Článek
Svými názory byl Havel předlistopadovému režimu nepohodlný. Během volnějších 60. let upozorňoval na nutnost svobodné tvorby umělců, po Pražském jaru roku 1968 se stal definitivně jednou z klíčových postav českého disentu a začaly se o něj zajímat tajné služby.
„Pro úřední řízení byly pořízeny skeny všech těchto materiálů, kterými Havel prochází, a jsou na deseti DVD – tedy cca 40 000 skenů,“ prozradila ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková.
První zmínka o Havlovi je v dokumentech ale už z roku 1956 – tehdy agenti odhalili jeho kritické postoje k protikomunistickým procesům v Maďarsku a v Polsku. Byla to ale spíš náhoda, že se na jeho volání po svobodě a lidskosti tehdy přišlo.
Se sílící normalizací, která se po roce 1968 pevně vyprofilovala v 70. letech, zintenzivnilo i sledování nepřátel režimu. A Václav Havel byl nepřítel první kategorie. Zajímala se o něj Veřejná Bezpečnost, Státní bezpečnost i několik sekcí Ministerstva vnitra.
Havel byl několikrát zatčen a vězněn, naposledy krátce na podzim 1989, kdy vláda jedné strany slábla. Mezi dokumenty, kterými Archiv bezpečnostních složek disponuje, jsou tak i vzkazy a pohlednice, které Havlovi chodily do vazby.
„A: jestli můžeš = opatři si vitaminy C, E, B, A, ,a ber denně,“ stojí na jedné z pohlednic. Jiná zase vyřizuje pozdravy od známých i neznámých příznivců.
Mezi dokumenty je i záznam o odposlechu, který byl u Havla v bytě. Text dokumentu popisuje, jak na něj Havel přišel. Na to, že je odposloucháván, upozornili dva příslušníci tajných služeb.
Zajímavé jsou i dokumenty spojené s Chartou 77. Je mezi nimi spousta podpisů chartistů, včetně toho Havlova: „Souhlasím s Prohlášením Charty 77 z 1. 1. 1977, Václav Havel,“ říká text na papíru A5 napsaný růžovou fixou.
Podle odhadů archivářek využilo možnost nahlédnout do dokumentů asi 240 lidí. „Nepřišli jen na čaj nebo utéct z přeplněné Národní, opravdu je zajímaly dokumenty, a to nám udělalo radost,“ sdělila Seznamu ředitelka Ptáčníková.
Ne každý vzpomíná na Václava Havla jako na dobrého politika. Podle výzkumu agentury STEM pro Seznam jej ale 60 % veřejnosti považuje za nejvýraznější osobu polistopadového vývoje, přes 60 % lidí si myslí, že dostatečně usiloval o vyrovnání se s komunistickou minulostí.
