Zdrcující kritika: Světem se šířil koronavirus, Johnson jel na dovolenou

Se zdrcující reportáží přišel britský list The Sunday Times. V textu se opírá o výpovědi nejmenovaných zdrojů z vládního prostředí i o přední vědce, kteří se koronavirovou krizí zabývali už od jejího počátku.

Velká Británie je podle dostupných informací v současnosti šestou nejzasaženější zemí světa, v neděli evidovala skoro 115 tisíc pozitivně testovaných. A má také jeden z nejvyšších počtů obětí, na covid-19 zemřelo ve Spojeném království asi 15 a půl tisíce lidí. Od 23. března je v zemi karanténa, která potrvá nejméně do začátku května. Většina obchodů je zavřená, všechny kulturní akce jsou zrušené a lidé jsou zavření doma.

Reportáž nedělních Timesů popisuje cestu Británie k současnému stavu. Zejména více než měsíční období vládní nečinnosti, kterým si země nejspíš zavařila a za které možná zaplatila stovkami životů. Co se v Británii dělo mezi koncem ledna a začátkem března?

Bylo poledne 24. ledna, když se v jedné z konferenčních místností na vládní třídě Whitehall konalo jednání Cobra. Tedy krizový mítink národní bezpečnosti, tentokrát zaměřený na hrozbu nového respiračního onemocnění, které se po světě šířilo z Číny. Schůze, které předsedal ministr zdravotnictví Matt Hancock, netrvala dlouho. Jenže přítomen nebyl nejdůležitější činitel – premiér Boris Johnson.

Podle Timesů se Johnson neukázal ani na dalších čtyřech jednáních Cobry. Na talíři měl totiž už bohatě nandáno – na konci ledna řešil triumfální odchod Británie z Evropské unie, škatulata ve vládě i nečekané záplavy, které zemi postihly v únoru.

A nakupily se mu i záležitosti z osobního života. Rozvod s manželkou Marinou Wheelerovou, s níž má čtyři děti a jíž loni diagnostikovali rakovinu, a tajné zásnuby se současnou partnerkou Carrie Symondsovou. Ta je s premiérem těhotná a Johnson s ní odjel 13. února na dvanáctidenní dovolenou ve venkovském sídle Chevening. I kvůli tomu ho lídr labouristů Jeremy Corbyn později označil za „premiéra na poloviční úvazek“.

Zatímco se Johnson rekreoval v Cheveningu, jeho poradci ho zásobovali nejčerstvějšími informacemi v co nejkratší formě. Podle The Sunday Times byli lidé v britské vládě ohledně koronavirové nákazy klidní. Odborníci ale už nějakou dobu pociťovali nervozitu. „Od začátku února, ne-li od konce ledna, bylo jasné, že tato infekce bude velmi závažná. A že udeří i jinde než v asijském regionu,“ řekl zhruba v polovině února pro BBC odborník na infekční choroby Jeremy Farrar.

Británie na pandemii připravená nebyla, a to z velké části kvůli chabé přípravě z minulých let. Zásoby zdravotnického materiálu byly nedostatečné, zdravotníci na potenciální pandemii netrénovaní. Poslední pandemické cvičení s názvem Cygnus se ve Spojeném království konalo podle Timesů v roce 2016. Předpovědělo, že se zdravotnictví zhroutí a Británie nebude mít dostatek ochranných pomůcek.

V posledních letech se o případné pandemii nemluvilo – zdravotnický sektor NHS měl plno jiných, akutnějších problémů. Členové vládní skupiny poradců pro pandemii se podle The Sunday Times cítili bezmocní.

„Vtipkovali mezi sebou ve stylu ‚haha, doufejme, že nás nepostihne pandemie‘, protože neexistovala oblast, která by byla připravená na splnění základních požadavků v takové situaci,“ uvedl zdroj Timesů. „Pokud jste se v posledních dvou letech setkali s lidmi ve vedení britského zdravotnického systému, bylo vám jasné, že jejich největší noční můrou, která je zpocené budí ze spaní, je pandemie, protože na ni nebyli připravení,“ dodal. V únoru, kdy se mlhavé obrysy krize začaly zostřovat, ale vlastně k žádné akci vládní sektory nepřistoupily.

Zdravotnickým sektorem začalo rezonovat jedno slovo - nedostatek. Na konci února se navíc ukázalo, že Britové poslali dříve do Číny 279 tisíc kusů ochranných pomůcek – 1800 ochranných brýlí, 43 tisíc jednorázových rukavic, 194 tisíc dezinfekčních utěrek, 37 a půl tisíce zdravotnických plášťů a dva a půl tisíce obličejových masek. A nedostatek panoval i v případě testů na nový koronavirus. Kvůli původní strategii vytvoření kolektivní imunity, kterou původně britská vláda (ač to zpětně popírá) razila, ani Downing Street nevyburcoval laboratoře napříč Británii, aby houfně testovaly.

