Článek
Série železničních neštěstí, která vyvrcholila včerejší srážkou vlaků u Českého Brodu, je odrazem léta zanedbávaných problémů, například nedostatku personálu, přetížených tratí a nízkých investic do modernizace. Myslí si to někdejší generální ředitel Českých drah Emanuel Šíp, nyní předseda dopravní sekce Hospodářské komory ČR. „Problémy, které má železnice, nejsou řešitelné pouhým stínáním hlav,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Jak vnímáte poslední neštěstí u Českého Brodu, při němž jeden člověk zemřel a další více než tři desítky lidí byly zraněny?
Je stále těžké spekulovat o přesných příčinách poslední nehody, ale každopádně tu přetrvává chronický problém s nedostatkem strojvedoucích a techniků. Vedle toho máme na našich železničních tratích celkově zastaralé sdělovací a zabezpečovací zařízení.
železniční
Ministr Karel Havlíček ale vypíchl, že poslední neštěstí se událo na nejzabezpečenější trati a podle všeho tam selhal lidský faktor – strojvedoucí osobního vlaku, který jel na červenou.
Je to otázka, co se tam přesně stalo. Neudálo se to ve špičce, kdy je tam opravdu velice přehuštěno a kdy to riziko je ještě daleko vyšší. Je samozřejmě divné, že se ty dva vlaky ocitly za sebou na jedné koleji, je tam přitom tříkolejná trať. Každopádně je nutné to důkladně vyšetřit.
Já si ale všímám i toho, že tyto mimořádné události se už delší dobu odehrávají v jakýchsi vlnách, takže je třeba brát v potaz jako jednu z možných příčin i určité znervóznění celého železničního prostředí. Vidím teď jako velký úkol pro železniční manažery, aby svůj personál v první řadě uklidnili.
Je to úkol pro manažery Českých drah?
Nejen Českých drah, jsou tu i další privátní dopravci a také Správa železnic. Ve všech těch oblastech musíme prostředí zklidnit. A celá politická sféra by se měla začít orientovat na řešení dlouhodobých problémů. Jde i o celkové zanedbání infrastruktury.
Měl by být někdo z manažerů hnán k odpovědnosti?
K odpovědnosti by měl být hnán ten, kdo tu situaci zavinil. Ale problémy, které má železnice, nejsou řešitelné pouhým stínáním hlav. Přetrvávají mnoho let a myslím, že se na nich podílí i politická sféra. Železnice je zanedbávána, vlaky z ekonomických důvodů vyjíždějí ve stále větším počtu, přičemž tratě na to nemají potřebnou kapacitu. A to se týká i aktuálního případu. Celá trať ve směru na Kolín je už kriticky přetížená, hlavně ve špičkách. Obecně vzato je třeba už skončit s těmi obrovskými investicemi do spotřeby a začít řešit záležitosti ohledně budoucnosti této země. A to se zdaleka netýká jen železnice.
Teď myslíte větší investice do železniční infrastruktury, do nových kolejí?
Myslím i vozový park. Ten je u nás velmi zastaralý. Řešit to jen prostřednictvím dalšího zadlužování Českých drah není možné. Je třeba, aby tomu politická scéna věnovala daleko větší pozornost a našly se finanční prostředky na to, aby železnice mohla plnit úkoly, které má a které jí i přibývají.
Jak to vypadalo na místě nehody, se podívejte v galerii:
Řada lidí na sociálních sítích připomíná, že se ročně dává 6 miliard do slev na jízdném a přitom by tyto peníze mohly být investovány do nových tratí a do lepšího zabezpečení.
To není otázka jen šesti miliard, ačkoliv k těm slevám na jízdném mám také své připomínky. Toto je otázka řádově stovek miliard, pokud bereme v úvahu i nové vysokorychlostní tratě. Do dvaceti let by tu měla být nová síť vybudována a jde o to, aby se toho dnešní generace vůbec dožila.
Často se zmiňuje evropský zabezpečovací systém ETCS. Jak moc by evropský zabezpečovač mohl pomoci předejít podobným nehodám?
Určitě by pomohl, protože eliminuje podstatnou část toho, čemu říkáme lidské selhání. Systém ETCS dva vlaky na stejnou kolej nepustí. Když strojvedoucí projede návěstidla, tak systém vlak zastaví. Není to určitě všelék, ale je to velice důležitý příspěvek k vyšší bezpečnosti.
Pan ministr Havlíček chce kvůli sérii železničních tragédií sestavit expertní tým, který by se věcí zabýval. Může to něčemu skutečně prospět?
Každopádně je třeba obnovit strategické řízení celého železničního odvětví, což tu dlouhá léta nefunguje. A cestou vpřed je i budování ad hoc týmů, v nichž se sejdou specialisté v dané oblasti a budou si vyměňovat názory. Diskuse o budoucnosti železnice je teď naprosto nezbytná.