Ukrajinci jsou v Česku na roztrhání, i když už nejsou levnými nádeníky

Trh práce je extrémně napjatý. Volných míst ve firmách přibývá, ale zájemců o práci je naopak méně. Firmy logicky svou pozornost obracejí do zahraničí.

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

„V současnosti evidujeme historicky největší zájem o zahraniční pracovníky od roku 2016,“ uvádí Hospodářská komora České republiky. Největší zájem je o Ukrajince ve výrobě.

V kontrastu se situací ve firmách jsou politické hry na národní strunu. Zemi jako chudou montovnu s utlačovaným českým dělníkem vykreslila nedávno ČSSD a jako lék nabízí omezení počtů agenturních pracovníků. Ministryně Jana Maláčová řekla, že cizinci často pracují za nižší mzdu a nemají žádnou sociální ochranu. Jan Hamáček si přisadil, že z laciné montovny musíme přejít k firmám, které budou vyrábět věci s větší přidanou hodnotou.

Firmy, zaměstnávající cizince a také agentury práce, které oslovila redakce SZ Byznys, situaci popisují jinak. Dalo by se říct, že zcela opačně.

„Omezení agenturního zaměstnávání by v extrémním případě mohlo vést i k uzavření některých provozů a například dovozu levného drůbežího masa ze zahraničí,“ varovala mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová. Cizince ve výrobě hledají zpracovatelé masa, pekárny i zemědělci na sklizňové práce. Žalostně málo je třeba řezníků. V masném průmyslu je jich mnohdy více než polovina ze zahraničí.

„Není pravdou, že agenturní zaměstnanci pracují za minimální mzdu, ve špatných pracovních podmínkách a zabírají pracovní místa občanům z Česka,“ dodala Kavanová.

Také podle agentur práce už se dnes rozhodně nedá mluvit o tom, že jsou cizinci ve firmách levnou pracovní silou.

„Absolutně už to neplatí. Zákon říká, že cizince musíte zaplatit stejně jako Čecha. Navíc se musíte postarat o jeho ubytování, integraci atd. Člověk ze zahraničí je pro továrnu naopak dražší,“ hodnotí situaci v sektoru automotive Miroslav Mühlböck, majitel společnosti Monto, která realizuje v cizině nábory, ale preferuje zejména kmenové zaměstnance.

Levná pracovní síla je mýtus, tvrdí také Hospodářská komora, podle níž ruku v ruce se mzdami Čechů v minulých letech rostly mzdy cizinců.

Po cizincích je ve firmách velký hlad navzdory tomu, že zejména pracovníky s krátkodobými schengenskými vízy, určenými k pobytu maximálně na 90 dní, zdražila pandemie. Do nákladů musí podniky už delší dobu započítávat i karanténu po příjezdu včetně nákladů na ubytování nebo PCR testy a jiná opatření.

Další zádrhel z pohledu firem představují byrokratické překážky. Firmám v době pandemie část cizinců odešla, protože na ně stát v období lockdownu nic nepřispíval.

Část agenturních zaměstnanců s krátkodobými vízy se proto snaží nahradit cizinci na delší pobyty (dvouleté zaměstnanecké karty), které ale ze zákona nesmějí firmám dodávat agentury práce.

„Zaměstnavateli tak nezbývá než žádat o schengenská víza nebo zaměstnávat ukrajinské pracovníky na dlouhodobý pracovní poměr jako kmenové zaměstnance. Tento typ zaměstnávání se může jevit, zejména u sezónních zaměstnavatelů, jako nepraktický,“ popsala Petra Karivová z personálního oddělení firmy Orkla Foods, pod níž patří výrobci potravin Hamé a Vitana.

Problém je i to, že víza jsou vázána na konkrétního zaměstnavatele a v rámci jedné skupiny s více právními entitami není možné si pracovníky půjčovat. To by se hodilo obzvlášť v případě nenadálých výpadků kvůli nemoci, včetně covid-19, ale také například kvůli zkrácení nebo prodloužení sezónní výroby.

