Článek
Exoskelet je jednoduše řečeno vnější zařízení, co podporuje, pokrývá a chrání svého uživatele, přičemž navyšuje jeho sílu a výdrž. Někdy se řadí i do kategorie wearable technologií. Nejzákladnější typy tvoří jen pružiny a tlumiče. Pokročilejší už pohání baterie, řídí se přes počítač a mají i vlastní motory a hydrauliku.
V průměru se jeden takový přístroj prodává za 45 tisíc dolarů, tedy 990 tisíc korun. Ceny prý však s rozvojem světových ekonomik i technologií půjdou dolů, píše server BBC.
„Nemám pochyb o tom, že tato zařízení se nakonec budou prodávat v obchodech s počítači. Jak klesne jejich cena, koupíte si je jednoduše v obyčejné prodejně,“ vysvětluje pro zpravodajský web Homayoon Kazerooni, zakladatel výrobce exoskeletů SuitX.
Šestnáctinásobný růst prodejů za 10 let
Světové prodeje exoskeletů podle expertů přes technologie z ABI Research vzrostou z loňských 392 milionů na 6,8 miliardy dolarů v roce 2030, tedy asi o 1634 procent v přepočtu na skoro 150 miliard korun. Za raketovým růstem tržeb má být právě také snížení cen.
„Mnohé z prvních používaných typů se soustředily na armádní a zdravotnickou oblast, ale posledních pár let sledujeme boom využívání v široké škále oborů,“ doplňuje Adrian Spragg, odborník na technologie z globálního manažerského poradenství Accenture.
Exoskelety i v elektru pro volnočasové aktivity
Kalifornský výrobce SuitX věří, že levnější exoskelety přitáhnou i rekreační uživatele jako třeba horolezce, pro které mezi jinými svými produkty vyrábí podporu kolen. Širší využití ale zatím stále znemožňuje řada faktorů od omezených kapacit baterií přes limity v nabídce pohybů až právě po cenu zařízení.
Exoskelety se ale čím dál víc využívají v průmyslu. Obleky od SuitX či švédské firmy Bioservo testují automobilky General Motors a Fiat, které s nimi chtějí bojovat proti svalové únavě zaměstnanců. Chtějí tak zvýšit produktivitu, ale i snížit riziko úrazů a náklady na pojištění.
Zápřah na polovině, síla o pětinu větší
Některé exoskelety nabízí pro aktivitu zad, ramen i kolen úlevu až o 50 procent, zatímco třeba rukavice od Bioservo zvyšují sílu v ruce o 20 procent. Kromě firem z průmyslu by podle kanadské softwarové společnosti MyPlanet, která údajně vypracovala průzkum ohledně zájmu o využití zařízení, mohli exoskelety ocenit i zemědělci, ale třeba také restauratéři nebo jejich číšníci a číšnice.
Profesorka Sandra Wachterová z výzkumu umělé inteligence Oxfordské univerzity dodává, že i začlenění chytrých technologií do zařízení sloužících k podpoře a ochraně člověka při fyzicky náročných pracích je žádoucí a pozitivní pro jeho bezpečí a zdraví.
„Problémy ovšem vyvstanou, pokud se zdvojnásobí třeba i zapojení robotických přístrojů do hlídání a dohledu na pracovišti. Sledují tyto stroje vaše pohyby, jak rychle je děláte a jak často si dáváte pauzu? Porovnávají tato data s údaji jiných pracovníků, bodují je a seřazují? Co se stane, pokud se pak pohybujete pomaleji než ostatní nebo si více děláte pauzy?“ pokládá si Wachterová zatím stále ještě hypotetické otázky.
