Covid-19 už Dánsko neohrožuje. Na rozvolnění ale odborníci nahlíží skepticky

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

Středa, 1. září. V Česku se žáci a studenti vrátili zpátky do školních lavic a v Dánsku se naplno rozjel univerzitní život. S jedním rozdílem – zatímco mladí Češi musí na chodbách ve škole nasazovat roušky, dánští studenti si ústa ani nos nechrání. Protože už nemusí.

Z koronavirových opatření v Dánsku zbyla totiž jen hrstka. V Kodani respirátor na ulici ani v obchodech prakticky nepotkáte – podle nasazené roušky v metru nebo jiné hromadné dopravě naopak skoro s jistotou poznáte cizince.

Podle posledních vyjádření dánského kabinetu, konkrétně ministra zdravotnictví Magnuse Heunickeho, čeká zemi další krok směrem k normálnímu životu. Tentokrát výrazný – šéf zdravotnictví chce od 10. září snížit klasifikaci covidu-19 jako hrozby společnosti, a zrušit tak i zbývající koronavirové restrikce. „Nákaza je pod kontrolou, máme rekordní proočkovanost,“ vysvětlil Heunicke.

Dánové tak už na různých veřejných místech, od restaurací po posilovny, nebudou potřebovat „koronavirový pas“. Tedy potvrzení o vakcinaci, negativním testu nebo nedávném prodělání nemoci. V platnosti nicméně zůstávají restrikce týkající se cestování.

Na Seznam Zprávy si na kampusu Fakulty zdravotnických a lékařských věd Kodaňské univerzity udělal čas virolog Allan Randrup Thomsen. Ten je necelý rok členem týmu vládních poradců a byl přímo u vyjednávání nynějších změn.

„Pojďte ven, je tam krásně,“ řekl na úvod virolog Thomsen. Rozhovor chtěl udělat na prostranství před univerzitní budovou, které se hemžilo studenty. První školní týden se totiž, co se počasí týče, nadmíru vyvedl. Před univerzitami, a to nejen před budovou lékařské fakulty, se srocovaly skupinky studentů, kteří se snažili nasát pravděpodobně jedny z posledních letních paprsků a oslavit u toho začátek akademického roku.

Právě mladí lidé nyní patří mezi část dánské populace, jež eviduje nejvyšší počty nakažených. „Nyní máme přijatelný denní nárůst nakažených. Většina z nich jsou mladí Dánové a jen malé procento z nich musí do nemocnice. A zdravotnická zařízení teď nákazu zvládají skvěle. Jistá výhra to ale není – otevřely se školy i noční život a my nevíme, jaký dopad na počty nakažených tento krok bude mít,“ podotkl Thomsen.

Rozvolnění, a tedy i posun k životu bez koronavirových opatření, bylo podle něj neodkladné: „V nynější situaci by bylo těžké lidem vysvětlovat, proč máme přísné restrikce. Při pohledu na současná čísla by to vzhledem k nízkému počtu hospitalizací a nižšímu nárůstu nakažených nechápali. Rozhodnutí politiků neklasifikovat covid-19 jako hrozbu bylo tedy správné. Negarantuje nám to nicméně, že se restrikce v příštích měsících zase nevrátí.“

Thomsen uvedl, že o zrušení koronavirových opatření se hlasovalo i v poradním týmu vlády. A rozhodnutí rozhodně nebylo jednomyslné. „Spousta lidí byla rozpolcená – dobré argumenty měly obě strany. Výraznější opozice ale při hlasování nevznikla. A samozřejmě, z části šlo i o politické rozhodnutí,“ připustil.

Virolog sám patří mezi skeptičtější hlasy z poradního týmu vlády. „Přikláněl jsem se k tomu, abychom zrušení opatření odsunuli o měsíc. Abychom měli příležitost zjistit, jakým směrem nákaza půjde. Ale na druhou stranu, pokud jsou zákonodárci zodpovědní a ochotní reagovat v případě krize rychle, nemám strach,“ dodal Allan Randrup Thomsen.

Dánsko v současnosti hlásí asi pětasedmdesátiprocentní proočkovanost. Ačkoliv jde v kontextu vakcinace napříč Evropou o úspěch, podle imunologa Jana Pravsgaarda Christensena z téže fakulty Kodaňské univerzity to ale nestačí.

„Kolektivní imunity jsme zatím nedosáhli. Nedaří se nám ve větším naočkovat lidi ve věkové skupině 20–40 let – to jsou ti, kteří byli na očkování přizvaní jako poslední. A zároveň ti, kteří jsou nejvíce zdrženliví. Očkovaná je pak pouze asi polovina dětí ve věku 12–15 let, což je mimo jiné i kvůli oněm váhajícím rodičům,“ vysvětlil Seznam Zprávám s tím, že někteří lidé jsou navíc jednoduše líní si pro vakcínu dojít.

K rozhodnutí dánské vlády se staví imunolog odmítavě: „Preferoval bych, kdybychom ta opatření ještě ponechali v platnosti. Tedy konkrétně koronavirový pas, kvůli němuž se lidé nechávali pravidelně testovat, aby mohli chodit do barů, na fotbalové zápasy. Prostě na místa, kde se potkává hodně lidí. A po nějaké době by ti váhaví nakonec přišli a nechali se naočkovat, aby nemuseli pořád dokola chodit na testy.“

Christensen nicméně souhlasí s tím, že covid-19 už nepředstavuje pro dánskou společnost hrozbu. „Zranitelní lidé jsou už naočkovaní. Vývoj situace teď proto můžeme sledovat a reagovat na něj. Očekávám, že nějaká forma lockdownu ještě přijde, ale pouze v konkrétních částech země s vyššími počty nakažených. Nejde už tedy o otázku bezpečnosti jako na počátku pandemie,“ uvedl.

„Zatím není jisté, zda budeme všichni potřebovat třetí dávku vakcíny – potřebují ji zatím jen senioři a lidé s vážnými zdravotními problémy, s problémy s imunitou. Na přítomnost tohoto onemocnění dýchacího ústrojí bychom si měli zvyknout. Bude se objevovat podobně jako chřipka o sezoně. Půjde o nemoc, kterou chytnete, když se nenaočkujete,“ shrnul pro Seznam Zprávy imunolog z Kodaňské univerzity.