Článek
Zastupitelé Prahy 6 rozhodli o osudu maršála Koněva, tedy jeho sochy na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) usiluje o přesunutí sochy na jiné místo. K tomu se přiklánějí i Zelení, jejichž zastupitel Petr Píša považuje za vhodné přesunout sochu na vojenský hřbitov na Olšanech. Nové místo pro pomník budou politici dále hledat.
Opoziční Piráti přišli ale s návrhem vypsání referenda v době nejbližších celostátních voleb. Podle předsedy jejich klubu Ondřeje Chrásta bude dnešní rozhodnutí předmětem spekulací, ať už bude jakékoliv. Referendum ale zastupitelé neodhlasovali, sochu maršála Koněva nahradí nový pomník osvoboditelů Prahy na konci druhé světové války. Koalice chce hlasovat o vyhlášení otevřené výtvarné soutěže na jeho návrh.
Zastupitelé Prahy 6 hlasovali o budoucnosti sochy maršála Koněva.Video: Praha 6
Socha Ivana Stěpanoviče Koněva není v republice jediným pomníkem, který připomíná významné komunistické postavy z Československa, Sovětského svazu nebo dalších zemí bývalého komunistického bloku. Sochu někdejšího prezidenta Antonína Zápotockého z roku 1972 si ponechaly třeba středočeské Zákolany.
Jak je možné, že oslavná socha druhého komunistického prezidenta třicet let po revoluci stojí na svém místě? „Tady nebyla silnější vůle ji odstranit. Jsme ve vesnici na Kladensku, revoluci tady nepřijímali všichni tak nadšeně, jako jsme viděli v Praze,“ říká Lucie Wittlichová, starostka Zákolan, obce poblíž hradu Okoř, kde žije lehce přes 500 obyvatel.
Wittlichová vysvětluje, že ač byl Zápotocký prezidentem v letech 1953 až 1957, kdy zemřel, vzpomínka na jeho vztah k Zákolanům (a Zákolan k němu) není pro některé místní minulostí.
„On sem skutečně jezdil, někteří místní s ním mají spojené životní osudy, jejich dědečkové a babičky ho tu zažili,“ doplňuje starostka.
Fotografie obarvené sochy Zápotockého.
Zákolanskou sochu Zápotockého s podobiznou Koněva z náměstí Interbrigády pojí kromě materiálu – obě jsou vyvedeny v bronzu – i to, že úměrně k velikosti obce budí rozepře. Podle Lucie Wittlichové je v Zákolanech řada občanů, kteří sochu hájí, i hlasy volající po jejím odstranění. Před lety někdo sako Zápotockého natřel červenou barvou.
„Souvislost tady určitě je, je to vyrovnávání se s minulostí,“ srovnává nálady v obci s aktuální situací v Praze 6 starostka. Podle jejích slov ale v Zákolanech situace zdaleka není tak vyhrocená.
Koněvův památník není jedinou připomínkou vojevůdce z druhé světové války, který u nás zůstal na svém místě. Jedním z nejvýznamnějších pomníků je busta velitele 2. polské armády v rámci sovětských sil, generála Karola Świerczewského v Mělníku.
Další zdobí Malinovského náměstí v Brně. Památník maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského, muže, který v čele 2. ukrajinského frontu Brno od nacistů osvobodil, stojí před Domem umění od roku 1955.
Busta maršála Malinovského v Brně.
Naopak mnoho soch sovětských i československých vládců z éry komunismu bylo z československých měst odstraněno bezprostředně po sametové revoluci. To je případ honosných skulptur revolucionáře Lenina v nadživotní velikosti v Chomutově nebo Ostravě. Obě dvě odstranili v dubnu 1990, pouhých pět dnů od sebe. V Karlových Varech ještě v roce 1989 sundali monumentální sochy Gottwalda a Lenina.
Podobně naložil polský Krakov přímo se sochou maršála Koněva, jehož armády polské město stejně jako Prahu osvobodily v roce 1945. Památník vydržel v demokratickém Polsku jen dva roky – v roce 1991 byl stržen a odeslán do Moskvy.
Cesta do Ruska je jeden z osudů nechtěných památníků. Jiné byly zničeny, leží v městských skladech, na skládkách, v muzeích nebo například depozitářích Vojenského historického ústavu. V některých případech se pak prodávají do soukromého vlastnictví.
