Guvernér Rusnok: Pokud se začnou spotřebitelé omezovat, bude hůř

Druhá vlna koronavirové pandemie dorazila do Česka a vyvolala snad ještě větší nejistotu než na jaře. Je zřejmé, že se oživení ekonomiky minimálně zpomalí.

Guvernér Jiří Rusnok na tiskové konferenci po jednání bankovní rady zdůraznil, že opatření proti šíření koronaviru mohou ekonomiku negativně zasáhnout –⁠ a to i když by formálně neplatila plošně. „Může dojít k určitému spontánnímu omezování spotřebitelů a do jisté míry i podniků, které přistoupí k vlastním opatřením na ochranu zdraví,“ vysvětlil guvernér.

V případě, že by se epidemiologická situace v Česku nelepšila, nelze podle něj vyloučit, že by se ekonomika vyvíjela spíše podle „alternativního scénáře“. S ním ČNB pracovala na jaře a mimo jiné představuje propad ekonomiky za celý rok o 13,5 procenta.

Rusnok však uvedl, že se základní scénář srpnové prognózy centrální banky poměrně dobře naplňuje a odpovídá mu stabilita domácích tržních úrokových sazeb do poloviny příštího roku a poté jejich postupný nárůst.

Centrální bankéři ponechali všechny úrokové sazby beze změny, pro hlasovalo všech sedm členů Bankovní rady ČNB. Základní sazba tak zůstala na 0,25 procenta.

Rizika pro odhadovaný vývoj podle Rusnoka vyhodnotila bankovní rada jako stále výrazná. „Aktuální epidemiologická situace zvyšuje nejistotu ohledně dalšího ekonomického vývoje,“ upozornil guvernér. Vedle aktuální situace kolem šíření koronaviru rada zařadila mezi další rizika a nejistoty vývoj rozpočtové politiky a skladbu nabídkových a poptávkových faktorů stojících za vývojem inflace.

Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy jako stále výrazná, přičemž aktuální epidemiologická situace zvyšuje nejistotu ohledně budoucího ekonomického vývoje.

Zároveň však Jiří Rusnok na tiskové konferenci uvedl, že tomu nejhoršímu scénáři je česká ekonomika zatím vzdálena. „Sám věřím, že ani nenastane,“ dodal v závěru.

Co z tiskové konference a vyjádření guvernéra vyvodit pro budoucnost úrokových sazeb, inflaci a kurzu koruny? V Evropě se mluví stále silněji o tom, že centrální banky budou dále snižovat své úrokové sazby jako reakci na druhou vlnou pandemie koronaviru.

Evropská centrální banka například avizuje, že půjde ještě pod současných -0,5 procenta, britská centrální banka pak sestup do záporných sazeb také poprvé zvažuje. ČNB naopak stále považuje sestup „pod nulu“ za nestandardní krok, který by mohl podvázat zdraví bankovního sektoru.

„Z guvernérova projevu bylo cítit, že je rád, že v posledních týdnech došlo k poklesu koruny. To působí jako ‚automatický stabilizátor‘, který zvyšuje inflaci, a tak se i nepohnuté úrokové sazby stávají v reálu více ‚zápornými‘,“ vysvětluje hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.

Připomíná zároveň, že při současné více než tříprocentní inflaci je současná úroková sazba 0,25 reálně na úrovni minus tří procent. „Máme tak ve skutečnosti již nyní ještě zápornější reálné úrokové sazby než v EU, s nominální sazbou -0,5 %, ale inflací ‚jen‘ převyšující jedno procento.“

V průběhu tiskové konference guvernér také doslova pochvaloval „vitální inflaci“, která ještě oslabení koruny napomáhá. S jejím poklesem pak nepočítá dříve než zhruba do roka.

„Oslabování koruny tak ještě zmenšuje pravděpodobnost další úpravy nominálních úrokových sazeb v blízké a střednědobé budoucnosti. I když by totiž ČNB chtěla nižší úrokovou sazbu, nemusí ji upravovat, práci za ni vykonává oslabení koruny,“ vysvětluje Bartoň.

Jednoduše řečeno, tak už několik týdnů oslabující koruna pomáhá ČNB, chrání ji v podstatě od nutnosti snižovat nominální úrokovou sazbu „nekonvenčně“ pod nulu. „Proto nelze čekat jakoukoli intervenci ve prospěch koruny. Guvernér explicitně řekl, že by o případné intervenci bylo možno uvažovat až při extrémním propadu,“ říká ekonom ze skupiny Natland.