Co s Mynářem při Zemanově pauze? Bude sloužit Babišovi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) získal od vedení Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) zprávu o zdravotním stavu prezidenta Miloše Zemana. Dokument by měl pojednávat i o tom, jak Zemanova choroba ovlivňuje jeho schopnost vykonávat prezidentskou funkci.

Jsou-li Zemanovy potíže závažné, může Parlament iniciovat hlasování (Senátu a Poslanecké sněmovny) o dočasném zbavení prezidenta Zemana jeho pravomocí. Server lidovky.cz v pondělí přišel se zprávou, že s návrhem na dočasné pozastavení prezidentových funkcí by mohl přijít i sám Hrad.

Co by se v takovém případě dělo s prezidentskou kanceláří řízenou Vratislavem Mynářem, který spolu s poradcem Martinem Nejedlým v současnosti Hrad de facto řídí?

Podle ústavního experta Jana Wintra z Právnické fakulty Univerzity Karlovy by prezidentská kancelář poskytovala servis těm, na koho Zemanovy pravomoci přejdou – tedy na předsedu Poslanecké sněmovny a premiéra. Mynář, který má na chod Hradu zásadní vliv, by se tím dostal do jisté míry pod parlamentní kontrolu.

„Prezidentská kancelář by za takové situace poskytovala podporu substitutům. Akty prezidenta jako jmenování velvyslanců či třeba soudců musí někdo zúřadovat, patrně by to připravovala nadále prezidentská kancelář. Jen by sloužila náhradním vykonavatelům prezidentských pravomocí, podobně jako tuto podporu poskytuje Kancelář prezidenta republiky,“ řekl Seznam Zprávám Wintr.

Toto provizorium může podle dalšího ústavního právníka Jana Kudrny klidně trvat až do konce Zemanova volebního období, které uplyne v březnu 2023. Záleželo by na Zemanově zdraví. Jisté je, že v mezidobí by prezident neměl žádné pravomoci, o úřad jako takový by ale nepřišel.

„Rozhodnutí podle článku 66 Ústavy je vždy dočasné v tom smyslu, že přechod vybraných pravomocí nastává na dobu prezidentovy indispozice. Nejedná se o odvolání prezidenta z úřadu. Vrátí-li se prezidentovi kondice, potom Parlament své rozhodnutí změní. Pokud by tak účelově nechtěl učinit, může se prezident obrátit na Ústavní soud, aby rozhodnutí Parlamentu zrušil,“ vysvětlil Seznam Zprávám Kudrna.

Ústřední vojenská nemocnice v pondělí ráno v tiskové zprávě ke zprávě pro předsedu Senátu poděkovala mimo jiné i za součinnost expertům na ústavní právo.

Jedním z těch, s kým se armádní nemocnice radila, byl ústavní právník Jan Kysela, který je i tajemníkem Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury. K přesnému obsahu debaty s ÚVN se vyjádřit nechtěl.

Naznačil ale, že tématem bylo posouzení Zemanova zdraví vzhledem ke schopnosti vykonávat prezidentské pravomoci. Pokud by se tématem zabývali jen lékaři, zpráva o Zemanově stavu by podle něj mohla být nedostatečná, bylo tedy zapotřebí skloubit lékařská zjištění s názory expertů na ústavní chod státu.

„Ve chvíli, kdy se budete pohybovat jen uvnitř korpusu zdravotnického práva, můžete dojít k určitému typu odpovědi. Ve chvíli, kdy korpus zdravotnického práva chápete jako širší součást právního řádu, jehož součástí je také Ústava zakládající kompetence Sněmovny a Senátu, můžete dojít k závěrům, které by vás při studiu jen zdravotnického korpusu nenapadly,“ řekl Seznam Zprávám Kysela.

Spekulace, že sám prezident či jeho kancelář nyní převezmou iniciativu a požádají Senát a Sněmovnu o dočasné odejmutí pravomocí, hodnotí Kysela jako taktické a pragmatické rozhodnutí.

„Kdyby se to stalo před týdnem či deseti dny, považoval bych to ze strany prezidenta, jeho rodiny či prezidentské kanceláře za zodpovědné. Má-li se to dít teď, jde spíše o reakci na soustředěný tlak. Že bych to chtěl opatřovat nějakými pozitivními adjektivy či adverby, to se mi tedy úplně nechce,“ uvedl Kysela.

V případě, že by prezident byl dočasně zbaven pravomocí a po čase se chtěl opět plně věnovat svému úřadu, musel by podle ústavního experta přesvědčivě doložit, že je toho schopen.

„Kdyby došlo ke zlepšení, mohla by se uspořádat třeba tisková konference, aby bylo vše jasné. Asi by bylo na místě nespolehnout se jen na prohlášení, ale i na zprávu ošetřujícího lékaře či vyjádření celého konzilia,“ dodal Kysela.