COOP experimentuje. Pomůže e-shop zachovat venkovské prodejny?

Stojí ve stínu velkých nadnárodních řetězců, přesto je COOP největší tuzemskou sítí potravinářských prodejen. Aliance zastřešující česká spotřební družstva provozuje převážně na venkově a v menších městech na 2,5 tisíce obchodů. S loňským souhrnným obratem 28,5 miliardy korun se řadí na osmé místo v žebříčku největších retailových hráčů v zemi.

Jenomže venkovské prodejny, na nichž COOP stojí, v posledních letech ubývají. Vedení COOP letos přišlo s projektem, který to má zvrátit. Paradoxně má být cestou k záchraně venkovských prodejen prodej po internetu. Tedy fenomén považovaný spíš za ničitele kamenného obchodu. Jak má technicky i logisticky náročný plán fungovat, vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Lukáš Němčík, šéf marketingu a rozvoje sítě COOP a jeden z duchovních otců systému.

COOP letos spouští e-shop. Jak to ve vašich podmínkách vypadá?

Je to, upřímně, velmi náročné. Nestavíme e-shop na zelené louce, jako to třeba dělají jiní hráči na trhu…

Třeba Košík nebo Rohlík…

Například. Náš byznysový model je jiný. Naším cílem až tak není obsloužit v celé republice místa, kde nejsme přítomni. My se naopak snažíme najít podporu lokalitám, kde máme prodejny. Prodejny mají vzhledem k růstu mezd a dalších nákladů problém s ekonomikou. Náš e-shop je má podpořit.

O kolik prodejen ročně přicházíte?

To číslo bylo letos o něco menší, ale předloni šlo o několik desítek až stovek prodejen. Provozovat prodejny v obcích do pěti set či do tisíce obyvatel není rentabilní. To je opravdu veřejná služba. Koneckonců, když se podíváte na zahraniční řetězce, které jedou čistě na zisk, ty v těchto lokalitách ani nezkouší obchodovat.

Proč držíte ztrátové obchody?

V těch obcích máme členy, působíme tam historicky. Ale nejsme státní podnik. Musíme vymyslet, jak tam držet ekonomiku. Proto jsme třeba spustili projekt Pošta partner s Českou poštou, nabízíme v prodejnách finanční služby od plateb složenek přes dobíjení telefonu až po loterie, snažíme se hledat další doprovodné aktivity. Online je další způsob.

To ale vypadá paradoxně. Online prodej je vnímán spíš jako náhrada kamenných prodejen, jako alternativa. Jak spojujete tyto dva fenomény?

Naší výhodou je, že neděláme věci centrálně, ale regionálně. Každé naše družstvo v regionech si může vybrat trochu jiný model fungování a napasovat ho na svou konkrétní situaci, aby svým zákazníkům nabídlo co nejlepší podmínky.

Jak ty modely vypadají?

Máme dvě hlavní cesty. Jedna je čerstvý nákup z našeho sortimentu hned. Naše prodejny jsou často oceňovány proto, že máme čerstvé uzeniny, čerstvé lahůdky. Provozujeme několik vlastních lahůdkových výroben a toto zboží si lidé mohou objednat pomocí nové služby. Nemusí ztrácet čas na prodejnách, zboží si objednají a jen si ho na prodejně vyzvednou.

Pak je tu druhá možnost. Každá prodejna má nějakou maximální kapacitu zboží, kterou tam je možné umístit. Nic není nafukovací. Ale my máme na velkoobchodech zboží mnohonásobně víc. Pomocí online je můžeme nabídnout, a i z malé prodejny tak jsme schopni udělat velký obchod. Zákazník si může zkombinovat čerstvé aktuální zboží, které potřebuje hned, s možností dodání dalšího zboží, aniž by musel utrácet peníze za dopravu a čas.

Kolik položek v rozbíhajícím se e-shopu máte v této chvíli? A na kolik se chcete dostat ve srovnání třeba s Tescem?

Naším cílem není až tak počet položek, navíc každý region má trochu jiná čísla. Naším cílem je spíš to, aby zákazník našel v online podle toho, jaký máme typ a hustotu prodeje v daném regionu, to, co vyhledává. V porovnání s Tescem to bude řádově mnohonásobně víc položek, ale je to dané tím, že každý region má vlastní velkoobchod s trochu jiným sortimentem. Čili nemůžeme říct, že máme třikrát víc zboží než Tesco, protože každý region se vlastně chová jako individuální e-shop.

