Článek
Franck Michel je manažerem lahůdek Ducs de Gascogne od roku 2002. Jeho obchod, který prodává zejména foie gras, se nachází na rue Saint-Antoine, tedy v samém centru Paříže kousek od náměstí Bastilly. „Koronavirová pandemie nás opravdu sužuje,“ vysvětluje ve svém opuštěném obchodě. Dodává, že turisté obvykle tvoří přibližně 70 procent jeho klientely.
„Cítím se jako na Titaniku,“ říká Michel pro list Le Figaro.
V neděli 6. září dosáhl Michel směšného obratu 43 eur, oproti přibližně 2 000 eurům v „obvyklou“ neděli. Čísla hovoří sama za sebe, mezi zářím 2019 a 2020 poklesly jeho prodeje zhruba o 60 procent. „Je to katastrofa. Pokud budeme v roce 2021 na stejné úrovni, nebude to udržitelné,“ vysvětluje Michel. Jeho jediní dva zaměstnanci museli přejít na zkrácený pracovní úvazek.
Když si zoufají obchodníci přímo v centru, musí být zle a ještě hůř i jinde. V mnoha výlohách jsou vyvěšené plakáty s nápisy adresovanými zákazníkům, například „J’ai besoin de vous“, tedy „Potřebuji vás“.
Covid není jediná pohroma
Ne všechno se dá svést na covid. „Situace je katastrofická již dva roky,“ vysvětluje obchodník. Zmiňuje zejména protesty „žlutých vest“ z prosince 2018 a stávku dopravních společností z prosince 2019, ke které došlo v předvánoční špičce. Není třeba dodávat, že z hlediska tržeb jde o klíčové období roku.
Obchodník také obviňuje pařížskou radnici i místní samosprávu, protože francouzská metropole často připomíná jedno velké staveniště, což se dotklo i náměstí Bastilly. V neposlední řadě mají majitelé obchodů spadeno na cyklisty.
„Uzavření rue de Rivoli pro auta je rána z milosti. Už nemůžeme přijet a není tu parkovací místo,“ kritizuje uzavření jedné z pařížských tepen Michel. Dodává, že mnoho jeho klientů bydlí na předměstí nebo přijíždějí z regionů. Často od nich prý slyší, že pokud nebudou moci přijet autem, tak nepřijedou vůbec.
Přímo u Michelova obchodu nedávno zavřel také jeden specializující se na prodej dárkových předmětů La Vaissellerie. „S cyklostezkou jsme od července zaznamenali o polovinu nižší tržby,“ říká jeden ze zaměstnanců.
V ostatních pařížských čtvrtích není situace o nic lepší. Například kolem rue Marbeuf, kousek od Champs-Élysées se v mnoha obchodech s oděvy objevuje ve výkladní skříni spolu s figurínami oblečenými do modelů poslední módy ještě cedule „na prodej“. „Čekám, až v listopadu znovu otevřu obchod, protože teď je to moc klidné,“ řekl obchodník ze sousedství, který místo vršení ztrát raději rovnou zavřel.
Co horšího se může stát?
Avenue des Ternes je také jednou z pařížských tepen, které zvláště trpí, i když se nachází kousek od Vítězného oblouku. „Po útocích žlutých vest a stávkách jsme si řekli: ‚Co víc se nám může stát?‘ A hle, měli jsme tu covid,“ říká Georges Menut, restauratér a podnikatel vlastnící v Paříži šest podniků včetně Le Ballon des Ternes.
„V Ballon des Ternes máme v současné době 60 objednávek denně oproti obvyklým 200, to znamená mezi 25 a 45 procenty obvyklého obratu,“ vysvětluje. V jeho podniku v současné době pracuje sedm zaměstnanců, obvykle jich je ale třicet. Většina z nich musela přejít na zkrácený úvazek.
I v době oběda vypadá restaurace hodně prázdně, až na několik málo zákazníků. „V běžných dobách máme obchodní klientelu, turisty i štamgasty,“ shrnuje Menut. „Lidé se bojí. Pravidelný zákazník mi nedávno řekl, že se vrátí, až se to zlepší,“ řekl číšník.
Také Menut ve zlém vzpomíná na dvě vlny útoků v roce 2015, které vyděsily americké a asijské zákazníky, nebo na řádění žlutých vest na konci roku 2018. „Každý víkend bylo před restaurací 50 policejních motocyklů. Byla to válka,“ vzpomíná restauratér.
Menut se obává sociálních důsledků krize a věří, že příští tři měsíce rozhodnou. Podle svých slov však není ten typ, který se nechá porazit: „Vydržím až do konce. Mnozí z nás jsou na stejné lodi.“
Paříž na stejné lodi s Prahou
V Paříži od pondělí platí podobná opatření jako v Česku, všechny bary a restaurace zavírají v deset hodin večer. Což se jejich majitelům a provozovatelům nelíbí úplně stejně jako těm v Česku. „Nechceme se obětovat kvůli předběžným opatřením,“ vysvětluje Pascal Mousset, prezident Národní skupiny nezávislých hotelů, restaurací a stravovacích zařízení. „Je to pro nás velká rána, protože máme klientelu, která obvykle chodí hlavně v pozdních hodinách o víkendech,“ lituje majitel baru v 11. pařížském okrsku. Ten patří k místům s nejvyšší hustotou lidí v Evropě.
O správnosti povinné „večerky“ už ve 22.00 pochybuje řada lidí. „Všichni jsme tak trochu restaurace,“ říká manažer restaurace Le Central. „V pátek jsme museli zavřít. Nemáme koho obsluhovat,“ vysvětluje.
