Článek
Letos už to s třetí a čtvrtou vlnou EET určitě klapne, věří ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Šéfka státní kasy se neobává, že rozšíření povinnosti na další podnikatele po loňské parlamentní bitvě znovu narazí u Ústavního soudu. Na něj se obrátili se stížností Piráti.
V rozhovoru pro Seznam Schillerová také potvrzuje závazek vlády, že do konce volebního období zruší superhrubou mzdu a ve výsledku sníží daňovou sazbu z 20,1 na 19 procent. Ministryně se však musí popasovat se skepsí koaliční ČSSD a tím, že by na zrušení superhrubé mzdy doplatili podnikatelé, kteří nyní z příjmu odvádějí daň 15 procent.
Od května se má elektronická evidence tržeb (EET) rozšířit na další skupiny podnikatelů. Pirátská strana se však před Vánoci obrátila na Ústavní soud s podnětem, aby třetí a čtvrtou vlnu EET fakticky zrušil. Věříte, že napadená novela zákona u soudu obstojí?
Jsem přesvědčená, že EET už nikdy nikdo nezruší, protože se stalo nedílnou součástí ekonomiky. EET prošlo testem ústavnosti už jednou. Ústavní soud konstatoval, že je to legitimní nástroj prověřování daňových povinností. Měl k tomu některé dílčí výhrady, které jsme beze zbytku naplnili. V tom si věřím.
Jenže Piráti si myslí, že jste výhrady Ústavního soudu z roku 2017, které měly za následek pozdržení třetí a čtvrté vlny EET, nenaplnili. Jde o volnější režim pro malé podnikatele, kteří si nebudou muset přístroje na EET pořizovat, ale dál evidovat tržby na papíře. Piráti tvrdí, že na straně finančních úřadů bude příliš velká pravomoc, aby určovaly, jak má tento takzvaný zvláštní režim fungovat. Jste si jistá, že i v tomto případě je to správně nastaveno?
Chci připomenout, že tento zvláštní režim je jenom volba. Podnikatel na něj vůbec nemusí přistoupit. Chtěli jsme dát možnost těm úplně nejmenším, živnostníkům, kteří mají příjmy do jednoho milionu ročně, nejsou plátci DPH a mají maximálně dva zaměstnance, aby mohli přejít na zvláštní, papírový režim. Nezavádíme nic jiného než to, co už dnes podnikatel, který nemá EET, musí dělat. Já celkem často chodím ke kadeřnici. Kadeřnice zatím EET mít nemusejí, ale musí vám dát na požádání účtenku. Pokud se někdo rozhodne pro papírový režim a splní podmínky, tak dá účtenku povinně. Účtenky si nemusí kupovat, vyzvedne si je zadarmo na kterékoli pobočce Finanční správy. Každý podnikatel, který zatím nemá EET, si také už dnes musí vést evidenci příjmů. Novela jim ukládá, aby si evidenci vedli na denní bázi a jednou za čtvrt roku ji poslali Finanční správě. Je to úplně jednoduchý formulář. Možná se ale rozhodnou, že si radši pořídí EET.
Nemá vám vaše kadeřnice zavedení EET za zlé?
Já mám kadeřnic více. Ony mají naopak velkou radost ze snížené daně z přidané hodnoty. Žily totiž v tom, že se jim DPH sníží na 15 procent, ale já jsem je překvapila, že to bude až na 10 procent. To bylo naše velké poučení z první vlny EET, tehdy velmi zafungovalo snížení DPH u stravovacích služeb a nealkoholických nápojů. My jsme samozřejmě nepočítali s tím, že se to projeví v konečné ceně, ale že si to majitelé restaurací ponechají, což se také ukázalo. To samé děláme ke třetí a čtvrté vlně EET.
Slibujete si, že díky třetí a čtvrté vlně EET získáte peníze navíc do státního rozpočtu. V roce 2020 to má být více než 20 miliard korun. Jak jsou tyhle odhady směrodatné, když nevíme, jak by se rozpočtové příjmy vyvíjely bez EET?
Výpočty dělali odborníci z ministerstva a Finanční správy. Zvolili jsme cestu postavenou na matematických modelech, které po očištění vyjadřují dopad opatření Ministerstva financí. Je to poměrně složitá cesta. Nevylučuji, že jich nemůže být více. My ale pořád jedeme ve stejných kolejích, počítáme podle stejného matematického modelu. A za ním si stojím. EET se navíc neprojevuje jenom ve vyšší DPH a dani z příjmu, ale také v růstu odvedeného sociálního pojištění, zvedla se průměrná mzda ve stravování. Hlavním cílem EET nebyly vyšší příjmy do rozpočtu, ale narovnání podnikatelského prostředí. A já si stojím za tím, že EET skutečně narovnává podnikatelské prostředí ve všech směrech.
S těmi penězi navíc ale každopádně počítáte. Vraťme se ještě k podnětu Pirátů k Ústavnímu soudu. Co by se stalo, kdyby soud další rozšiřování EET znovu pozastavil?
Nemám ráda „kdyby“. Nebudu předjímat rozhodnutí Ústavního soudu. Je to nejvyšší autorita, vždycky jsme respektovali jeho rozhodnutí. A já si v tuto chvíli skutečně stojím za tím, že veškeré výhrady Ústavního soudu z roku 2017 jsme plně respektovali.
V programovém prohlášení vlády je závazek, že se zruší superhrubá mzda. Stihne se to do konce volebního období?
