Článek
Ve videu se můžete rychle a jasně seznámit s tím, co NATO je a jak funguje. V následujícím textu se pak dozvíte i informce navíc, které se do videa nevešly.
Můžete je využít při studiu nebo zkrátka v případě, že si chcete rozšířit své vědomosti a mít informace o jedné z nejvýznamnějších vojenských organizací přehledně a pohromadě.
NATO vzniklo po druhé světové válce podepsáním smlouvy 4. dubna 1949 ve Washingtonou, proto se smlouva nazývá Washingtonská.
Zakládajících členů bylo 12, deset evropských, dva americké:
Belgie, Kanada, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Spojené království a Spojené státy americké.
Proč spolu státy vlastně spolupracují?
Původním cílem Aliance bylo uzavření dohody o společné spolupráci pro odrážení rizik, která mířila ze Sovětského svazu v podobě rozšíření sovětské kontroly z východní Evropy do dalších částí kontinentu.
Po rozpadu SSSR však přetrvalo spoustu dalších cílů a oblastí, ve kterých členské státy spolupracují. Je to například snaha předcházet konfliktům, chránit mír v Evropě, podporovat mezinárodní spolupráci v oblasti bezpečnosti a podporovat demokracii.
Jeden celek a společná obrana
Klíčovým je 5. článek Washingtonské smlouvy. Podle něj je ozbrojený útok proti jedné nebo více členským zemím útokem na celou Alianci. Ostatní členské státy se proto zavazují přispět na pomoc napadeným členům. (natoaktual.cz)
I proto jou členské státy zavázány přispívat na obranu – tedy na svá ministerstva obrany – částkou 2 % HDP. Nejvíce do obrany investují USA, většina členských států NATO nesplňuje ani dvouprocentní závazek. Právě proto apeluje americký prezident Donald Trump na členské státy NATO, aby výdaje na obranu zvyšovaly. Jeho vidinou je i navýšení závazku členů NATO vůči výdajům na obranu. Navrhuje zdvojnásobení výdajů jednotlivých států na obranu, což by znamenalo, že členské státy by měly přispívat svým ministerstvům obrany 4 % HDP.
Státy dnes společně nečelí pouze ozbrojeným útokům, ale také kybernetickým hrozbám a stále většímu spektru možného nebezpečí, včetně terorismu.
Česká republika v NATO
Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance v roce 1999. Společně s Maďarskem a Polskem se tak stala jedním z prvních států Východního bloku, který se k Alianci přidal.
Historické mezníky NATO – rozšiřování Aliance
1952: Řecko, Turecko
1955: Německo
1982: Španělsko
1999: Česká republika, Maďarsko, Polsko
2004: Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko
2009: Albánie, Chorvatsko
2017: Černá Hora
NATO spolupracuje také s nečlenskými státy pomocí tzv. Akčního plánu členství (MAP = Membership Action Plan). Jedná se o program, který pomáhá jednotlivým státům, jež by se rády připojily k Alianci. V praxi může Aliance takovým státům nabídnout konzultace, rady nebo praktickou pomoc podle aktuálních potřeb zemí, které se Akčního plánu členství účastní. V současné době je to Bosna a Hercegovina a Severní Makedonie. (nato.int)
Důležité mezníky Severoatlantické aliance
1995: Operace Rozhodná síla
– jednalo se o první angažmá Severoatlantické aliance v krizové oblasti, konkrétně v Bosně a Hercegovině
– po válce v Jugoslávii, která vedla k rozpadu federace v nestabilním regionu Balkánu, měly posádky NATO pomoci s implementací závazků, které vyplývaly z Daytonské dohody, jež de facto uzavřela válku v Bosně a Hercegovině a určila dnešní podobu státu Bosna a Hercegovina
2001: teroristický útok na World Trade Center v New Yorku, útok na Dvojčata 9/11
– bezprecedentní teroristický útok v New Yorku a Washingtonu D.C., diplomaté NATO poprvé aktivovali článek 5 Washingtonské smlouvy
2003: začalo angažmá NATO v Afghánistánu
– mise si kladla za úkol poskytnout poradenství a výcvik afghánských bezpečnostních sil a institucí
Zpracované informace pochází z oficiálních stránek NATO (nato.int) a z českého serveru natoaktual.cz, kde můžete dohledat mnoho dalších informací.
Budeme rádi, když nám napíšete, zda jste materiály využili a jak, nebo zda vám v textu chyběly nějaké informace.
Přejeme vám hodně štěstí i píle při studiu!
