Článek
Česká národní banka loni zvýšila zisk na rekordních 91,9 miliardy korun. O rok dříve centrální banka vykázala zisk 57,9 miliardy korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů o bilanci ČNB. Dosud nejvyšší zisk měla ČNB v roce 2013, a to 73,1 miliardy korun. Mluvčí ČNB Markéta Fišerová ČTK sdělila, že v souladu se zásadami finančního hospodaření bude hospodářský výsledek ČNB za rok 2020 použit na úhradu kumulované účetní ztráty. Ta ke konci loňska činila 129,2 miliardy korun.
Na zisku ČNB se podle Fišerové nejvíce podílely výnosy ze správy devizových rezerv. „Ty plynuly zejména z kapitálových zisků pramenících z cenového vývoje na zahraničních dluhopisových trzích a z kladných oceňovacích rozdílů akcií v důsledku růstu akciových indexů, jenž se odehrál v závěru roku,“ uvedla.
Měnové operace na volném trhu naopak podle mluvčí zatížily hospodaření ČNB úrokovými náklady 23 miliard korun. Bylo to ale méně než o rok dříve, a to díky vlivu nižších měnově-politických úrokových sazeb.
Kurzové rozdíly pak podle ČNB neměly loni na hospodářský výsledek zásadní vliv. „Souhrnný kurzový zisk 18 miliard korun je výsledkem meziročního oslabení kurzu koruny vůči euru a posílení kurzu vůči americkému dolaru. V rámci kurzových rozdílů byl v roce 2020 evidován i kladný oceňovací rozdíl 10 miliard korun, který byl způsobený přeceněním veškerých zlatých rezerv dle tržní ceny,“ uvedla Fišerová.
Centrální banka dlouhodobě upozorňuje, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou a finanční stabilitu. Hospodářský výsledek je předběžný a nejsou v něm zahrnuty všechny dodatkové operace za rok 2020, uvedla banka. Konečný hospodářský výsledek za loňský rok bude znám až ve zprávě o hospodaření, kterou ČNB publikuje na jaře.
„Příznivý výsledek hospodaření ČNB za loňský rok byl tažen slabší korunou, vývojem akciových indexů a přeceněním dluhopisového portfolia. Uvedené faktory se tak sešly a vytvořily historicky nejvyšší roční zisk ČNB,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Viceguvernér Marek Mora se přitom nedávno vyjádřil k úvahám o převodu zisku ČNB do státního rozpočtu. Podle něj je to sice legitimní požadavek, ale momentálně není možný. ČNB totiž musí podle Mory přednostně uhradit ztráty z předchozích let a naplnit tzv. rezervní fond.
Předloňský zisk ČNB využila na částečnou úhradu účetní ztráty z minulých let, která tak klesla na 129,2 miliardy korun. „Při zachování současného přístupu jsou jediným zdrojem postupného umořování kumulované účetní ztráty budoucí zisky ČNB,“ uvedla banka ve zprávě o hospodaření za rok 2019. Převod zisku ČNB do státního rozpočtu navrhuje dlouhodobě například člen bankovní rady Aleš Michl.
„V případě, kdy by zisk centrální banky umožnil pokrýt celou ztrátu z minulých let, by se pravděpodobně otevřela debata nad možností převodu zbylého zisku do státního rozpočtu. Zisk ČNB za rok 2020 ale nepřevýšil kumulovanou ztrátu centrální banky, čímž se možnost převodů části zisků ČNB do rozpočtu uzavřela,“ uvedl Seidler. Dodal, že podle platné legislativy by měla centrální banka své zisky odvádět do státního rozpočtu jen v případě, pokud jsou zisky dlouhodobějšího charakteru.
ČNB určuje měnovou politiku, pečuje o finanční stabilitu, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává i dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami a institucemi elektronických peněz a devizový dohled.