Bude to v daňovém balíčku na rok 2021. Samozřejmě počítám s tím, že závazek máme, v lednu to beru na koaliční radu. Náš koaliční partner se v minulosti už vícekrát vyjádřil, že je to pro ně mrtvý projekt. Je pravda, že je tam celá řada problémů, které si musíme vydiskutovat. Připomínám, že zrušení superhrubé mzdy jsem už jednou předložila do meziresortního řízení, bylo to v daňovém balíčku na rok 2019. Tehdy jsem poměrně narazila, neměli jsme vládu s důvěrou a návrh jsme stáhli.
Těch problémů je několik. My máme závazek stanovení 19procentní daně. Zůstává ale skupina podnikatelů, která dnes má patnáctiprocentní daň a po zrušení superhrubé mzdy by měla 19 procent. Původně jsem to měla koncipováno tak, že bychom jim uznali část pojistného do výdajů, aby došlo k jakési překompenzaci. Zůstala ale stále skupina lidí, kterým bychom efektivně zvýšili daň. Jsou to například občané, kteří mají příjmy z pronájmu. A to je velký problém, jenž se musí v rámci koalice vydiskutovat. Samozřejmě narážíme i na to, že náš koaliční partner s tím má problém.
Zrušení superhrubé mzdy by způsobilo i velký výpadek v příjmech státního rozpočtu. Premiér hovořil o čísle 23 miliard. Sedí to?
Tak jsme to odhadovali dříve, když jsme zrušení supehrubé mzdy připravovali. Dnes by ta částka byla možná o něco vyšší, ale zhruba to tak odpovídá.
V roce 2020 předpokládáte schodek státního rozpočtu 40 miliard korun, tedy stejně, jako se původně plánovalo na minulý rok. Zvyšují se důchody, platy učitelů i v dalších oblastech veřejné sféry. Zároveň budete sestavovat rozpočet na volební rok 2021. Jak se chcete bránit tlakům, aby se hodně rozdávalo a utrácelo?
Počítáme s tím, že v letošním roce budeme mít u příjmů navíc asi 13 miliard. Tento výhled posoudil nezávislý Výbor pro rozpočtové prognózy, který řekl, že to je realistický výhled. Samozřejmě počítáme s tím, že porostou důchody. Slíbili jsme, že v roce 2021 bude průměrný důchod 15 tisíc. K tomu myslím směřujeme opravdu mílovými kroky. Zavázali jsme se k růstu platů učitelů. Chceme investovat, protože pokud zpomalí ekonomika, nejhorší by bylo, kdybychom zbrzdili investice. Musím to prostě vybalancovat.
Z vašich návrhů je patrné, že se snažíte ze systému vytáhnout, co se dá. Například přes novelu zákona o rozpočtových pravidlech…
To je krásná novela. Jde jenom o uzákonění toho, že jsem v roce 2019 škrtla 1300 neobsazených míst a začala jsem takzvaně vázat místa až na jejich obsazení. Tím jsem jenom v roce 2019 ušetřila asi tři miliardy. V roce 2020 pokračujeme. Po resortech jsem požadovala desetiprocentní snížení míst, nakonec jsme se dohodli na mírnější variantě. Pořád to ale byla debata nad rozpočtem. Neobsazená místa celé roky nikdo neřešil. Celá řada veřejných institucí měla tisíce neobsazených míst, brala na ně peníze a nikoho to nezajímalo.
Důvod byl ale celkem jasný, z těch peněz se rozdělovaly odměny skutečným zaměstnancům.
Já tomu rozumím, ale není to normální. Chtěla jsem tomu dát pravidla. Do novely zákona o rozpočtových pravidlech jsem proto dala, že pokud se místo dva měsíce neobsadí, tak se budou krátit peníze.
Neobáváte se, že budete kvůli tomu ve státní správě nepopulární?
Ministr financí je člověk, který hlídá peníze. Je to i o tom, abych byla schopná to lidem vysvětlit. Hájím peníze nás všech. Platy ve veřejném sektoru vzrostly za posledních pět-šest let způsobem, který tady nebyl nikdy v historii. Takže já si myslím, že veřejný sektor si stěžovat nemůže.
Výjimku pro reverse charge jsme sice dostali, ale až po pěti letech. Nečekali jsme, že to bude trvat tak dlouho. Je to jednoduchý předpis, ale s jeho projednáváním jsme nemohli začít dříve kvůli evropským pravidlům. Legislativní proces, tedy od připomínkového řízení po podpis prezidentem, u nás trvá v průměru dvanáct měsíců. Takže bychom to měli schválené na konci roku nebo k 1. lednu 2021. A výjimku máme do poloviny roku 2022. Svolala jsem podnikatelské svazy a komory a konzultovala to s nimi. Shodli jsme se na tom, že podporujeme reverse charge, ale ne na rok a půl. Chystám se na schůzku s novým evropským komisařem pro daně, abychom se domluvili na dalším postupu. O prodloužení výjimky ale každopádně požádáme.
Je podle vás reálné, že se podaří prodloužení výjimky vyjednat, když nový způsob mezitím ani nezavedeme?
Samozřejmě by bylo lepší, kdybychom to nejdříve zavedli a až pak vyjednávali. Nikdo ale nemohl čekat, že sjednání výjimky bude trvat až pět let. Byla to složitá, náročná jednání. Je za námi pět let práce. My nebudeme chtít změnu parametrů, to by znamenalo úplně nová jednání, budeme chtít pouze prodloužení. Myslím tedy, že by to mohlo být reálné. Vstupuje nám do toho ještě jeden aspekt – na půdě EU probíhá už dva a půl roku jednání o novém, definitivním režimu DPH. Vypadá to, že se jednání protáhnou a skončí třeba až v roce 2025. To vše hraje roli. A právě proto, že se definitivní režim posune, by prodloužení výjimky mohlo mít slušnou šanci na úspěch.
