechno špatně, nebo dobře.

Vezměme to po jednotlivých oborech.

V rámci nemovitostního byznysu máme v Rusku dvě vlastní obchodní centra. Sice již znovu otevírají, ale byla zavřená. Jsou v silných lokalitách, povede se jim dobře, ale momentálně jsou na tom zle. Služby jsou hodně zasažené, ale administrativní části našich budov si vedou dobře, tam se nic nezměnilo.

Finanční služby jsou krizí zasažené, s tím se nedá nic dělat, to víte. Všechny finanční instituce vykázaly za první čtvrtletí – nebo vykážou za druhé čtvrtletí – zvýšené úvěrové ztráty. My také, to je normální. Zpomalila ekonomická aktivita, dochází ke zvýšeným úvěrovým ztrátám. Na druhou stranu telekomunikace jsou zatím postižené výrazně méně.

Znamená to tedy, že expanze PPF do telekomunikací v nedávných letech teď pomáhá vyvážit ztráty?

Ano, když jsem před deseti lety přišel do PPF jako akcionář, zabývali jsme se především finančními službami, pojišťovnictvím a bankami. Byli jsme extrémně zaměření na Evropu a Rusko. Míra naší diverzifikace v posledních deseti letech je ale dramatická.

PPF vstoupila do telekomunikací a expandovala v Asii. Pak jsme k tomu přidali biotechnologie a další investice. Naše biotechnologická firma Sotio funguje v Číně, v Evropě, v USA, nyní investujeme do biotechnologií ve Francii, ve Velké Británii. K tomu přidáváme strojírenství, vedeme jednání v dalších zemích a expandujeme mimo Česko. Je tu skutečná snaha o diverzifikaci napříč odvětvími, napříč zeměmi.

Řekl jste, že finanční služby jsou zasaženy koronakrizí. Vám ale dramaticky poklesl ve srovnání s rokem 2019 zisk už za první čtvrtletí, ještě před koronavirem. Co je důvodem?

Jsou dva důvody, proč zisk skupiny Home Credit (holding, zastřešující spotřebitelské půjčky, pozn. red.) za první čtvrtletí poklesl. Tím prvním je, že již na konci loňského roku bylo vidět ekonomické zpomalení v Číně. To vedlo ke snížení ziskovosti naší čínské firmy. To je jedna věc.

Druhá věc je, že když jsem v lednu převzal pozici generálního ředitele Home Creditu, společně s Jiřím a Petrem (Šmejcem a Kellnerem, dalšími akcionáři PPF, pozn. red.) jsme se rozhodli zaměřit se znovu na naše hlavní trhy. Proto jsme zastavili některé už před tím zahájené projekty. Zastavili jsme projekt Velvon v Německu (Home Credit chystal rozjezd německé internetové banky, sesterské firmy své české Air Bank, pozn. red.), zastavili jsme plánovanou expanzi Zonky (firma zaměřená na P2P půjčky, pozn. red.) do Španělska.

Dělat tyhle věci není levné. A není levné je zastavit, takže ve výsledku za první čtvrtletí se projevil i vliv těchto omezení, tedy náklady na jejich ukončení.

Jsou nějaké další projekty, o jejichž ukončení nyní uvažujete?

Rozhodnutí, která jsme přijali, když jsem nastoupil do funkce, byla neexpandovat do Německa a do Španělska. Ještě před mým nástupem padlo rozhodnutí, ukončit naši aktivitu s kreditní kartou v USA. Tato rozhodnutí byla přijata ještě před koronavirem. Zpětně viděno, byla to dobrá rozhodnutí, udělali bychom je tak jako tak.

Koronavirus má na podnikání různý dopad. My v PPF často žertujeme, že jsme odborníci na krize. Když více než dvacet let děláte spotřebitelské financování na nově vznikajících trzích, dobře víte, jak zvládat krizi. Být úspěšní v Rusku znamená naučit se zvládat hospodářské krize. Totéž Kazachstán.

Takže na koronavirus PPF prostě vytáhne osvědčené scénáře?

Koronavirová krize je něco jiného. Zaprvé je globální, takže geografická diverzifikace vám bohužel nepomáhá tak, jako obvykle. Zadruhé, s koronavirem přišla nutnost dodržovat sociální odstup, což znamená mimo jiné zavřené obchody. Takže když chcete poskytovat spotřebitelské úvěry, musíte být dostatečně silní v on-line obchodování. Když máte call centra, kde lidé kvůli epidemii nemohou sedět vedle sebe, musíte být natolik technologicky silní, abyste za pár dnů dokázali reorganizovat úplně celé call centrum.

To byly vaše reakce?

My jsme tohle dokázali v každé zemi. Dokázali jsme změnit způsob fungování call center tak, aby mohli lidé pracovat z domova. A jejich produktivita po pár dnech byla skoro stejná, jako když všichni sedí na jednom místě. Potom je tu aplikace na tomhle (poklepává na svůj telefon). Potřebujete nejen prodávat, ale také poskytovat služby, takže potřebujete aplikaci. My díky bohu máme 17 milionů stažení naší aplikace. V podstatě jsme dokázali přejít z osobních jednání se zákazníky nebo telefonické interakce v call centrech k samoobsluze z domova – pomocí mobilní aplikace. A takový je vliv koronaviru na náš byznys. Mimochodem, znáte ten ředitelský vtip o covidu?