„Co se týče testů i ochranných pomůcek, ujel nám vlak,“ řekl Timesům nejmenovaný vysoce postavený úředník z ministerstva zdravotnictví. „Sledoval jsem dění ve Wu-chanu, ale usoudil jsem, že se nemusíme bát, když nic nepodnikáme. Jen jsme to pozorovali. Pandemie byla vždy na vrcholku seznamu hrozeb, opravdu vždy, ale když přišla, jen jsme se pomalu dívali. Mohli jsme být jako Německo, ale místo toho jsme se odsoudili vlastní nekompetencí, krutostí a strohostí,“ uvedl zdroj citovaný The Sunday Times.

Vědci na koronavirovou hrozbu upozorňovali už od ledna. Třeba profesorka Devi Sridharová z Edinburské univerzity, která se specializuje na světové veřejné zdraví, podobnou formu pandemie, tedy virus, který by se přenesl ze zvířete na člověka a způsobil pandemii, předpověděla už před dvěma lety. A už v polovině ledna vyzývala na sociálních sítích k akci a aby lidé brali nákazu vážně.

Na prvním zasedání Cobry 24. ledna měli její účastníci k dispozici i zprávu od profesora Neila Fergusona z londýnské Imperial College. Ten v případě nového koronaviru upozornil mimo jiné na jeho nebývale vysokou míru nakažlivosti. A na to, že se kvůli tomu musí omezit přenos mezi lidmi – a to v podobě karantény. Ve dnech před dlouho očekávaným brexitem a jeho dopadem na britskou ekonomiku ale zabrždění země nepřicházelo v úvahu.

První případ registrovala Británie den před odchodem z EU, 30. ledna. Ve stejný den označila koronavirovou hrozbu jako mírnou – to se mimochodem nezměnilo, i přes nesouhlasné reakce, až do konce února.

Předpovědi byly v té době drastické. Na konci února, necelý měsíc před vyhlášením karantény, v níž je Británie doteď, se mluvilo o tom, že se respiračním onemocněním nakazí 27 milionů lidí, 220 tisíc z nich bude potřebovat lůžko na jednotce intenzivní péče. A počet obětí vystoupá na 380 tisíc.

V předposlední únorový den začal Johnson, jenž se mezitím vrátil z dovolené, jednat. Médiím oznámil, že vláda odteď bude řešit koronavirus jako nejvyšší prioritu. A o několik dní později se poprvé zúčastnil i jednání Cobry, tedy pět týdnů od konání toho prvního.

Za zhruba měsíc a půl od toho momentu je koronavirová bilance v Británii bezútěšná. Premiér na konci března sám onemocněl covid-19, strávil několik nocí na jednotce intenzivní péče a v tuto chvíli ho zastupuje ministr zahraničí Dominic Raab.

Zemřelo asi 50 zdravotníků a nemoci podlehlo přes 15 tisíc dalších lidí. Zdravotnictví zoufale chybí ochranné pomůcky, ventilátory i testy. Ty se vláda neúspěšně pokusila sehnat v březnu od čínských výrobců. Za 16 milionů liber podle deníku The Daily Telegraph koupila dva miliony testů na protilátky vůči novému koronaviru. Zboží bylo ale nefunkční.

Vyčerpaným zdravotníkům a britskému národu se ale prosté omluvy od osazenstva Downing Street jen tak nedostane. „Naší reakcí jsme NHS zajistili veškerou podporu, kterou potřebovalo, aby poskytlo léčbu každému, kdo ji vyžadoval. Stejně jako jsme poskytli ochranu firmám a jistoty pracovníkům. Předseda vlády stál v čele řešení krize a v tomto velmi náročném období pro celý národ působil jako lídr,“ řekl mluvčí Downing Street.

Třaskavý text, který zveřejnily The Sunday Times, možná ještě bude mít dohru. Někteří jednotliví členové vlády už v neděli dostali mediální prostor se k nařčením vyjádřit. A, pokud to tak lze označit, popřeli zjištění Sunday Times jen velmi vágně.

Třeba jako kancléř Lancasterského vévodství, ministr Michael Gove, který v rozhovoru pro BBC potvrdil, že Johnson skutečně vynechal pět krizových jednání Cobry. A zároveň také v neděli uvedl, že se nebude bod po bodu probírat textem The Sunday Times a vyvracet pár věcí, které jsou v něm trochu mimo.

Nejmenovaný vysoce postavený člen z oněch pěti týdnů nečinnosti viní Johnsona. „Nejste ve válce, když se jí neúčastní premiér. On těm jednáním nepředsedal. Byl na svých dovolených na venkově. A o víkendu nepracoval,“ uvedl zdroj The Sunday Times. „Skutečně se zdálo, že neřešil žádné urgentní krizové plánování. Byl přesně takový, jaký se lidé obávali, že bude,“ dodal.