Co zbylo z nápadu vylidnit koleje? Zjistilo se, že je lepší na nich zůstat

V pondělí po desáté hodině večer vláda oznámila, že se s úderem půlnoci z úterý na středu uzavírají vysokoškolské koleje. Po kritice rektorů ale v úterý dopoledne ohlásil ministr školství Robert Plaga (za ANO) první výjimky. V úterý odpoledne přibyly další. No a ve středu to vypadá, že značný počet studentů na kolejích zůstane.

To je aspoň případ největší české vysoké školy – Univerzity Karlovy. Na jejích kolejích bydlí přes sedm tisíc studentů a minimálně pět tisíc tam zůstane zcela jistě. Na ně se totiž vztahuje výjimka, která vyplývá už z původního vládního usnesení. Tedy že se stěhovat nemusí studenti zdravotnických a pedagogických oborů, kteří mají praxe, a ani ti, kterým byla uložena pracovní povinnost. K tomu také studenti ze zahraničí.

I ze zbylých dvou tisíc studentů ale na kolejích zůstane většina.

„Studenti mají do dnešních (středa, pozn. red.) 18 hodin čas zaslat nám čestné prohlášení nebo projevit vůli se stěhovat. Očekávám, že těch, kteří se skutečně rozhodnou odejít, bude z těch zbylých dvou tisíc sto až dvě stě,“ počítá ředitel Kolejí a menz UK Jiří Macoun.

Čestné prohlášení musí vyplnit všichni studenti, kteří spadají do skupiny dalších výjimek, které v úterý odpoledne představilo Ministerstvo školství. Tedy například ti, kteří nemají podle občanského zákoníku jiné bydliště.

„Nevíme ani, jakým způsobem bychom měli kontrolovat, jestli student splňuje zákonné podmínky, když nám čestné prohlášení předá,“ přiznává Macoun.

Pokud se studenti obávají o své blízké a nechtějí zavléct domů nákazu covid-19, mohou se nechat zdarma otestovat. Odběr jim zprostředkuje univerzita ve spolupráci s místní krajskou hygienickou stanicí.

Univerzita Karlova ale podmínky pro další pobyt na kolejích ještě více rozvolnila. Studenti, kteří nechtějí ohrozit zdraví svých blízkých, mají možnost se nejen otestovat, ale také na kolejích i přes vládní zákaz nadále bydlet.

„Studenty jsme nabádali k tomu, aby velmi pečlivě zvážili, zda nechtějí raději na kolejích zůstat. Poslední, co bychom chtěli, je, aby se více než dva tisíce studentů rozjelo po celé republice s možným rizikem šíření nákazy do jednotlivých regionů,“ vysvětluje krok Univerzity Karlovy její kvestor a vedoucí krizového štábu Tomáš Horáček.

Studenti se tedy nemusí stěhovat do domácího prostředí, pokud se obávají, že by tam mohli někoho nakazit. Podle UK je lepší, když zůstanou na kolejích a budou tam dodržovat přísná hygienická opatření. Riziko šíření nákazy je pohledem univerzity nižší, než kdyby student odjel domů.

„Přitom si nemyslíme, že jdeme proti smyslu vládního usnesení. Máme za to, že jeho hlavním cílem je zabránit šíření onemocnění. To, co my jsme k tomu doplnili, je podle nás v souladu s tímto záměrem,“ dodává Horáček.

Tento přístup je zatím mezi vysokými školami ojedinělý. S výkladem vládního opatření ale bojují i další univerzity. Školy totiž řeší, jak vlastně vymáhat, že studenti skutečně koleje opustí.

„Výzva vlády zněla, že jde o čtrnáctidenní pauzu. Studenti se tak z kolejí neodhlašují, ale pouze odjíždějí domů. My tak nevíme, kolik studentů odjelo, a ani nemáme šanci to zjistit, nebo to nějak vymáhat,“ vysvětluje ředitel Správy kolejí a menz Univerzity Palackého v Olomouci Josef Suchánek.

Na kolejích Palackého univerzity bydlelo po zahájení akademického roku přes čtyři tisíce studentů. Řada z nich ale odjela domů už po přechodu na distanční výuku, u ostatních pak záleží na tom, jestli se na ně některá z výjimek formulovaných vládou a MŠMT vztahuje, či ne, a jestli skutečně uposlechnou a odjedou.

„Abychom zamezili shlukování studentů, opustili jsme od povinnosti odevzdávat klíče a lůžkoviny, tedy předávat pokoje. Tím, že ale odjíždí s klíči domů, ztrácíme možnost monitorovat, kolik studentů skutečně odjelo,“ potvrzuje zkušenost z Olomouce i mluvčí Univerzity Hradec Králové Jakub Novák s tím, že škola ale apelovala na studenty, aby opustili koleje, pokud pro ně neplatí některá z výjimek.

Na Palachových kolejích Univerzity Hradec Králové (UHK) bydlí zhruba 700 studentů, 150 z nich patří do skupiny lidí ze zahraničí, doktorandů a studentů, kterým je možné nařídit pracovní povinnost. Zhruba třicet studentů už podalo UHK čestné prohlášení, že se nemají kam vrátit. Zatím tak univerzita očekává, že se odstěhuje asi 500 studentů. Tohle číslo ale může ještě výrazně klesnout s tím, kolik lidí čestné prohlášení dodá, případně se před odjezdem bude chtít otestovat, a do té doby zůstane na koleji. To platí pro ubytovací zařízení všech vysokých škol.

„Máme od krajské hygienické stanice slíbeno, že pokud půjde o skupinu 30 a více studentů, tak nám pošlou mobilní testovací tým,“ říká rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová.

Studenti, kteří mají zájem se otestovat, tak budou na kolejích vyčkávat právě do té doby. Není přitom pravděpodobné, že by se podařilo provést odběry a zaslat studentům výsledky do konce týdne. Školy totiž teprve nyní vstoupily do diskuse s Centrálním řídícím týmem covid-19. Zatímco Mendelova univerzita tak orientační dohodu s hygieniky už má, Univerzita Hradec Králové zatím na odpověď čeká. Poptala ale zhruba 100 testů.

„Byly stanoveny kontaktní osoby, které dostaly za úkol to řešit. Indikace půjde přes krajské hygienické stanice tak, abychom měli studenty v systému žádanek, takže to není žádná ad hoc akce,“ vysvětluje postup šéf Centrálního řídícího týmu covid-19 Petr Šnajdárek.

Zatímco na jaře během první vlny zůstaly vysokoškolské koleje celou dobu otevřené, tentokrát vláda přistoupila k jejich částečnému uzavření.

„Pokud bylo cílem vlády vyprázdnit koleje, faktem je, že to se určitě nepovedlo. Rozhodnutí přišlo určitě s dobrým úmyslem, ale bez detailních znalostí reálií,“ dodává ředitel kolejí a menz UK Jiří Macoun.

Záleží tedy hlavně na zodpovědnosti každého studenta, jestli koleje skutečně opustí, protože vysoké školy mají jen omezenou možnost, jak opatření vlády splnit.