Ne, povídejte!

To se ptají zaměstnance: „Kdo u vás řídil inovace? Byl to CDO (ředitel pro digitizaci), CIO (ředitel pro informatiku) nebo COVID?“ Odpověď je samozřejmě „COVID“.

Když se ohlédnu za dosavadním průběhem krize, jsem hrdý na dvě věci. Jednou z nich jsou fantastické týmy manažerů v každé naší zemi. Jejich loajalita k firmě mě až dojímá. Druhá věc, na kterou jsem velmi hrdý, je naše robustní technologie. Když přežijete takovou bouři, dokážete se přizpůsobit a přežijete. Covid sice mění způsob, jakým podnikáme v téhle dimenzi, ale není fenoménem, který by nás nutil přehodnotit samotnou přítomnost v nějaké zemi.

Máte ale dostatek zákazníků? Lidé se pořád bojí investovat, kupovat nové výrobky a tím pádem ani nepotřebují půjčky.

Lidé budou mít pravděpodobně nižší spotřebu. Místo růstu o 10, 15 nebo 20 procent zůstaneme rok více méně stabilní, tj. o něco porosteme, anebo klesneme, jak v které zemi. Jak bude probíhat ozdravení, to se teprve ukáže.

Nečekám ale, že spotřeba v Asii půjde systematicky dolů, vidíme jen dočasné zpomalení. Naše zkušenost z krizí je taková, že je musíte správně řídit, musíte snižovat náklady, mít dostatečnou likviditu, dostatek kapitálu. Jestli toto máte, krizi přežijete a restartujete silnější, obvykle s lepším úvěrovým rizikem.

Jak nyní vypadá situace v Číně? Pro vás je to nejdůležitější trh.

Čína je možná nejdůležitější trh, ale…

Máte tam 35 procent svých aktiv, to je nejsilnější koncentrace na jednom trhu.

To ovšem ale také znamená, že máme 65 procent aktiv jinde. Máme Rusko, které si vede poměrně dobře, máme Kazachstán, který si vede poměrně dobře, mám Česko, které si vede poměrně dobře.

Ale váš nejdůležitější trh je pořád Čína.

Nechci se vyhýbat vaší otázce. Čína už se restartovala. Vrací se tam poptávka po úvěrech. Restaurace ještě nejsou zcela zaplněné, cestování je stále zásadně omezené, mezinárodní cestování v podstatě přestalo existovat. Podobně jako v Česku, kde v hotelu Diplomat teď se mnou bydlí 10 nebo 20 lidí. Ale jsem optimista.

Jak vypadá v Číně epidemiologická situace? Podle zveřejňovaných statistik se tam nákaza covidem-19 prakticky zastavila. Dá se tomu věřit?

O případech covid-19 v jakékoli zemi nemám o nic lepší informace než vy. Já sleduji ekonomiku, a ta se fakticky restartuje. Nedávno jsem četl ve zprávě banky HSBC, že je čínská ekonomika nyní zhruba na 90 procentech úrovně z ledna. Když se podíváte na spotřebu elektřiny, intenzitu osvětlení, znečištění a podobně, jsou zhruba tam, kde byli dřív.

Otázka je, jestli přijde druhá vlna covidu-19. Ale to platí pro jakoukoli zemi, to není jen čínský problém. Musím říct, že já z druhé vlny covidu obavy mám. To bezpochyby a v každé zemi.

Jak jsou na tom další vaše velké trhy?

Vietnam v podstatě nebyl covidem zasažen, Indonésii se vede poměrně dobře. Největší starost mám o Indii a Filipíny, ty jsou stále v režimu izolace. Rusko restartuje, to je jasně vidět. Česká republika se vzpamatovala poměrně rychle..

O kolik půjček méně teď poskytujete?

V nejhorší době jsme přicházeli i o víc než polovinu nových půjček měsíčně, nyní jsme asi o 20 až 25 procent níž oproti lednu. Postupně už se ale navracíme zpátky.

Zvedá se vám podíl nesplácených půjček?

Co myslíte?! Samozřejmě, všechny banky čelí zvyšujícím se nákladům na rizika. My také. Ve většině zemí jsme poskytli splátkové prázdniny, asi 15 procent našich zákazníků toho využilo. Je to dobré pro nás i pro ně, umožní jim to během krize lépe sladit jejich finanční možnosti s půjčkou.

Jak se to bude vyvíjet v budoucnosti, kolik nám klienti skutečně splatí, to vám teď říci nemůžu, to ukáže až čas. Splátkové prázdniny jsou ale dobrým nástrojem, jak se vyhnout úvěrovým ztrátám, pokud lidem umožníte, aby pro ně splácení bylo znovu dostupné.

Jaké bude mít podle vás PPF letos výsledky?

Věděl jsem, že se mě na to zeptáte, ale nemám pro vás žádné předpovědi. Máme na burze kotované dluhopisy, takže bych vám je stejně nesměl říci.

Společnost Home Credit za posledních deset let vytvořila zisk ve výši 2,5 miliardy eur, v posledních letech jsme měli hrubý zisk zhruba 550 milionů eur každý rok. Kolik peněz letos proděláme, vám teď říct nemůžu, ale vzhledem k našemu kapitálu je to zvládnutelná částka. Je to věc, která je v krizi očekávatelná.

Druhou část rozhovoru s J.-P. Duviesartem zveřejníme zítra.