Článek
Prodavačka podává inspektorce sklenku s nažloutlým burčákem. Ta si jej prohlíží, zkoumá vůni a barvu a nakonec ochutná. Tento vzorek je v pořádku. Společně s kolegou potom kontroluje dokumenty o původu nápoje, který vyrábí a v Brně prodává firma Víno Sýkora, a odebírají vzorky do laboratoře.
Přibližně pětina burčáků ale kontrolou neprojde. Vyplývá to z aktuálních dat Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Kontroloři zatím prověřili necelých sto prodejních míst. „Pochybení se týkala především označování. Mimo jiné jde o porušení povinnosti uvést výrobce, původ hroznů, případně alergen,“ přibližuje mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.
Kontroly tradičního českého nápoje začaly tento rok asi o tři týdny později kvůli pozdější sklizni hroznů i prodeji.
Kontroly burčáků dělá taky Ondřej Tureček. „Prodejce musí spotřebiteli deklarovat údaje, jako je druh produktu – buď částečně zkvašený hroznový mošt, nebo tradiční výraz burčák. Název je určený výhradně pro produkt vyrobený z hroznů původem z České republiky,“ vysvětluje inspektor. Pokud někdo burčákem označí nápoj vyrobený z hroznů, které vyrostly v zahraničí, hrozí mu pokuta ve výši milionů korun.
Letos už inspekce natrefila na prodejce, který za burčák vydával částečně zkvašený hroznový mošt původem z Maďarska.
Inspektoři kontrolují obchody i stánky
Loni kontroloři navštívili celkem 320 stánků a obchodů s burčákem napříč republikou. Z toho 59 vzorků zapečetěného burčáku ve speciálně označeném pytlíku odvezli na analýzu do laboratoře. Nevyhovujících jich bylo pět kvůli neodpovídajícímu obsahu alkoholu. Burčák má mít kolem jednoho až osmi procent.
Inspektoři kontrolují stánky a obchody. Od prodejců vyžadují třeba dokumenty o původu nápoje.
Vzorky burčáků balí inspektoři do pytlíků a popisují je, pak je odvážejí do laboratoře.
Laboranti zkoumají původ hroznů v burčácích nebo to, jestli do něj výrobci nepřimíchali řepný cukr.
Pokud si kontroloři vzorek vyžádají, jeden si odvezou, druhý si mohou nechat prodejci. „Pokud vzorek, který jsme odebrali do laboratoře, vyhodnotíme jako nevyhovující, má kontrolovaná osoba nárok odebrat si vzorek pro druhé odborné stanovisko. To si mohou nechat udělat v určené laboratoři a porovnat výsledky. Pak je to na právnících,“ vysvětluje inspektorka Tereza Šťastná.
Přístroje pomohou zjistit zemi původu hroznů
V rozsáhlých laboratořích v ústředním sídle Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Brně se pohybuje spousta pracovníků v bílých pláštích, ve zkumavkách to bublá, přístroje hučí.
„Burčák dokvasíme úplně do konce, aby všechny cukry zkvasily na alkohol. Ten se potom zdestiluje. Pak ho analyzujeme na přístrojích, jako je nukleární magnetická rezonance a hmotnostní spektrometr izotopových poměrů. Na těchto dvou přístrojích zjistíme zastoupení izotopů v alkoholu – uhlíku a vodíku. Z těchto dvou hodnot jsem schopni zjistit botanický původ burčáku. To znamená, jestli cukr a alkohol v burčáku pochází jen z hroznů, nebo tam někdo přidal třeba řepný cukr,“ objasňuje přes hučící přístroje laborantka Pavlína Skobová část procesu.
V letošní sezóně kontroloři odebrali zatím 24 vzorků. Výsledky ještě nejsou k dispozici. Prokvašení totiž může trvat i šest týdnů.
Prodejní sezóna burčáku začíná každý rok 1. srpna a končí 30. listopadu. Burčák může být vyrobený pouze z hroznů, které vinaři sklidili v daném roce.
