Článek
Na evropských silnicích by podle předpokladů Evropské unie mělo do roku 2030 jezdit kolem 30 milionů elektromobilů. Zatímco elektrická vozidla mohou být během svého života uhlíkově neutrální, zůstává otázkou, co bude, až doslouží – zejména co se stane s jejich bateriemi.
„Za deset až 15 let, kdy jich bude hodně vysloužilých, bude velmi důležité, abychom měli recyklační průmysl,“ řekl Paul Anderson z Birminghamské univerzity pro BBC.
Většina komponentů u elektromobilů je téměř stejná jako u automobilů se spalovacími motory. Velkým rozdílem je však baterie. Zatímco tradiční olověné akumulátory se většinou dají recyklovat, to samé nelze říct o lithium-iontových verzích používaných v elektromobilech.
Tyto baterie jsou větší a těžší než ty v běžných automobilech a tvoří je několik stovek jednotlivých lithium-iontových článků, které je nutné demontovat. Obsahují nebezpečné materiály a při nesprávné demontáži mohou dokonce explodovat.
„V současnosti je velmi těžké získat podrobné údaje o tom, jaké procento lithium-iontových baterií se recykluje, ale hodnota, kterou každý uvádí, je asi pět procent. V některých částech světa je to ale podstatně méně,“ zdůrazňuje Anderson.
Evropská unie nedávno navrhovala, aby byli výrobci elektromobilů odpovědní za to, že bude možné jejich vozy na konci „života“ skládkovat. Výrobci se k tomu už pomalu chystají.
Například japonská automobilka Nissan využívá staré baterie ze svých modelů Leaf ve vozidlech, která dodávají součástky pracovníkům v jeho továrnách.
Totéž dělá i Volkswagen. Ten navíc nedávno otevřel svůj první recyklační závod v německém Salzgitteru. Zatím je v pilotní fázi, kdy má automobilka v plánu recyklovat 3 600 bateriových systémů za rok.
Francouzský Renault nyní recykluje všechny baterie svých elektromobilů, i když v současné době to dělá jen pár stovek baterií ročně. Spolupracuje při tom s francouzskou společností Veolia a belgickou chemickou firmou Solvay.
Cílem Renaultu není recyklovat jen baterie ze svých vozů. Jde o otevřený projekt, kde se dají recyklovat jakékoliv baterie z elektromobilů, ale i odpad z jejich výroby. „Naším cílem je oslovit 25 procent recyklačního trhu,“ říká Jean-Philippe Hermine, viceprezident Renaultu pro životní prostředí.
Problému likvidace či recyklace starých baterií věnují pozornost také vědecké instituce, jako je výzkumné centrum Faraday Institute v Cambridgi, jehož projekt ReLiB si klade za cíl optimalizovat recyklaci baterií elektromobilů a co nejvíce ji zefektivnit.
Existují také ekonomické argumenty, proč se recyklace baterií vyplatí. V neposlední řadě to je skutečnost, že mnoho prvků potřebných k výrobě baterií je v Evropě obtížné získat.
„Je to dobrá příležitost, protože Spojené království nemá domácí zásoby mnoha materiálů. V Cornwallu je trocha lithia, ale pokud jde o získávání potřených materiálů, máme celkově problémy,“ říká výzkumný pracovník Gavin Harper z Faraday Institute. Recyklace starých baterií je tak z pohledu výrobce nejbezpečnějším způsobem, jak oživit novou dodávku baterií.