Neměl byste příklady toho, co se liší v jednotlivých regionech?

Je to zase nabídka toho, co je čerstvé a regionální. Zahraniční řetězce mají jeden sklad, jedno zásobování. Je to výhoda i nevýhoda. My si naopak tím, že působíme regionálně, můžeme vybrat například u piva různé místní speciály. Nabízíme lokální pivovary, lokální pečivo. Dodavatelsko-odběratelské vztahy jsou u nás krátké, máme jednoho výrobce třeba na tři čtyři prodejny. Máme samozřejmě i větší dodavatele, ale je to mnohem víc namixované. Tím pádem člověk na našem e-shopu najde víc druhů zboží. Když si otevřete naše stránky, vyberete si lokalitu, kde chcete nakoupit, a tam vybíráte místní sortiment.

Přece jen, jaký je počet nabízených položek na určitý region?

Je to v řádech tisíců až po desetitisíce položek. Nabízíme potraviny, drogerii, zboží denní potřeby. V rámci e-shopu nabízíme veškeré zboží vyjma mraženého, tam je to logistický problém. Další zboží nemáme zatím až tak zastoupeno, ale situace se liší region od regionu. Pro nás může do budoucna být zajímavý sortiment pro domácnost a zahradu. V některých regionech trochu suplujeme hobbymarkety, aby lidé nemuseli třeba kvůli pytli hnojiva jet do většího města.

Jak dlouho se u vás internetový projekt chystal, co bylo bezprostředním podnětem?

Původně jsme ho chtěli spustit až na konci letošního roku, nicméně covidová situace to urychlila, ze strany zákazníků byl zvýšený zájem o tento druh služby. Je znát, že preferují bezpečnější způsob nakupování.

V době covidu-19 se spousta lidí zavřela doma, vyhovuje jim spíš dovážka domů, aby nemuseli vycházet mezi ostatní lidi. Ale to vy nenabízíte. U vás si musí každý dojít pro nákup do místní prodejny. Dává to smysl?

Zatím rozvoz nenabízíme, ale uvažujeme i o něm v některých lokalitách. Ale my riziko i tak minimalizujeme. Když si člověk objedná zboží, nákup to zkrátí na minuty. Riziko nákazy je minimální, navíc na prodejnách samozřejmě standardně vyžadujeme všechny ochranné prostředky.

Každopádně covid-19 byl tedy spouštěčem vašeho e-shopu.

Byl urychlovačem. Nicméně v našem podání je ten projekt opravdu technicky velmi náročný. U nás každé družstvo, každý region používá na prodejnách trochu jiný systém. Když to chceme překlopit do online, musíme vytvořit technické pojítko onlinového prostředí a kamenných prodejen. V současnosti máme zapojeno asi šest družstev se čtyřmi až pěti sty prodejnami. V reálu pro nás každé družstvo znamená individuální technické řešení. Čili dnes v pilotní fázi máme vlastně šest e-shopů v jednom e-shopu, když to zjednoduším.

Tohle ale musí být strašně drahé řešení. Máte jistotu, že se vám to vrátí?

To ukáže čas. My jsme oslovili některé partnery, aby nám s tím pomohli, protože za sebou nemáme zahraniční investiční kapitál nebo něco podobného. Velkým partnerem je pro nás v tomhle směru Plzeňský Prazdroj, který nám pomáhá s technologickou platformou. A dále dodavatel našeho pokladního systému PVA. Na podpoře jsme se domluvili třeba se společností MasterCard nebo s ČSOB, řešíme to i s ministerstvem průmyslu a obchodu, protože se s ním dlouhodobě bavíme o obchodní obslužnosti regionů. A pilotní projekt samoobslužných dvacetičtyřhodinových výdejních boxů řeší česká firma 3iD z Vyškova.

Výdej z boxů je další variantou vašich online nákupů. Jak fungují?

