Článek
Pátek 12. října 2012 byl pro německou obchodní pobočku holdingu Agrofert velkým dnem. V jejím tehdejším sídle na okraji východosaského města Bischofswerda se shromáždily čtyři stovky pozvaných návštěvníků. Společnost Agrofert Deutschland zde za přítomnosti šéfa celé skupiny Andreje Babiše otevírala rekonstruovaný areál, v němž přibyly nové skladovací prostory pro obilniny nebo tekutá hnojiva.
Jak ve zprávě o události uvedl sám Agrofert, akce byla určená hlavně zástupcům zemědělských podniků z okolního regionu, historické Lužice. Reklamu, jež měla na otevření nových zásobníků upozornit, si však německá firma nezadala u některé z agentur v blízkých Drážďanech, ale u více než dvě stě kilometrů vzdálené české firmy Farma Čapí hnízdo, která navíc neměla reklamu v popisu práce.
Připomeňme, že Čapí hnízdo v tomto období vystupovalo jako samostatný malý podnik, který s Agrofertem a jeho firmami spojují jenom obchodní vazby. Mezi ně patřily i reklamní smlouvy, které Farmě zajistily naprostou většinu jejích příjmů. Firmy Agrofertu si na druhou stranu mohly o vyplacené peníze snížit daňový základ. Podezření, že si tímto způsobem mohly neoprávněně krátit daně, nyní prověřuje policie.
Reklama na Čapím hnízdě měla podle smlouvy podpořit akci, při níž Agrofert v říjnu 2012 představil nové zásobníky na obilí, řepku a hnojiva v německé Bischofswerdě. Pásku slavnostně přestřihl majitel a šéf skupiny Andrej Babiš společně s vedoucími manažery. Zdroj: Agrofert magazín zima 2012 (reprint).
Nyní vychází najevo, jak významnou roli při nalévání „reklamních“ peněz do Čapího hnízda hrály německé firmy Agrofertu. Seznam zprávy už upozornily, že Farma získala ještě před otevřením svého areálu půl miliónu eur (více než 12 miliónů korun) od výrobce hnojiv SKW Stickstoffwerke Piesteritz. Dalším faktickým sponzorem Čapího hnízda byl Agrofert Deutschland.
Právě smlouva této firmy s Čapím hnízdem zaujala už před pěti lety berní úředníky v německém Chemnitzu, kteří následně poslali oznámení kolegům z české Finanční správy. Zásilka obsahovala i kopii smlouvy a faktury, díky níž si Čapí hnízdo koncem roku 2012 polepšilo o 350 tisíc eur, tedy asi 9 milionů korun.
Smlouvu o reklamě podepsali zástupci společností Agrofert Deutschland a Farma Čapí hnízdo v prosinci 2011. V preambuli dokumentu, jehož kopii získal už dříve web Echo24.cz a nyní ji poskytl Seznamu k nahlédnutí, se přímo odkazuje na plánovanou zahajovací oslavu v Bischofswerdě a podporu obchodu v regionu. Dokument zmiňuje také chystaný vstup do obchodu s močovinovou příměsí do nafty AdBlue. „Prostřednictvím této smlouvy má být v rámci smluvených opatření dosažena efektivní propagace v pohraničních oblastech Německa a České republiky,” stojí ve smlouvě.
Farma se v ujednání zavázala, že ve svém areálu a jeho okolí rozmístí na dobře viditelných místech reklamní nosiče s logem Agrofert Deutschland, zhotoví pro něj různé tiskoviny, bude mu poskytovat prostory a organizovat pro něj akce nebo také rozvíjet a udržovat webové stránky v českém jazyce.
Firma Agrofert Deutschland nyní sídlí na okraji Wittenbergu, v těsném sousedství chemičky SKW Piesteritz.
Čapí hnízdo jako reklamní agentura
Kromě firmy Agrofert Deutschland si reklamu na Čapím hnízdě zaplatila také další německá společnost holdingu, chemička SKW Stickstoffwerke Piesteritz. Z českých firem holdingu to byla například Lovochemie, Mlékárna Hlinsko, Olma, Synthesia nebo Fatra, ze Slovenska poslalo peníze Duslo Šaľa.
Na reklamních smlouvách fakticky vydělaly obě strany – Čapí hnízdo nemuselo shánět peníze z jiných zdrojů a firmy, které si reklamu objednaly, si o vyplacené peníze zvýšily daňově uznatelné náklady. Ve finále tak zaplatily méně na daních z příjmů.
Na existenci reklamních faktur upozornil Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Ten vyhodnotil, že Čapí hnízdo získalo neprávem padesátimilionovou dotaci, protože jej ve skutečnosti ovládal Babiš, respektive Agrofert.
