Co se děje po smrti s covidem. Od povinné kremace Prymula ustoupil

Ministr zdravotnictví Roman Prymula v minulých dnech vzbudil menší pozdvižení svými slovy o tom, že zemřelí s covidem by se neměli pohřbívat do země.

„V našich podmínkách to je opravdu striktně doporučováno, až je to téměř závazné. My k tomu vydáme nějaké dobrozdání, aby každý nemusel chodit za pohřební službou a individuálně se tam domáhat nějakého opatření,“ řekl Prymula 10. října televizi Prima.

Později svá vlastní slova vzal na Twitteru zpět, když napsal, že pro zákaz pohřbívání do země není důvod. I Ministerstvo pro místní rozvoj, pod které oblast pohřebnictví spadá, ujišťuje, že k žádným změnám v této oblasti nedochází. Mluvčí Vilém Frček upozorňuje, že už v březnu, při první vlně pandemie, ministerstvo publikovalo dokument doporučující při nakládání s tělem osoby zemřelé v důsledku covidu-19 nebo komplikací jím způsobených postupovat shodně jako při manipulaci s těly zemřelých na jiné respirační infekce.

Seznam Zprávy oslovily Ministerstvo zdravotnictví s dotazem, zda se v této oblasti opravdu nechystá nějaké nové doporučení, jak to původně naznačoval šéf resortu Prymula. Odpovědí byl pouze odkaz na ministrův Twitter.

Patologové, kteří pracují s těly lidí, kterým byl testem v těle virus SARS-CoV-2 prokázán, každopádně používají úplně stejné ochranné pomůcky jako ostatní lékaři, kteří přicházejí do styku s nakaženými. Jak dlouho je tělo infekční, sami přesně nevědí. Čerstvě to na dotaz Seznam Zpráv potvrdila primářka Patologicko-anatomického oddělení Nemocnice na Bulovce Zuzana Špůrková.

Především ale ani infekční tělo nemusí být překážkou pro tradiční pohřeb do hrobu. Ministerstvo zdravotnictví vydalo už na konci března manuál, který práci s těly infikovanými koronavirem detailně popisuje, a to včetně tradičního pohřbu. Několik velkých nemocnic redakci potvrdilo, že se zemřelými s covidem-19 nakládají přesně podle pokynů ministerstva, tedy že ukládají těla do vaků a v tomto stavu je takto chráněné předávají pohřební službě.

Vedle této současné praxe byla v červnu Ministerstvem pro místní rozvoj přijata nová směrnice pro nakládání s tělem zemřelého s vysoce nakažlivou nemocí. Jako vysoce nakažlivé je definováno takové infekční onemocnění, které je schopné se šířit velmi rychle mezi lidmi, ohrožuje populaci a má vysokou smrtnost. Například mor, cholera, žlutá zimnice, antrax a ebola. Nemoc covid-19 ale do této nejrizikovější skupiny řazena není.

Případné nakládání s tělem při vysoce nakažlivé infekci ilustrují tři schémata, která k tomu ministerstvo vydalo jako přílohu. Jednoznačně z nich vyplývá, že i za této situace by byl pohřeb do hrobu stále možný, ovšem za velmi přísných podmínek. Zavakuované tělo zemřelého v rakvi by muselo být uloženo na neveřejné části hřbitova v minimální hloubce dva metry. Ve směrnici se mluví i o zákazu exhumace, tlecí době 100 let a nutnosti přikrytí hrobu krycí deskou.

Ale stále platí, že nemoc covid-19 za vysoce nakažlivou infekční chorobu považována není, tudíž tak striktní podmínky pohřbívání pro ni neplatí. Že k pohřbům do země stále dochází, potvrdil redakci i předseda Sdružení pohřebnictví Ladislav Kopal.

„Pohřební služba ze zákona nemá přístup k úmrtní zprávě, a nemá tedy ani informaci o příčině úmrtí. Někdy ale přebíráme infekční tělo,“ uvádí.

Při tradičním pohřbu člověka s covidem-19 je rozdíl oproti běžné praxi v tom, že rakev není otevřená a pozůstalí do ní nemohou nahlédnout. Tělo se navíc nepřevléká, musí zůstat tak, jak ho pohřební služba od lékařů převezme.

„Všechno ostatní zůstává tak, jak má být, včetně zdobení a polstrování rakve,“ ujišťuje Kopal.

Pohřeb do hrobu se ale stal v Česku spíše okrajovou záležitostí, přetrvává hlavně na Moravě, v menších obcích a především mezi věřícími. „Ve velkých městech, jako je Plzeň nebo Praha, dává odhadem 80 % lidí přednost žehu, například v Liberci je to 92 %,“ popisuje předseda Sdružení pohřebnictví.

Důvodů je několik. Od začátku 20. století propagovaly kremaci zemřelých spolky Společnost pro spalování mrtvol a Krematorium, které pokračují dodnes pod názvem Společnost přátel žehu. Komunistický režim navíc podporoval civilní obřady v krematoriích jako alternativu náboženským pohřbům. A v neposlední řadě je tato varianta levnější.

Koronavirus se podle názoru Kopala ale zatím znatelně nepromítl do celkového počtu mrtvých. Každý měsíc zemře v České republice přibližně 9000 lidí, z toho od začátku roku evidují statistiky asi 1300 mrtvých s virem SARS-CoV-2. Přesná čísla ale dodá až výroční zpráva Českého statistického úřadu.

Ani v případě, že by zemřelých bylo v krátkém čase kvůli rozšíření infekce víc, se ale není třeba obávat, že by se jim nedostalo řádné péče. I výrobci rakví situaci bedlivě sledují a koordinují spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, říká Kopal. A možnosti krematorií jsou potom přímo naddimenzované.

„Kapacita je obrovská. V České republice máme 27 krematorií, která jedou pouze na polovinu, nebo i jen třetinu svých možností,“ uklidňuje předseda Sdružení pohřebnictví ČR.

Ačkoliv se o tom veřejně příliš nemluví – jde o velmi citlivé téma –, i tato oblast se připravuje na případné krizové situace.

Ministerstvo zajistilo celkem 13 500 různých typů vaků pro zemřelé. Ty jsou nyní uloženy ve skladu Národního centra zásob humanitární pomoci v Olomouci.

O použití těchto pohotovostních zásob případně žádá starosta obce s rozšířenou působností prostřednictvím příslušného kraje. A to přes informační systém KRIZKOM provozovaný Správou státních hmotných rezerv. „Na každé obci s rozšířenou působností jsou určené osoby, které disponují přístupovými údaji k tomuto informačnímu systému. Žádost se schválí a správa hmotných rezerv vydá pokyn k vyskladnění,“ popsal redakci Seznam Zprávy postup mluvčí Frček.

„Ministryně pro místní rozvoj založila stálou pracovní skupinu pro pohřebnictví složenou ze zástupců krajů a vybraných pohřebních služeb včetně krematorií. V době pandemie se scházíme prostřednictvím videokonferencí. Jejich jménem tlumočíme na Ústřední epidemiologické komisi a Ústředním krizovém štábu jejich požadavky, kterými aktuálně jsou například přednostní očkování proti chřipce nebo výjimky z karantény pro pracovníky v pohřebnictví. Další jednání pracovní skupiny je naplánováno na 11. listopad,“ upozorňuje mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.