Článek
Myslíte si, že lidstvo v boji s koronavirem propadlo zbytečné panice a že tvrdé restrikce, které zavedly vlády mnoha zemí světa včetně Česka, jsou nebezpečnější než samotná nákaza? Pak máte překvapivého a velmi silného spojence. Je jím Elon Musk.
Pozornost upoutal už 6. března, tedy v době, kdy se Evropa teprve začínala znepokojovat pod vlivem zpráv ze severní Itálie a drtivá většina Američanů o nějakém koronaviru neměla ani tušení. „Koronavirová panika je pitomá,“ zněl Muskův tweet, který nakonec získal 1,7 milionu lajků.
Byl pitomý spíš Elon Musk, který stejně jako mnoho jiných podcenil nebezpečí „exponenciální“ hrozby? To soudilo mnoho lidí, včetně Muskových příznivců, a očekávali, že šéf automobilky Tesla změní kurz, upustí přebytečnou páru a posype si hlavu popelem.
Jenže to se spletli. Elon Musk naopak přitvrdil. Stal se konzistentním odpůrcem přísných opatření vlády, v jeho konkrétním případě hlavně Kalifornie, kde byly omezení pohybu a karanténa vyhlášeny v USA vůbec nejrychleji. Už 19. března, a opatření se týkala většiny ze zhruba 40 milionů obyvatel. Byť ne všech ve stejné míře, protože výrazně samostatně mohli do zařízení zasahovat i starostové.
„Vraťte lidem zpátky jejich svobodu,“ tweetoval Musk například ve středu 29. dubna, a připojil odkaz na komentář v deníku Wall Street Journal, podle něhož restrikce poškozují ekonomiku a smrtnost onemocnění v New Yorku, nejvíc postiženém americkém městě, je výrazně nižší, než se všeobecně uvádí.
Omezení se přímo dotýkají byznysu firmy Tesla, od 23. března je například zavřená továrna v kalifornském Fremontu. Měla být otevřená 4. května, nakonec ale kvůli pokračujícím restrikcím nebude.
Musk to kritizoval v rozhovoru s investory, kde opatření označil za „fašistická“. Jak řekl, „lidé nemohou opustit své domovy, a když tak udělají, můžou být uvězněni, což je fašistické“. Jak dodal, je to podle něj v rozporu s tím, na jakých základech Američané svou zemi postavili.
Objevily se spekulace, že Musk je tak rozběsněný proto, že je ohrožen jeho vysoký šéfovský bonus. Ten by mu náležel v případě, že by průměrná kapitalizace firmy byla po dobu šesti měsíců víc než 100 miliard dolarů. V současnosti je šestiměsíční průměr na hodnotě 98 miliard, je to tedy těsné.
Firma skončila v prvním čtvrtletí v zisku, a otevřela tak rok ziskovým čtvrtletím vůbec poprvé v historii. Zisková byla ovšem i předešlá dvě čtvrtletí, tedy třetí a čtvrté loňského roku.
Jenže pak to Elon Musk ještě víc zamotal. „Cena akcií Tesly je podle mě moc vysoká,“ tweetoval v pátek 1. května, a z hodnoty firmy to následně umazalo 14 miliard dolarů. Cena akcií se totiž propadla o necelých 13 procent. O tři miliardy ze svého papírového majetku přišel i sám Musk, v tuto chvíli plus minus 31. nejbohatší člověk světa (podle žebříčku časopisu Forbes).
Jeho twitterovské eskapády tak zůstávají černou můrou pro akcionáře. A také důvodem, proč Muska i nadále velmi bedlivě sleduje obávaná Komise pro kontrolu cenných papírů (SEC). Té musel kvůli podobným problémům už před dvěma lety slíbit, že nebude bez souhlasu představenstva tweetovat nic, co by přímo mohlo akcie ovlivnit.
