Článek
Když Petr Arenbeger v úterý dopoledne zdůvodňoval svoji rezignaci na funkci ministra zdravotnictví, mluvil o tlaku na jeho rodinu nebo o „mediálním lynči“.
Ve skutečnosti ho k odchodu dotlačila hlavně série reportáží TV Seznam a Seznam Zpráv o jeho neprůhledném vykazování klinických studií, nepřiznaném majetku nebo o pronajímání budovy na venkově vinohradské nemocnici, kterou přitom v posledních dvou letech vedl.
Tato zjištění vedla logicky k novým otázkám, které reportéři ministrovi pokládali. Arenberger však na ně ani po mnoha dnech neodpověděl. A bližší vysvětlení neposkytl ani při ohlášení demise.
Bez vysvětlení stále zůstávají tři hlavní okruhy otázek:
1. Kolik dostal Petr Arenberger za klinické studie na léky, které prováděl ve svém soukromém sanatoriu? Jak tyto činnosti vykazoval?
Farmaceutické firmy platily Petru Arenbergerovi jako přednímu dermatologovi za klinické testy nových léčiv. Sám ministr řekl, že studie prováděl ve své soukromé klinice v rámci své živnosti.
Do května měl přitom Arenberger aktivní dvojí živnostenské oprávnění – na kosmetické služby a na volnou živnost, pod kterou spadají desítky oborů, a to od výroby zdravotnických prostředků a kosmetických přípravků až po zemědělské práce nebo reklamu.
Po zveřejnění reportáže TV Seznam o jeho podnikání Arenberger vysvětloval poslancům, že klinický výzkum neprobíhá na živnostenský list, ale v registrovaném zdravotnickém zařízení. Několik dní nato však oznámil, že měl ze své živnosti příjem 28 milionů, a potvrdil, že tato částka zahrnuje i příjmy za klinický výzkum.
Pokud práci na studiích Arenberger vykazoval přes kosmetickou živnost, mohl tím ušetřit na daních. V takovém případě si totiž poplatník může u daně z příjmů uplatnit paušální výdaje ve výši 60 procent. Naopak při podnikání mimo živnost by si mohl uplatnit jen 40 procent.
Otázkou je, zda Arenberger výdajové paušály uplatňuje, protože jsou omezeny na maximálně 1,2 milionu korun (u 60 procent z příjmů), respektive na 800 tisíc (u 40 procent z příjmů). Vyplatí se tak hlavně u ročních příjmů do dvou milionů. Arenbergerovy příjmy ze studií jsou však pravděpodobně mnohem vyšší.
V takovém případě by lékař svůj příjem snižoval o skutečné náklady.
Jak vysoké náklady si provádění klinických studií vyžádalo, však není jasné. Arenberger tvrdil, že jejich výše v podstatě vymazala jakýkoli zisk, který ze studií měl.
Podle řady lékařů, kteří takové studie provádějí v nemocnicích, i podle zástupců farmaceutických firem, s nimiž redakce hovořila, je to však v podstatě vyloučeno.
Klinické studie naopak pro veřejné kliniky i soukromé ordinace slouží jako nezanedbatelný zdroj příjmů.
Arenberger také neobjasnil, jak pro své studie získával pacienty, kteří lékaři na studiích spolupracovali, a zda pro ně využíval i zařízení vinohradské nemocnice.
2. Jak vysoké příjmy má Arenberger z pronájmu svých nemovitostí a jakým způsobem je vykazuje?
Když Arenberger během druhého květnového víkendu narychlo doplňoval své majetkové přiznání, nahlásil také, že měl v roce 2020 necelých 1,5 milionu korun jako „příjem z pronájmu“.
Je však otázka, co všechno tato částka zahrnuje a jak je spočítaná. Z analýzy dostupných informací totiž vyplývá, že ministrovi plynou z jeho nemovitostí ročně podstatně vyšší příjmy.
Seznam Zprávy a TV Seznam upozornily na dvě velké Arenbergerovy nájemní položky.
V první řadě je to nájemní smlouva s vinohradskou fakultní nemocnicí, které Arenberger pronajímá jednu budovu v obci Netřeba pro archivování dokumentů. Za loňský rok mu nemocnice vyplatila více než 1,2 milionu korun.
K tomu stačí připočítat Arenbergerův příjem z pronájmu polností, které podle zdrojů Seznam Zpráv a TV Seznam obdělává jedna z regionálních zemědělských firem. Za nájem úrodné černozemě se v oblasti platí více než 3000 korun za hektar ročně. Ministrův roční příjem z polí vychází na 750 až 800 tisíc korun.
Jenom ve zmíněném areálu ve vsi Netřeba přitom sídlí také prodejní sklad elektronických součástek, podnikatelé s autodopravou a další živnostníci. Ve stejné obci patří Arenbergerovi také menší bytový dům se čtyřmi byty. A v sousedních Korycanech plyne ministrovi nájem přinejmenším ze dvou rodinných domků a od firmy, která v jeho stavení vyrábí stany.
Další příjmy od nájemníků by Arenberger mohl mít v Praze. V jeho bytovém domě na ulici U Třešňovky v pražských Kobylisích mají zapsané sídlo tři podnikatelé a dvě firmy. Další firmy si uvádějí za sídlo velkou vilu v ulici Čimická, kde ministr podle svědků také často přebývá.
Mediální úsek ministerstva na dotaz Seznam Zpráv v pondělí uvedl, že ministr eviduje část příjmů z pronájmu v rámci podnikatelské činnosti.
„Vše je řádně zahrnuto do příjmu. Nájmy se odráží jednak v příjmu z nájmu a jednak v příjmech z podnikatelské činnosti, neboť se zde jedná o nemovitosti v obchodním majetku. Pokud se jedná o nemovitost v obchodním majetku, je tento příjem součástí celkového příjmu,“ uvedlo ministerstvo.
Jinými slovy, část příjmů z nemovitostí je podle této odpovědi „schovaná“ v jiné kolonce Arenbergerova majetkového přiznání, označené jako „Příjmy OSVČ“ a s částkou necelých 28 milionů korun.
Problém je však v tom, že i částka 1,5 milionu v kolonce s označením „Příjmy z pronájmu“ v Arenbergerově majetkovém přiznání spadá pod příjmy z podnikání. Jako druh příjmu je v záhlaví uvedeno: „Příjem z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti“.
Na doplňující otázku, jak velkou částku z pronájmů Arenberger vykazuje mimo tuto kolonku, ministerstvo neodpovědělo, ač opakovaně ujistilo redakci, že to udělá.
3. Jak velké prostory a za kolik Arenberger pronajal Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v bývalém statku ve vsi Netřeba?
Arenberger uvedl, že v posledních pěti letech účtoval nemocnici měsíčně za pronájem 79,16 za metr čtvereční. Celkovou částku nezveřejnil. Redakci se nicméně podařilo zjistit, že v posledních letech měl z tohoto pronájmu přes 100 tisíc korun měsíčně.
Ze smluvní dokumentace, do které měly Seznam Zprávy možnost nahlédnout, vyplývá, že rozloha pronajímané plochy se postupem času rozšiřovala.
Podle informací redakce byly prostory v budově bývalého špýcharu na adrese Netřeba č.p.1 původně kolaudovány pro uchovávání zdravotní dokumentace v rozloze 280 metrů čtverečních, a to pouze v přízemí. Nájemní smlouva z roku 2013 a znalecké posudky z roku 2019 však uvádějí mnohem větší rozlohu, včetně prostor první a druhé půdy.
Aktualizace 10:50: V pasáži o výdajových paušálech jsme doplnili informaci o stropech pro jejich uplatňování.
