Hlavní obsah

Vědci napsali, co má mít dobrá rouška. Kdy je nejúčinnější?

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Podomácku vyrobené látkové roušky by měly mít minimálně dvě vrstvy, lepší jsou ale tři. Jedině tak mohou pomoci zabránit šíření kapiček z nosu a úst. Vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Thorax, kterou citovala americká CNN.

Článek

Virové kapičky se vytvářejí během kašle, kýchání nebo mluvení. Ochrana obličeje právě i „homemade“ rouškami snižuje pravděpodobnost rozšíření koronaviru od těch, kteří se již nakazili.

Celosvětový nedostatek ochranných prostředků během pandemie přiměl některé zdravotní úřady, například i americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), aby lidem doporučily používání podomácku vyrobených roušek jako alternativy k ochranným chirurgickým rouškám.

V této souvislosti bylo doporučeno použití několika druhů materiálů - nicméně bez toho, že by existovaly nějaké zásadní důkazy, jak dobře tyto látky fungují.

Tým australských vědců se ale nyní rozhodl porovnat účinnost jednovrstvých a dvouvrstvých látkových roušek (vyrobených z bavlněné tkaniny) s třívrstvou chirurgickou rouškou. Při svých pokusech vědci sledovali, jak se kapénky šíří ve vzduchu, když lidé mluví, kašlou či kýchají a mají přitom různé druhy roušek.

Zjistili, že nejúčinnější v zastavení šíření kapének byla třívrstvá chirurgická rouška, i když i jednovrstvá látková rouška dokázala snížit počet kapiček vyprodukovaných při mluvení. Dvě vrstvy byly nicméně mnohem lepší, pokud jde o snížení počtu kapének při kašlání a kýchání, vyplynulo z vědeckých testů.

Odborníci nicméně poznamenali, že počet vrstev je jen jedním z důležitých faktorů souvisejících s účinností roušky, těmi dalšími jsou použitý materiál, její design i to, jak rouška sedí. A rovněž hraje roli i frekvence praní obličejové ochrany. Pravidlo, že čím víc vrstev, tím větší je ochrana, nicméně platí, uzavřeli vědci.

Doporučované