Sleduje Musk svým tweetováním nějaké konkrétní cíle? Postupuje s podobnou precizností, s jakou často realizuje své dlouhodobé byznysové cíle? Anebo se tím jenom baví a bere Twitter jako platformu, kde může ukázat své ego a udělat si dobře pozorností lidí? Není jich málo, jeho účet sleduje přes 33 milionů uživatelů.
Tomu by nasvědčovala páteční „jízda“, která u tweetu o ceně akcií zdaleka neskončila. „Prodám všechno, co fyzicky vlastním. Nebudu mít ani dům,“ tweetoval například. Zopakoval i to, že to, co v životě dělá, nedělá pro peníze, ale pro Mars a Zemi, s velkým Z, tedy míněno pro naši planetu.
Minimálně s prodejem domů Musk nepřeháněl. Hned po víkendu se dvě z jeho kalifornských nemovitostí objevily „na prodej“ na realitním serveru Zillow. Je mezi nimi i dům, který ve tweetech konkrétně zmínil a který předtím patřil slavnému herci Gene Wilderovi.
Ten hrál excentrického boháče a majitele továrny na čokoládu Willyho Wonku ve filmu z roku 1971, natočeném podle knížek Roalda Dahla. Nemovitost má cenovku 9,1 milionu dolarů, v podmínkách prodeje však podle Muska bude stát, že nový majitel nesmí dům strhnout, nýbrž ho pouze zrenovovat. Podle serveru The Next Web v něm Musk nikdy nebydlel, ale používal ho jako soukromou školu pro své děti.
Elon Musk je dnes mezi technologickými miliardáři spíše výjimkou. Na rozdíl od nich není obchodníkem ani s naším soukromím, ani s naším volným časem. Vyrábí něco, na co si můžeme sáhnout. A jeho družice Starlink vidět na noční obloze (byť ne k úplné radosti astronomů). Sice se stále častěji spekuluje o Muskově duševním zdraví, na druhou stranu mají jeho byznysové aktivity konzistenci, jasné směřování a dávají smysl. A to i pro dobu „pokoronovou“.
Malými plány jsou elektromobilita, samořiditelná auta a optimalizace ukládání elektrické energie. Velkým plánem pak dobývání vesmíru a případná kolonizace Marsu. Není jasné, nakolik to myslel vážně, ale Musk už několikrát prohlásil, že nemá v plánu zemřít na Zemi, nýbrž právě na Marsu.
Byť sám není vynálezcem ani vědcem, je považován za figuru srovnatelnou s Edisonem. Dopředu ho ženou jeho vize, což je ta lichotivější interpretace. Protože když máte velké vize, může vám svět tolerovat, když v cestě za nimi ignorujete detaily.
Méně lichotivou interpretací je, že tím hlavním motorem Elona Muska je mesiášský komplex. Přesvědčen o své pravdě, podporován dosavadními byznysovými úspěchy i obdivem fanoušků. Směřující po cestě, která je sice klikatá, ale vede v zásadě dobrým směrem: k záchraně lidstva a planety.
Nebo ne. Když se Elon Musk přepočítá ve svých plánech na kolonizaci Marsu, ohrozí armádu dobrovolníků, možná včetně sebe. Ale když se stal aktérem v boji s pandemií, najednou se ukázaly i meze a rizika jeho kovbojského přístupu.
Elon Musk nemá prostředky ani náturu, aby postupoval jako Bill Gates. Ten napřel všechnu energii a čas na to, aby řešení krize našla věda. Financuje nebo motivuje vědce, aby urychlili práci na vakcíně, případně na léku proti koronaviru.
Je to řešení „na sílu“, které se klidně může ukázat jako příliš nákladné a neefektivní. Vlastně by se dalo říct, že i nudné. Elon Musk chce být i v boji s koronavirem originální a překvapivý, tak jako ve všem, co dělá. Zde nakonec došel k přesvědčení, že koronakrize je větrným mlýnem, s kterým bojujeme zbytečně. Je to zatím největší hazard jeho kariéry.
Spanilá jízda na tenké hranici mezi šílenstvím a genialitou je jeho specialita. Elon Musk v ní pokračuje.
