Článek
Odpůrci zákazů namířených proti šíření nového koronaviru zdůrazňují, že tvrdá opatření nadělají obrovské škody v hospodářství. Poukazují na dopady nouzového stavu z první vlny, které se projevily i na rekordním schodku státního rozpočtu.
Podle ekonoma Ole Janna z institutu CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd, jsou ale takové úvahy krátkozraké.
Přísná omezení nejenže ušetří mnoho lidských životů, ale v konečném důsledku se vyplácí i hospodářsky, protože umožňují rychlejší zotavení ekonomiky. Tento závěr vyplynul z analýzy, v níž Ole Jann zkoumal různé přístupy jednotlivých států v boji proti koronaviru.
Transakce platebními kartami ve čtyřech severských zemích v roce 2020 ve srovnání se stejným obdobím 2019.
Ole Jann pracuje s kolegy na výzkumu ekonomického chování během epidemie a napsal o svých poznatcích studii. Odkazuje kromě vlastního výzkumu také na závěry kolegů ze zahraničí.
Státy nebo regiony, které nešly cestou tvrdých zákazů, nebo dokonce uzavření ekonomik, podle něj pocítily důsledky epidemie zhruba stejně jako země, které postupovaly razantně.
„Ekonomická aktivita je úzce spjatá s epidemiologickou situací. Když stoupají počty nakažených a úmrtí, lidé se stahují ze společenského a hospodářského života, což doléhá na ekonomiku,“ uvedl Jann.
Ekonom, který pochází z Německa, se odvolal mimo jiné na studii Chicagské univerzity. Ta se zaměřila na ekonomickou aktivitu v jednotlivých regionech Spojených států. Samotné restrikce kvůli covidu-19 podle ní zapříčinily pouze 12 procent z celkového propadu ekonomické spotřeby.
V Evropě se podle Janna nevýhody benevolentního přístupu dobře ukážou při srovnání severských zemí.
Švédská vláda, která zpočátku na rozdíl od vlád sousedních zemí nesáhla k zásadním omezením, tím své ekonomice příliš nepomohla. Spotřeba, vyjádřená útratami přes platební karty největších bank, klesla v březnu na úroveň 80 až 85 procent okolních států, které hospodářský život omezily více.
Následky počáteční benevolence si přitom Švédi nesou déle než sousedé. Zatímco tržby obchodů v Norsku, v Dánsku nebo ve Finsku se do konce května dostaly na svoji běžnou úroveň, Švédsko se stále nedokázalo úplně zotavit. Tržby v tamních obchodech za uplynulý půlrok byly ve srovnání se sousedními zeměmi o deset procent nižší.
Ekonomický teoretik Ole Jann pochází z Německa. Zabývá se hlavně rolí informace v ekonomice a společnosti.
Když k tomu připočteme, že podíl vážně nemocných nebo zemřelých s covidem-19 byl ve Švédsku násobně vyšší než v Dánsku nebo v Norsku, vyjde z toho jarní švédská cesta spíš jako odstrašující příklad.
Uvedené poznatky jsou podle ekonoma Janna směrodatné i pro Česko, kde se schyluje k nouzovému stavu.
„Zkušenosti z celého světa a ekonomický výzkum ukazují, že ekonomické dopady nejvíce postihnou stejné sektory a lidi i v případě, že nic neuděláme. Bez omezení však tyto obtíže mohou přetrvávat mnohem déle,“ zdůraznil Jann pro Seznam Zprávy.
Naopak, pokud se dočasná omezení správně nastaví a podaří se touto cestou epidemii potlačit, projeví se to během měsíce dvou na návratu ekonomické aktivity na relativně vysoké úrovně – podobně jako letos na jaře.
„Není pochyb o tom, že omezení zachrání životy a ochrání zdravotní systém od přetížení. Stejně tak ale mohou výrazně snížit hospodářské strádání a omezit ztráty plynoucí z vývoje epidemie,“ uzavřel Jann.
