Článek
První krok k sestavení rozpočtu má ministryně financí Alena Schillerová za sebou. S příjmy nebude problém, ohlašuje v dokumentu, který se jmenuje „Makroekonomická predikce“.
Obsahuje předpověď hospodářského vývoje a toho, kolik lidé a podniky odvedou na daních. Pokud odhady vyjdou a Evropská unie pošle srovnatelné dotace jako v posledních letech, inkasuje rozpočet stejné peníze jako v roce 2019, tedy okolo jednoho a půl bilionu.
Klíčové jsou nově publikované údaje o tom, jak se mění objem vyplacených mezd. V letošním roce se podle prognózy propadnou o 1,9 procenta, napřesrok se zvýší o 0,8 procenta, a to znamená, že v roce 2021 se jejich objem proti loňsku významně nezmění. Jak známo, rozhodujícím předpokladem výběru daní je mzdový růst, proto také růst daňových příjmů mzdy skoro kopíruje. Pravidlo bude porušeno v letošním roce, kdy vláda Andreje Babiše část mzdových odvodů odpustila a daně klesly rychleji než mzdy.
V příštím roce, kdy už slevy skončí, se výpadek automaticky nahradí. Proto se napřesrok vybere na daních 1,3 bilionu jako loni. Zbylých cca dvě stě miliard podle předpokladu vyplatí EU.
Odhady daňových příjmů mohou vládě posloužit jako důkaz, že vyšla část její strategie během koronavirové krize. Některé daně odpustila, zabránila tím však jejich dlouhodobému výpadku.
Schodek 500 miliard nevyčerpáme
Dalším krokem Schillerové bude návrh rozpočtových výdajů a tím i deficitu státního rozpočtu v příštím roce. Právě na druhém čísle se může ukázat, že protikoronavirová strategie měla také chyby.
Ministerstvo financí potvrzuje v makroekonomické predikci, že letos nevyčerpá plánovaný schodek 500 miliard, ale že ho udrží na 350 miliardách. Celkové výdaje tedy letos překročí 1,7 bilionu, z toho činí jednorázové náklady pro boj s covidem sto miliard. Při očekávaných rozpočtových příjmech 1,5 bilionu v roce 2021 lze potom sestavit rozpočet se schodkem „pouhých“ 100–150 miliard.
To je však možné jen v nepravděpodobném případě, že v příštím roce proti letošku žádné výdaje nevyrostou. Částku 35 miliard přitom bude vláda potřebovat na zvýšení důchodů, další náklady si vyžádá nezaměstnanost, která se zvýší o procento. Zároveň vláda přislíbila v koronavirové době několik daňových slev, například vyšší podporu stravenek či zrušení daně z nabytí nemovitosti. O sedm miliard narostou výdaje, pokud vláda zvýší platy státních zaměstnanců o tři procenta, jak požadují odbory. Deficit na úrovni letošního roku vznikne, pokud premiér neustoupí od plánu snížit daň z příjmu na patnáct procent z hrubé mzdy. Tato operace by přišla téměř na sto miliard.
Plán rozpočtových výdajů na příští rok musí ministryně Schillerová poslat Sněmovně nejpozději koncem října.
