Článek
Čím argumentuje ministr spravedlnosti Jan Kněžínek ve své analýze ke střetu zájmu premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše? A proč si jeho ministr myslí, že svěřenský fond, do něhož Babiš převedl svůj Agrofert, je dostatečnou zárukou?
„Není zřejmé, z jakého důvodu by i na předsedu vlády mělo být nahlíženo jako na osobu podílející se na plnění rozpočtu EU, neboť předseda vlády – dříve v pozici ministra financí – o poskytnutí konkrétních dotací nerozhoduje, ani se osobně nepodílí na jejich kontrole či auditu,“ stojí v závěru analýzy ministerstva spravedlnosti ze dne 30. listopadu, již má redakce Seznam zprávy k dispozici.
Tímto argumentem vyvrací hlavní námitku Bruselu, že unijní dotace by neměl čerpat nikdo, kdo se podílí na plnění rozpočtu EU. A naopak má povinnost se zdržet jakéhokoliv jednání, které by uvedlo jejich osobní zájmy do střetu s veřejnými zájmy EU.
Video: Babiš se jen vymlouvá, říká analytik TI
Rozhovor Televize Seznam s analytikem Transparency International.Video: Pavel Cyprich
Premiér Babiš je přitom automaticky ze své funkce předsedou klíčové vládní Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy, která určuje oblasti, kam peníze potečou. Ale ani to podle Kněžínkova výkladu nevadí.
„V kompetenci Rady není rozhodování o konkrétních dotacích, ani provádění kontroly či auditu," říká a v dokumentu dále popírá, že by český premiér mohl ovlivnit rozdělení unijních peněz mezi jednotlivé programy a fondy.
Ministr spravedlnosti vypracoval analýzu jako reakci na neveřejnou zprávu právníků Evropské komise o nepřípustném Babišově střetu zájmů. EU se bude zabývat „jen“ finančními korekcemi, tedy kolik peněz z asi dvou miliard korun, které Agrofert získal z evropského rozpočtu za poslední rok, bude muset český stát vrátit.
Kněžínkova analýza pobavila Marka Bendu, poslance opoziční ODS. „To je docela legrační závěr, že premiér nemá vliv na evropské peníze, ačkoliv jinak Andrej Babiš pořád jezdí do zahraničí a všude se chlubí, kolik peněz nám zařídil. Je přece jasné, že předseda vlády má enormní vliv na to, kolik země bude mít z evropského rozpočtu,“ říká Benda.
A připomíná jeden aktuální moment – v Bruselu se zrovna vede debata o omezení zemědělských dotací jen pro menší a střední firmy, takže ohromný Agrofert by pak už neměl nárok. A postoj Česka, jako jedné z mála zemí, je k tomuto návrh zásadně odmítavý.
O něco méně důrazně se ministr Kněžínek vypořádal i s námitkou, že jestli je Andrej Babiš skutečně pořád tím, kdo holding Agrofert řídí, i když ho dal do svěřenského fondu. Podle unijních pravidel každá firma, která má dostat dotace nebo investiční pobídky a člen vlády v ní má alespoň 25 procent, to musí dopředu oznámit.
„S ohledem na skutečnost, že svěřenský fond nemá právní subjektivitu a že rozhodující úlohu ve vztahu ke správě majetku ve svěřenském fondu má svěřenský správce, je možné vyvodit závěr, že rozhodující vliv by musel být uplatňován prostřednictvím svěřenského správce," stojí v závěru analýzy.
Jinými slovy – ministr Kněžínek jen konstatuje, že by se muselo dokázat, zda Babiš vliv v Agrofertu uplatňuje. Dodejme, že správci dvou svěřenských fondů, do nichž premiér vložil své firmy, jsou jeho dlouholetí spojenci – předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a právník Alexej Bílek.
Andrej Babiš převedl společnosti Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů AB private trust I a AB private trust II, aby vyhověl zákonu o střetu zájmů. Správcem toho většího fondu se stal Zbyněk Průša, dohled nad ním vykonává tříčlenný kontrolní orgán – takzvaná rada protektorů. Tu tvoří Babišovi letití právníci Alexej Bílek a Václav Knotek a také premiérova manželka Monika Babišová.
