13. listopad 2021. Den, kdy politici „odklonili“ uhlí

Sobota, volný den. V centru Glasgow se místní scházejí na oběd, zatímco skupiny různých národností míří s velkými zavazadly na vlakové a autobusové nádraží. Velká část účastníků klimatického summitu COP26 míří domů. Někteří ale zůstávají, mezi nimi hlavně vyjednavači nebo novináři.

Konference COP26 v Glasgow přitom měla být už dávno uzavřená, oficiální program počítal s ukončením v pátek odpoledne. Jak to ale u klimatického summitu COP zpravidla bývá, ani letos se státům nepodařilo na závěrečném výstupu dohodnout včas.

Nakonec došlo k dohodě těsně před devátou hodinou večerní středoevropského času. Formulace závazku byla pod tlakem Číny a Indie na poslední chvíli oslabena a namísto původně navrhovaného naprostého zavržení uhlí hovoří jen o „odklonu“.

Mnoho delegátů vyjádřilo své zklamání z ústupku těmto dvěma zemím, ale kvůli „vyššímu dobru“ pro text nakonec hlasovalo, informují zahraniční agentury. „Jsme zklamaní, ale text přijímáme,“ uvedla podle deníku The Guardian například ukrajinská delegace.

V sobotu ráno přistála na stole už třetí verze finální dohody. Ještě v pátek večer prezident COP26 Alok Sharma předesílal, že chce summit v sobotu odpoledne formálně uzavřít. Podle zdroje Seznam Zpráv z prostředí britské diplomacie byla dohoda už za rohem.

„No, je to taková klasika, že se na COPu přetahuje,“ řekl agentuře Reuters Alex Michaelowa, člen honduraské delegace.

O dohodě měly státy diskutovat už od jedné odpolední středoevropského času, Sharmovi se ale nepodařilo dostat všechny představitele zúčastněných států na plenární zasedání. Další pokus o plenární jednání zahájil prezident summitu v půl čtvrté odpoledne středoevropského času.

Mezi sporné body finální dohody patřila podle britských médií kromě síly závazku ukončit používání uhlí a fosilních paliv také otázka finanční pomoci poskytované bohatšími státy těm chudším. Nový britský návrh pak podle agentury AP obsahoval kontroverzní výzvu k urychlení úsilí směřujícího k postupnému ukončení výroby energie z uhlí a neefektivních podpor využívání fosilních paliv.

V novém znění ale podle deníku The Guardian dohoda zmiňuje i to, že země uznají potřebu podpory spravedlivé transformace. Odkazuje na výzvy k finanční podpoře průmyslu fosilních paliv v situaci omezování pracovních míst a podnikání v oboru.

Rozvojové země však podle veřejnoprávní BBC neskrývaly nespokojenost s nedostatečným pokrokem právě v oblasti takzvaných „ztrát a škod“, tedy návrhu, že by bohatší země měly poskytnout finanční pomoc chudším státům za ty dopady změn klimatu, na které se nemohou adaptovat.

Podle oslovených odborníků stanicí BBC ale sliby z Glasgow nebudou stačit k udržení globálního oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia. Jde přitom o klíčovou součást Pařížské dohody z roku 2015, kterou většina zemí podepsala.

Vědci tvrdí, že právě udržení nárůstu průměrné globální teploty pod 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní nás ochrání před nejnebezpečnějšími dopady změny klimatu.

Splnění tohoto cíle ale vyžaduje snížení globálních emisí o 45 procent do roku 2030 a celkově na nulu do roku 2050. Jedním z příkladů dopadu nárůstu globální teploty nad 2 °C je podle vědců smrt prakticky všech tropických korálových útesů.

Podle dosavadních výstupů z konference v Glasgow ale došlo například k poměrně překvapivé dohodě mezi Spojenými státy a Čínou na spolupráci ve snaze omezit další růst globální průměrné teploty. Více než stovka světových lídrů také přislíbila ukončit do roku 2030 mohutné odlesňování, a to včetně Brazílie, na jejímž území se nachází největší část Amazonského deštného pralesa.

Spojené státy a Evropská unie také oznámily globální partnerství pro snahu snížit množství emisí skleníkového plynu do roku 2030. Více než čtyřicítka zemí se pak zavázala opustit výrobu energie z uhlí, mezi nimi ale například není Čína nebo USA.

Britské předsednictví se opakovaně vyjádřilo, že v dohodě z Glasgow hodlá pokračovat v cílech té Pařížské z roku 2015. Udržet zvýšení průměrné globální teploty pod dvěma stupni Celsia, ideálně však na 1,5 stupně Celsia. „Myslím, že to, že jednání neuzavřeli včera v šest nebo osm večer, prokazuje závazek dosáhnout dohody, jež vyhovuje všem,“ vyjádřila naděje Emily Wrightová, představitelka organizace Save the Children International.

Další návrh obsahuje výzvu zemím, aby si stanovily nové cíle omezení emisí pro období mezi léty 2025 až 2035 a 2030 až 2040, což podle AP zakládá pětiletý cyklus. Předtím se předpokládalo, že rozvojové země si budou klimatické cíle stanovovat každých deset let.