Ještě jedna věc není podle firem dobře vymyšlená. „Na žádance o tříměsíční víza musí být vyplněn přesný datum příjezdu ukrajinského pracovníka a přesná doba pracovního poměru. Někdy toto dokážeme těžko odhadnout, například v provozech závislých na růstu suroviny na poli,“ dodala Karivová.

Podle ní je celý vízový proces navíc administrativně náročný, a proto se firmy uchylují k externím zprostředkovatelům, což je zase dražší. Náročnost dokresluje fakt, že na vydávání víz podle Potravinářské komory ČR spolupracuje pět ministerstev, Úřad práce a profesní cechy. Třeba na Slovensku je možné vízum vyřizovat po příjezdu, aniž by to bránilo nástupu a výkonu práce.

Martin Jánský, ředitel divize agenturního zaměstnávání a klíčových zákazníků agentury Randstad, nicméně tvrdí, že v jednom je dnes situace lepší.

„Dostat Ukrajince do firmy dnes trvá dva až tři měsíce, ale před pandemií to bylo tři až pět měsíců. To, že oproti Slovensku a Polsku je proces stále moc dlouhý, je jiná věc,“ řekl.

Přesto je podle firem problém s nedostatkem cizinců. Nejčastěji se do úzkých dostávají podniky v autoprůmyslu, stavebnictví, logistice a zemědělství. Většinou jde o manuální práci, kterou se podle firem Čechům dělat nechce.

Argument, že cizinci berou práci Čechům, je podle odborníků lichý. Proč? Firmy musejí ze zákona nejprve volné pracovní místo nabídnout skrze úřady práce. Vízový proces startují až po 30 dnech, kdy se nepodaří pozici obsadit.

Loni přísun Ukrajinců do Česka brzdilo také uzavření vízových center na Ukrajině kvůli nárůstu počtu nakažených covidem-19. V případě zhoršení pandemie se scénář na podzim může opakovat.

Kromě Ukrajinců je podle Hospodářské komory ČR největší zájem o Bělorusy, Moldavany a Srby. Naopak klesla poptávka po pracovnících ze vzdálených zemí, jako jsou Filipíny.

Lidé chybějí také ve službách, například v gastru a také v obchodu. Velká nouze je o skladníky. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza to přičítá nízkým kvótám na počet zahraničních pracovníků. V Česku jich může pracovat 40 tisíc ročně.

„Kvóty možná vypadají hezky před voliči levicových stran, ale úplně popírají ekonomickou realitu toho, že některé typy práce už Češi vykonávat nechtějí,“ míní Prouza. Důsledek nedostatku zahraniční síly pak podle něj dopadá na Čechy, kteří musejí pracovat přes čas.

Firmám nicméně nescházejí jen cizinci. „Situace v náboru pracovníků je dramaticky horší než před covidem,“ líčí Martin Jánský z Randstad. Předpoklad, že pandemie zvýší nezaměstnanost a otočí situaci tak, aby bylo z čeho vybírat, se nenaplnil. „Navíc část pracovníků se kvůli covidu bojí o práci a nechce ji měnit,“ dodal.

Důsledek personální nouze je potřeba hledat i ve vzdělávání. Například zemědělci těžko shánějí agronomy, traktoristy nebo pracovníky pro sklizňové práce, přičemž Česká zemědělská univerzita v Praze dlouhodobě nemá naplněné obory pro tyto stěžejní pozice. Před třiceti lety opouštělo každoročně tyto obory kolem 150 absolventů, dnes jen 5 až 10, přestože se počet studentů na ČZÚ více než zdvojnásobil.

Hospodářská komora mluví o problému, který poškozuje celou ekonomiku, protože firmy musejí v řadě případů odmítat zakázky. Letošní „ztráty“ na nevybraných odvodech zaměstnanců a firem, dani ze mzdy a nepřímých daních jako je DPH, odhadla na 125 miliard korun.