Článek
Pro dnešní rozhodnutí bankovní rady ČNB zvýšit úrokové sazby hlasovalo všech sedm členů rady. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Podle Rusnoka se dnešní rozhodnutí opírá o novou makroekonomickou prognózu ČNB. „S ní je konzistentní zvýšení domácích úrokových sazeb a poté jejich přibližná stabilita do poloviny roku 2020," uvedl Rusnok.
ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na tři procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.
Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na jedno procento.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Podle analytiků je za zvýšením růst inflace a oslabení koruny
Podle analytiků je důvodem zvýšení sazeb hlavně vývoj tuzemské ekonomiky. V prvním čtvrtletí totiž rostla inflace nad odhady ČNB a kurz koruny je slabší, než předpokládala ČNB v únorové prognóze. Navíc nejistoty ohledně vývoje v zahraničí, které byly hlavním argumentem pro dosavadní nezvyšování sazeb, byly mírně utlumeny odkladem brexitu.
„Učinila (ČNB) tak pod vlivem přetrvávajících vnitřních inflačních tlaků v české ekonomice, které zjevně převážily nad nejistotami, pokud jde o vývoj vnějšího prostředí a navzdory pokračující velmi uvolněné politice Evropské centrální banky," okomentoval krok ČNB ekonomický analytik České bankovní asociace Miroslav Zámečník.
„Hlavní příčinou dnešního rozhodnutí ČNB je pravděpodobně vyšší inflace v kombinaci s méně posilujícím kurzem koruny ve srovnání s očekáváním centrální banky. Naopak pro ponechání sazeb na současné úrovni spíše hovořil pokračující nejistý vývoj v zahraničí, zejména průmyslu," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
ČNB podle Seidlera nyní zvolí vyčkávací taktiku, dokud se výrazněji nezlepší signály přicházející ze zahraničí. „Samotná inflace by měla začít od května postupně zpomalovat a neměla by tak být argumentem pro další zvyšování sazeb," dodal.
