Článek
Jedním z hlavních motorů Avastu pro další léta bude problematika ochrany soukromí.
„Umožníme lidem zjistit, co je o nich dostupné na internetu. Ať už v oficiálních databázích u různých databrokerů a účtech, o kterých třeba už ti lidé ani neví, že si je kdy zakládali. Na tom takzvaném dark webu, neboli dark netu, což je ta méně viditelná a méně oficiální část internetu, se válí spousta ukradených nebo nějakým způsobem zneužitých dat,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys šéf Avastu Ondřej Vlček s tím, že firma se bude nadále pohybovat v širší oblasti počítačové bezpečnosti.
Ta je totiž čím dál víc potřeba, pandemie totiž zesílila útoky hackerů a podle dat FBI je dnes kyberzločin větší a závažnější problém než pašování drog.
V pandemii jste rostli i díky vlně distanční výuky a homeoffice, vaše tržby vyšplhaly na 19,4 miliardy korun. Dá se to číslo dál zvyšovat i bez pandemie?
Určitě se to dá zvyšovat. My se dnes pohybujeme na trhu, kde máme globálně asi desetiprocentní podíl, takže prostor pro růst je určitě značný. Je to samozřejmě vždy otázka šikovnosti, dělat to trochu jinak než ostatní. Když jsem před necelými dvěma roky nastupoval do role ředitele, vytyčil jsem si docela ambiciózní růstový plán, který teď zpracováváme. Pandemie nám trošku změnila plány ve smyslu operativy, ale pořád si myslím, že Avast má ty nejlepší roky před sebou a ten růst je nadále možný.
Na čem chcete v nejbližších měsících a letech růst?
Pohybujeme se v širší oblasti počítačové bezpečnosti. Tam zůstáváme, nijak zásadně nechceme vybočovat. Ale i v tomto kontextu se objevují nová témata – jako je třeba ochrana soukromí. To je vlastně téma, které bylo v USA, které jsou náš největší trh, docela neznámé. Problematika osobních údajů a ochrany soukromí tam nikdy nebyla veliká, až v posledních letech to začíná velmi růst. To je něco, kde máme s několika produkty poměrně etablovanou pozici a chystáme další. Myslíme si, že právě tohle bude jeden z těch hlavních motorů růstu pro další léta.
Na „dark netu“ se válí spousta ukradených dat
Jaké produkty chystáte ?
Náš poslední, myslím, hodně zajímavý produkt, umožní lidem zjistit, co je o nich dostupné na internetu. Ať už v oficiálních databázích u různých databrokerů a účtech, o kterých třeba už ti lidé ani neví, že si je kdy zakládali. Na tom takzvaném dark webu, neboli dark netu, což je ta míň viditelná a míň oficiální část internetu se válí spousta ukradených nebo nějakým způsobem zneužitých dat. Dáváme našim zákazníkům šanci lépe porozumět tomu, co je o nich na internetu dostupné a do jisté míry to i nějakým způsobem řídit. Třeba smazat nebo dál korigovat.
Když jsme zmínili home office – je kyberbezpečnostní narušení velkou hrozbou pro byznys? A uvědomují si to podle vás podnikatelé a Češi obecně?
Samozřejmě vám řeknu, že to hrozbou je – je předmětem našeho podnikání lidi chránit před těmito typy hrozeb. Ale skutečně tomu tak je. Třeba teď v covidu jsme viděli opravdu velké nárůsty množství útoků, zvyšuje se i jejich složitost a sofistikovanost. Některé kategorie vyskočily o stovky procent. Nejzrádnější věcí, která loni řádila, bylo takzvané sociální inženýrství. Nejklasičtější jsou phishing a podvodné aplikace v appstore na mobilu. Když lidé hledali aplikace související s covid-19, byla tam spousta dalších jiných aplikací, které se tváří, že dělají to samé, ale jsou falešné. A jen způsobují neplechu na tom zařízení. V lepším případě jen poslouchají a někam posílají data. V horším případě ten telefon mohou kompletně smazat a udělat nějaké horší škody. Tohle hodně zneužívá pandemické situace. Lidé hledali různé e-roušky a víc se zajímali o problematiku koronaviru a právě na tom kapitalizovali útočníci. Počítali s tím, dělali falešné aplikace a posílali phishingové e-maily, které slibovaly víc informací o koronaviru.
Kyberzločin je větší problém než pašování drog
Když renomované firmy dělají průzkumy mezi šéfy firem, ti čeští se kyberhrozeb bojí nejméně. Jsou natolik zabezpečení, nebo si to jen neuvědomují?
Obávám se, že to druhé. V naší branži se s nadsázkou říká, že jsou jen dva typy firem. Ty, které už byly „hacklé“, a ty, které o tom zatím neví. Je však pravdou, že i podle dat FBI je dnes kyberzločin větší problém než pašování drog nebo pašování bílého masa. Je v tom i víc peněz. Celosvětově se odhaduje, že miliony lidí jsou přímo nebo nepřímo napojeny na kyberzločin a ten problém každým rokem narůstá.
Proč se to u nás podceňuje?
Je to vlastně takové pojištění rizik. Dokud se člověku nic nestane, necítí ten problém a moc to neřeší. Jenže když se něco najednou stane, je už pozdě. Zvláště třeba menší firmy, nebo začínající podnikatelé tyto hrozby hrozně podceňují.
I hackeři dělají byznysová rozhodnutí
Když vezmeme útoky, jako byl třeba nedávno na olomoucký magistrát nebo na fakultní nemocnice – kolik procent firem by ho „neustálo“?
No, neustálo… Je to trošku jako se zámkem na dveřích. Nemusíte mít úplně ten nejlepší zámek, ale je důležité, abyste měli lepší zámek než jiné domy u vás v ulici. Tím chci říct, že ta bezpečnost nikdy není stoprocentní. Pokud máte visací zámek a někdo přijede buldozerem a probourá vám stěnu, zámek nepomůže. Ale pokud je váš zámeček z papíru a ten sousední je silnější, říkáte si o to, aby někdo přišel. Ty útoky zpravidla probíhají tak, že hledají nejzranitelnější části na síti a na ně prioritně útočí. Je to jednoduší, je to levnější. Je potřeba o tom přemýšlet tak, že i ti útočníci dělají byznysová rozhodnutí a vybírají si cíle, které jsou pro ně vlastně nejlépe stravitelnými, nejjednodušeji zaútočitelné. Hlavní pravidlo této hry je zabezpečit se dostatečně na to, abyste nebyli pro útočníka atraktivním cílem.
Uvidíme tedy teď podobných útoků víc?
Obávám se, že ano. Podívejte se na data za posledních deset let. Každým rokem jsou ta čísla větší a větší. Realita je taková, že tím, jak se celý svět, život a firemní prostředí posouvá do kyberprostoru, jak moc se svět – zejména teď v době pandemie – digitalizuje a jak moc spoléháme na technologie, tak pro ty útočníky s nekalými úmysly to bude nejjednodušší způsob, jak někoho okrást. Takže logicky to tak bohužel je, kyberútoků bude víc a víc.