Boxy lidé znají třeba od Mallu nebo od Alzy. My zkoušíme podobnou variantu, pouze s tím rozdílem, že si můžete vyzvednout i chlazené, nebo naopak v zimě temperované potraviny. To byl náročný proces, poměrně složité řešení. My jsme koupili několik těchto zařízení a nyní je zkoušíme. Pomocí boxů chceme zvýšit komfort nákupů. Lidé si mohou nákup vyzvednout i v době, kdy je prodejna zavřená. Nebo když nechtějí, nemusí vůbec na prodejnu, mohou si zboží vyzvednout vedle. To, že máme prodejnu v místě, je výhoda, můžeme box napojit na její elektřinu i hlídání.

Jak se k této technologii staví vaše prodavačky? Tedy pardon – možná máte i prodavače…

Máme. Zrovna první box umísťujeme u prodejny, kde je vedoucím pán.

A nereaguje ten pán podobně jako postava Zdeňka Svěráka ve filmu Vratné lahve, která se snažila nasazení stroje ve své samoobsluze oddalovat?

Myslím, že ne. My máme dlouhodobě nedostatek lidí na prodejnách a snažíme se co nejvíc zavádět nové věci s ohledem na zaměstnance. Na ty je během covidu-19 velký tlak, ale odvádějí práci skvěle, za což jim patří dík. Pro ně je spíš problém, že si musí najít čas, aby se tyto nové věci naučili, naučili se s nimi zacházet tak, aby jim to nepřidalo práci, ale naopak ulehčilo. A znovu opakuji, naším cílem není prodejny zavřít, naším cílem je prodejny podpořit, aby fungovaly dále.

Jak česká nebo moravská vesnice tyto novoty přijímá? Venkov je konzervativní…

Zatím jedeme ve zkušebním procesu, nicméně objednávky probíhají. Nemyslím, že dneska ještě platí, co se říkalo dříve: „Lidé na venkově technologiím nerozumí, senioři jim nerozumí…“ Většina seniorů dnes s vnoučaty komunikuje přes tablet, používají mobilní telefony, senior je relativní pojem. Jde spíš o to, že na venkově často naše prodejna funguje jako sociální pojítko. Říkalo se, že každá vesnice má mít…

Já vím: kostel, hospodu a obchod.

…jenomže kněží je málo, hospody zavírají a obchod je to poslední, co na vsi zůstává. Když se zavře, tak nám starostové říkají: „Kde se teď lidé mají potkat?“ Právě proto chceme kamenné prodejny nechat, aby ti, kteří do nich chodí, chodili dál. Ale pak jsou lidé, kteří jezdí do práce, nevyhovuje jim otvírací doba nebo užší sortiment. Těm dáme online. Ať nemusí trávit čas jízdou někam do supermarketu, mohou si třeba pomocí boxů nákup vyzvednout po pracovní době. Ale naším jádrem pořád budou kamenné prodejny. Online je jen doplněk.

Jak investičně náročný je celý váš projekt?

To se zatím nedá říct…

Alespoň řádově. Jde o desítky milionů, o jednotky?

Spíš o jednotky.

A jaký je časový rámec, během kterého byste se chtěli dostat na cílový stav?

My jsme začali v dubnu, během léta jsme spustili pilotní regiony. Teď jedeme zhruba v pěti regionech asi s 500 prodejnami. Po Novém roce uvažujeme o rozšíření o další regiony a takhle postupně se chceme zapojovat i podle toho, jaký bude zájem o tuto službu a jaká bude poptávka. My se, upřímně, nemáme z čeho učit.

Co byste vy osobně považoval za úspěch projektu? Zvýšení obratu COOP o nějakou částku, zpomalení trendu rušení prodejen?

Pro mě hlavním cílem je zvýšení hodnoty daných prodejen u místních zákazníků. Že si řeknou: „Na té prodejně mi nic nechybí, najdu tam všechno, co potřebuji. Buď na místě, nebo na online.“

Jak poznáte, že to zafungovalo?

My se průběžně ptáme zákazníků, děláme si průzkumy. Samozřejmě budeme vždycky rádi, když nám poroste obrat. Ale jak říkám, jsme trochu jiný prodejce než ostatní. Pro nás je cílem, aby zákazník k nám chodil nakupovat a byl spokojený. Abychom ho udrželi v místě a přivezli zboží až k němu.