Článek
Po příchodu koronaviru se propadla ekonomika o patnáct procent, z toho měl dvě třetiny na svědomí stát, který nařídil zbytečně přísnou karanténu.
Takové hodnocení nabídli norští vědci. Kdyby si s tím dali práci jejich tuzemští kolegové, zřejmě by došli k obdobnému závěru.
„Asi jsem řadu rozhodnutí přijala jenom ze strachu.“ S tak kritickým hodnocením své role při koronavirové krizi se stala norská premiérka Erna Solbergová mezi evropskými politiky unikátem. Její pokání v místní televizi mělo konkrétní důvod. Byla jím stostránková zpráva o ekonomických dopadech pandemie covid-19, kterou za peníze Státní správy zdravotnictví sepsala skupina expertů pod vedením Steinara Holdena z Univerzity v Oslu. „Škodlivé dopady jsou způsobeny samotnou pandemií, zhoršením zdravotního stavu, změnami v chování obyvatelstva a rozsáhlými opatřeními na kontrolu infekce, která úřady provedly s cílem ukončit pandemii,“ uvádějí experti v úvodním odstavci studie, kterou publikovali počátkem června. Pak následuje podrobná ekonomická analýza.
Nejdražší jsou zavřené školy
Hned první měsíc koronavirové krize poklesl ekonomický výkon země o patnáct procent, jinými slovy o 42 miliard norských korun (přes 100 miliard českých korun). Z toho třetinu způsobil výpadek vývozu, především se snížily ceny ropy. Zbytek, tedy částku 27 miliard za měsíc březen, přičítají Holdenovi experti vládním opatřením proti epidemii. Z toho bylo nejnákladnější zavření základních a mateřských škol, které Nory přišlo v prvním měsíci na osm miliard, protože tím přestala značná část rodičů pracovat.
Druhým nejnákladnějším opatřením bylo zavření hospod a kulturních zařízení, následoval zákaz cestování. Tvrdý postup státu a katastrofické mediální zprávy byly kromě toho důvodem, že se Norskem přehnala vlna strachu, kdy lidé omezovali své aktivity dobrovolně. Strach si tím vybral daň dalších pěti miliard. Překvapivě vysoké náklady ve výši tří a půl miliardy měsíčně způsobil přechod na home office, který mnozí nezvládli. „I zaměstnanci, kteří mohou vykonávat své úkoly doma, mohou mít negativní zkušenosti, jako jsou snížená produktivita, nižší stupeň inovací a zvláště zbytečná duševní námaha. Dochází k tomu zvlášť v případech, když home office není kombinován s pravidelnou fyzickou interakcí na pracovišti,“ vysvětlují experti.
Z pohledu Čechů je norská zpráva poučná tím víc, že se mohou s Nory snadno srovnávat. Přísnou karanténu vyhlásily obě země 12. března a takřka okamžitě tím šíření koronaviru zastavily. Významnější rozdíl byl pouze v tom, že Seveřané nenosili roušky. Zároveň obě ekonomiky stojí na zahraničním obchodu, přitom jsou zhruba stejně velké. Konkrétně je norský ekonomický výkon 1,6krát vyšší. Přepočtení norských výsledků na Česko naznačuje, že zdejší ekonomika ztratila v březnu v důsledku karantény částku okolo čtyřiceti miliard českých korun, dalších dvacet miliard výpadkem vývozu.
Raději už neopakovat
O něco hůře jdou porovnat další měsíce. Také Češi stejně jako Norové začali přísnou karanténu uvolňovat už dubnu, ovšem pomalejším tempem. Seveřané například prvního dubna otevřeli mateřské školy a družiny pro žáky základních škol, v květnu se začalo učit. Přesto se dubnové náklady karantény v Norsku udržely na polovině a květnové na třetině březnového stavu.
„Pokud přijde něco jako druhá vlna, pak bychom se měli pokud možno vyhnout opatřením na celostátní úrovni,“ doporučil profesor Holden v rozhovoru pro britský deník Daily Telegraph. Příště může být vhodnější nařídit karanténu pouze u jednotlivců, anebo ve zvlášť postižených regionech. Holdenův tým zároveň navrhl, ať „epidemie postupně projde populací způsobem, který nezatěžuje zdravotnictví“. Tímto přístupem Norsko ušetří asi 170 miliard norských korun, tedy částku na úrovni pěti procent ročního domácího produktu. Holdenova zpráva se stala důvodem, proč politiku v boji s koronavirem změnila norská vláda. Dnes se k ní postupně přidávají další země včetně Německa a Česka.