Podle projektu, který Farma Čapí hnízdo předložila českým úřadům k žádosti o padesátimilionovou dotaci, si na sebe měla tato firma vydělávat hlavně z cestovního ruchu a firemních akcí. Ve skutečnosti však byla odkázaná na reklamní kontrakty od Agrofertu, peníze z reklamy tvořily v prvních letech přes 80 procent jejích příjmů.
Na Čapí hnízdo zavítal i prezident Miloš Zeman.
Proč si německá firma objednala reklamu v areálu na středočeském venkově? Čapí hnízdo tou dobou fungovalo druhým rokem a hostilo firemní akce. Zpravidla je pořádaly firmy Agrofertu pro své zákazníky a dodavatele, v červnu 2012 to byla například chemička Precheza, v říjnu téhož roku mlékárna Olma. Není však známo, že by se některá akce týkala konkrétně společnosti Agrofert Deutschland nebo jejího byznysu.
Agrofert každopádně prostřednictvím svého mluvčího dlouhodobě odmítá, že by se s reklamními smlouvami mohl dostat do konfliktu se zákonem.
Na odůvodněnost zakázky pro Agrofert Deutschland se Seznam zeptal také čtveřice lidí, kteří uvedenou reklamní smlouvu podepsali. Za Agrofert Deutschland to byl jednatel Wolfgang Weiß a prokurista Oswald Lochbrunner, za Čapí hnízdo pak Martin Herodes, bratr Babišovy nynější manželky Moniky, a provozní ředitel areálu Jan Gavenda. Žádný z nich ale na otázky zaslané e-mailem neodpověděl.
Na podezřelou reklamní smlouvu upozornil už v roce 2014 finanční úřad v saském Chemnitzu.
Na veřejnost se informace o hromadných reklamních smlouvách pro Čapí hnízdo dostala loni v lednu díky zprávě Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Samotná smlouva mezi německou pobočkou Agrofertu a Čapím hnízdem se však řešila na Finanční správě už několik let předtím. V roce 2014 využil finanční úřad v německém Chemnitzu ustanovení evropské směrnice o mezinárodní spolupráci při správě daní a upozornil na smlouvu české Generální finanční ředitelství. Tomu přišla i příslušná faktura a potvrzení banky, že Agrofert Deutschland v prosinci 2012 skutečně Čapímu hnízdu zaplatil slíbenou částku. Záležitost se dostala na stůl pražskému finančnímu úřadu, který, jak se později ukázalo, záležitost nevyhodnotil jako porušení předpisů a nepředal ji ani policii.
V roce 2014 byl Babiš ministrem financí. On i současná ministryně Alena Schillerová, která tehdy vedla odbor právního a daňového procesu Generálního finančního ředitelství, však popřeli, že by na případ měli jakýkoli vliv. Totéž říkal i tehdejší šéf Finanční správy Martin Janeček.
Finanční správu vedl v roce 2014 Martin Janeček, jenž proslul tvrdým postupem proti podnikatelům.
K podobnému závěru jako čeští berní úředníci pravděpodobně dospěli i jejich němečtí kolegové. Finanční úřad Chemnitz-Süd odmítá ke svému dalšímu postupu cokoli dodat s odkazem na daňové tajemství. S tímto argumentem odmítl poskytnout informace i senátorovi za Piráty Lukáši Wagenknechtovi. Zemská kriminální policie ve spolkové zemi Sasko i státní zastupitelství v Chemnitzu na dotaz Seznamu odpověděly, že zmíněný případ neřešily.
„Státnímu zastupitelství v Chemnitzu není známo žádné řízení kvůli krácení daní v souvislosti s Agrofert Deutschland GmbH,” uvedla státní zástupkyně Jana Brockmeierová. Odmítavě se vyjádřily také úřady ze sousedního Saska-Anhaltska, kam se firma Agrofert Deutschland mezitím přestěhovala a začlenila se tam jako dceřiná firma pod chemičku SKW Piesteritz.
Německé finanční úřady odmítají k reklamním smlouvám Agrofertu cokoli sdělit. Tamní policie se případem nezabývala.
Okolnosti kolem reklamních zakázek pro Čapí hnízdo nicméně začali prověřovat čeští policisté. K vyšetřovatelům se dostala přinejmenším dvě trestní oznámení, jedno z nich od opozičního senátora a zároveň daňového poradce Tomáše Goláně. Ten připomíná, že podle znaleckého posudku k dotaci pro Čapí hnízdo z roku 2008 byla Farma schopná zajistit ročně reklamu v objemu 12,5 milionu korun, ve skutečnosti ale fakturovala firmám Agrofertu i přes 60 milionů. Během necelých pěti let to pak bylo zhruba 280 milionů korun. „Aby Farma tohle realizovala, musela by vytvořit tisíce billboardů, které však nikdy nikdo neviděl,” poznamenal Goláň, který doufá, že se po případném rozsudku znovu otevře daňové řízení.
