Článek
Když se před 30 lety lámal komunistický režim, Zuzaně Čaputové bylo šestnáct let. Volební právo ještě neměla, v prvních svobodných volbách v roce 1990 tedy ještě nevolila, nicméně v rozhovoru dokázala živě popsat svou vzpomínku na tehdejší dobu. „Padla zeď, která oddělovala to, co se říkalo v soukromí a co se smělo říkat na veřejnosti.“
Dnes má pochopení pro lidi, kteří cítí jistou frustraci z toho, že se nenaplnila jejich očekávání z listopadu 1989: „Mnoho lidí se v tom transformačním procesu ztratilo. Nenašli své místo. Ztratili se v sociálním systému, cítí nejistotu, tam ta jejich frustrace a zklamání mají svou logiku.“
VÝZVA SE ZUZANOU ČAPUTOVOU
Zároveň ale říká, že někteří lidé jsou nevděční za výdobytky, které nástup demokratického režimu přinesl – různá práva a svobody. „Mladá generace, která dorůstá, někdy ten rozdíl neumí vnímat a vážit si toho.“
Jak vnímala dělení společného státu v roce 1992, v době, kdy už volební právo měla?
„Nikdy jsem nevolila HZDS. Určitě jsem volila stranu, která by společný stát podržela. Nejspíš to byla SDKÚ (křesťanští demokraté, pozn. red.), pokud už tehdy existovala,“ říká Zuzana Čaputová.
Jak se s rozdělením Československa vyrovnala a rozuměla lidem, kteří se následně ze Slovenska stěhovali do Česka? Podívejte se na krátký rozhovor umístěný nahoře ve videu.