Co s mrtvými těly? Italská krematoria jedou nonstop, Írán kope masové hroby

Jen v severní části Itálii, konkrétně v Lombardii, podlehnou nákaze spojené s novým koronavirem denně desítky až stovky lidí. Místní pohřební ústavy a krematoria tak musí řešit děsivou otázku, na kterou nebyly připraveny. Co s tolika mrtvými…

Pohřební obřady jsou v Itálii v rámci snah omezit šíření nemoci a zabránit shlukování lidí omezeny na minimum. Márnice hlásí plné stavy. Starosta Bergama Giorgio Gori musel vydat nařízení, po kterém došlo k uzavření místního hřbitova. Přesto přislíbil, že rakve bude márnice přijímat dál. Desítky voskovaných dřevěných rakví jsou tak posílány do jiných kostelů v Bergamu. Například u Všech svatých rakve tvoří strašidelnou frontu čekající na kremaci.

„Bohužel nevíme, kam je dát,“ řekl pro NYT bratr Marco Bergamelli, jeden z kněží v kostele Všech svatých. Denně umírají stovky lidí a zpopelnit tělo trvá déle než hodinu. Nestíhají. „Zabere to spoustu času a mrtvých je mnoho,“ říká.

Více než 80 procent Italů je věřících a pohřby bez řádného obřadu s modlitbou jsou pro ně bolestné. Povoleny jsou krátké modlitby kněží s rouškami jen při účasti několik pozůstalých.

Ve středu kolem půlnoci v Bergamu podlehl nemoci COVID-19 85letý Renzo Carlo Testa. Pět dnů po své smrti jeho tělo stále leželo v rakvi nepohřbeno. Jeho 70letá žena by mu ráda dopřála řádný pohřeb a odchod s úctou a přestože by se jí přání mohlo v menším měřítku splnit alespoň částečně, na pohřeb by neměl kdo přijít. Všichni příbuzní jsou nemocní a v karanténě. „Je to zvláštní,“ řekla paní Stefanelliová snažíc se vysvětlit, čím prochází. „Není to hněv. Je to bezmoc, které čelíme tváří v tvář tomuto viru.“

49letému Lucovi di Palma zemřel otec ve středu večer a pohřební ústav jej pro nedostatek kapacity odmítl přijmout. Rodina zemřelého tak přemístila řádně upravenou rakev s tělem do svého obývacího pokoje, kde alespoň zapálila svíčky. Nákaza koronavirem u muže nebyla prokázána, zemřel dřív, než se dostal k testům a lékaři posmrtný test udělat odmítli. Rodina se s ním z obav z nakažení nemohla rozloučit. Modlitbu za zemřelého pronesl kněží přes bránu kostela, kam rakev se svým otcem pan di Palma odvezl v okamžiku, kdy se uvolnilo místo.

V nedaleké lombardské vesnici Zogno zvoní umíráček už jen jednou denně. Kněží by jinak zaměstnal na celý den. Věřící v městečku Casalpusterlengo berou zrušení pohřbů podle reverenda Pierluigi Leva jako obzvláště tvrdé.

Parte v bergamských novinách zabírají až deset stran a připomínají válečné bulletiny. „Je to pro nás emocionální trauma,“ uvedl šéfredaktor novin, Alberto Ceresoli. „Jsou to lidé, kteří umírali sami a jsou sami i pohřbeni. Neměli nikoho, kdo by je držel za ruku. Pohřby musí být malé, s rychlou modlitbou kněze. Mnoho z blízkých se ani nemůže zúčastnit, protože jsou v karanténě.“

Zrušení pohřbů se všemi náležitostmi nesou těžce hlavně v částech jižní Itálie, kde má římskokatolická církev mnohem silnější zastoupení. V sicilském městě Porto Empedocle místní úřady provedly mši za zemřelé za účasti 48 truchlících. Teď jim hrozí tři měsíce vězení.

Velký nárůst mrtvých zaskočil i pohřební průmysl. Alessandro Bosi, tajemník Národní federace pohřebních ústavů, uvedl, že zaměstnanci při zacházením s mrtvými nepoužívají masky nebo rukavice. Zdravotnické úřady totiž tvrdí, že nevěří, že lze virus přenášet posmrtně. Podle Bosiho ale plíce mrtvých při pohybu často vzduch uvolňují.

Krematoria v nejvíce zasažených oblastech Itálie začala fungovat 24 hodin denně. „Fungujeme nonstop a stále nestíháme,“ uvedla mluvčí starosty Bergama.

Zatímco Italy drtí, že se nemohou se svými blízkými rozloučit s náležitou úctou, satelitní snímky zachytily íránské řešení problému s mrtvými. Kopání masových hrobů.

Írán od počátku vypuknutí pandemie upadl v podezření, že místní vláda o počtech mrtvých nereferuje pravdivě. Uzavřený stát během masivního šíření koronaviru v Asii nechával přístupná posvátná místa, kam proudily a nejspíš i dál proudí davy lidí. Současná oficiální čísla hovoří o 998 mrtvých.

Snímky, které poprvé publikoval New York Times, ukazují na ruční výkopové práce na masovém hrobě poblíž Kómu, jednoho z „náboženských Disneylandů“. Na konci měsíce měly tyto výkopy na délku více než 90 metrů.

Záběry tak mohou potvrzovat nejhorší obavy ze skutečného rozsahu epidemie a snah íránské vlády o utajování mrtvých. 24. února, v den, kdy se na zákopech začalo pracovat, obvinil zákonodárce v Kómu Teherán ze lží. Hlavní íránské město totiž do té doby uvádělo, že koronaviru podlehlo celkem 12 lidí. Jen v Kómu jich podle údajů tamních politiků bylo tehdy nejméně 50.

Na popud kómských stížností následovala již mediálně známá tisková konference, na které náměstek zdravotnictví Iraj Harirchi za doprovodu kašlání a pocení prohlásil, že tato obvinění „kategoricky popírá“ a Írán má situaci pod kontrolou. Druhý den potvrdili koronavirus i u náměstka.

Od té doby zemřelo několik členů íránského parlamentu, diplomatů i poradce ajatolláha Chameneího.

„Nepřekvapuje mě, že se Íránci snaží vytvořit masové hroby a snaží se skrýt skutečný rozsah dopadu nemoci,“ řekl doktor Amir Afkhami, který své zkušenosti z epidemie cholery v Íránu popsal v několika knihách. Dodal, že rozšíření nemoci napomohlo i těsné obchodní partnerství mezi Íránem a Čínou, kdy strach z narušení přátelství byl silnější než obavy z rozšíření nemoci.