Článek
Poslední týden v lednu čekalo ředitele jednoho ze středočeských rehabilitačních ústavů nemilé překvapení. Od jedné za zdravotních pojišťoven dostal dodatek ke smlouvě, podle níž má v roce 2021 nárok na 2761 korun denně za jednoho pacienta, proti loňsku o osmadvacet korun méně. Přitom se mzdové tarify zvýšily o deset procent a o 2 až 3 procenta vyrostou také ostatní ceny.
O omyl však nešlo. Stejné dodatky poslaly i další pojišťovny, stejné zkušenosti hlásili kolegové z jiných rehabilitačních ústavů, léčeben dlouhodobě nemocných i okresních nemocnic.
„Někteří naši členové mají přislíbeno o jedno nebo dvě procenta navíc, jiným se platby za lůžko sníží,“ potvrzuje místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Fiala.
Že od samého začátku roku začnou manažeři nemocnic bojovat o přežití, se dá vysvětlit jednoduchým výpočtem.
Loni se sazby za pacienta na lůžku či za výkon nemocnicím mimořádně zvýšily o deset procent tzv. kompenzační vyhláškou, která zohlednila omezení provozu vinou pandemie covidu-19. Také letošní sazby se o devět procent zvyšovaly, avšak z „předcovidové“ úrovně. Přitom omezení provozu vinou pandemie dál trvají, a tak mohou být manažeři nemocnic ještě rádi, když dostanou stejné peníze jako loni.
Zkušenost menších nemocnic a ústavů překvapuje ve srovnání s tím, jak se zvýší příjmy zdravotních pojišťoven.
Ministerstvo financí vyplatí podle schváleného rozpočtu za státní pojištěnce 129,6 miliardy korun, o 32 miliard více než loni. Další peníze navíc půjde vybrat na zdravotním pojištění. Letos také nebudou mít živnostníci při odvodech zdravotního pojištění šestiměsíční prázdniny jako loni, zároveň v prosinci a v lednu se dařilo pojistné vybírat lépe než rok předtím. Pokud pojištěnci odvedou o cca patnáct miliard víc než loni, vyrostou příjmy pojišťoven skoro o 50 miliard na rekordní částku 400 miliard.
Nasnadě je odpověď na otázku, kam se peníze ztratí.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která platí péči skoro dvěma třetinám občanů, utratila podle mluvčího Milana Řepky loni za léčení covidu-19 8,4 miliardy korun. Z toho přes polovinu odvedla podle dřívějšího vyjádření ředitele Zdeňka Kabátka za testy, zbytek stály příplatky za pacienty, kteří měli covid.
V odhadu za všechny pojišťovny přišla loni pandemie na 14 miliard, z toho se většina utratila koncem roku, kdy účet dosahoval 3-4 miliardy měsíčně.
Pokud koronavirus neoslabí, nebude to letos jiné, pouze s tím rozdílem, že příplatky za lůžka budou nižší, naopak víc se utratí za testy. Nově se totiž rozjelo antigenní testování a jen VZP za ně v prosinci zaplatila půl miliardy. Další náklady si letos žádá očkování, které podle ředitele Kabátka přijde celé zdravotnictví na devět miliard. Pokud se Česko brzy pandemie nezbaví, nebude padesát miliard stačit.
Dalším důvodem, proč peněz nezbývá, je obvyklá opatrnost pojišťoven.
Tradičně sestavují rozpočty s nízkými příjmy, a proto jim logicky rostou přebytky. Koncem prosince měly na účtech 64 miliard korun, o šest miliard víc než rok předtím. Tím z příspěvků zdravotního pojištění vznikla největší rezerva veřejných financí vůbec. Také letos očekávají podle mluvčího Řepky příjmy ve výši 30,6 miliardy. „Nevyrostou o 40 nebo 50 miliard,“ polemizuje mluvčí, zároveň však připouští, že se rozpočty připravovaly už loni v létě a některé parametry se mohly změnit.
S vyššími platbami od pojišťoven proto mohou počítat pouze ti ze zdravotníků, kteří prokážou, že léčili pacienty nakažené koronavirem. To se zpravidla týká větších nemocnic, které mají dost intenzivních lůžek a zároveň dokážou ve velkém testovat.
Vydělávají rovněž laboratorní řetězce typu Synlab, Vidia-Diagnostika, Prevedig medical apod., které se na testy proti covidu zaměřily. Logicky čelí existenčním potížím menší špitály a léčebné ústavy. Zároveň je to jeden z paradoxů současné doby, protože právě ony mají na starost nejvíc ohroženou skupinu obyvatel, tedy starší a dlouhodobě nemocné občany.
