Článek
Šlo by tak o čtvrté zvýšení úrokových sazeb v řadě. Banka ve čtvrtek také představí novou makroekonomickou prognózu.
Naposledy centrální banka zvýšila úrokové sazby na konci září. Základní úroková sazba tehdy stoupla o čtvrt procentního bodu na 1,5 procenta. Pro růst sazeb tehdy hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady ČNB. Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasoval člen bankovní rady Oldřich Dědek.
„Pro zvýšení sazeb hovoří slabá koruna a dosavadní pomalé promítání dřívějšího zpřísňování měnové politiky do úrokových sazeb komerčních bank. Zvýšení sazeb je trhem téměř plně očekávané, takže pokud by ČNB sazby nezvýšila, zavdala by příčinu oslabení koruny,” uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Doplnil, že vzhledem ke zvýšeným rizikům vývoje v příštím roce ČNB příští týden kromě rozhodnutí zvýšit sazby také naznačí budoucí zpomalení svého tempa zpřísňování měnové politiky.
„Bankovní rada ČNB podle našeho názoru počtvrté v řadě své sazby na svém příštím jednání zvýší. Tento vývoj je však trhem nyní plně zaceněn, dopad zvyšování sazeb na kurz koruny tak bude patrně minimální,” uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Nadcházející zasedání bankovní rady ČNB je podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka hůře předvídatelné než předchozí zasedání, zvýšení sazeb Novák ale očekává. „Nadpoloviční většina členů bankovní rady se sice během října vyjádřila ve prospěch dalšího zvýšení úrokových sazeb, avšak kumulace vnějších politicko-ekonomických rizik v eurozóně nabádá jednoznačně k opatrnosti. Listopadové zasedání je navíc specifické v tom, že je poslední pro oba viceguvernéry, tedy pro Mojmíra Hampla a Vladimíra Tomšíka, kterým následně končí mandát,“ upozornil.
Nová prognóza: ekonomika zvolní?
ČNB ve čtvrtek zveřejní novou makroekonomickou prognózu. „Nová prognóza ČNB přinese patrně nižší odhad růstu HDP, nebude to natolik významná změna, aby nenaznačovala potřebu měnové podmínky dále utahovat,“ uvedl Seidler. V aktuální prognóze ze srpna ČNB čeká letos růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 3,4 procenta.
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda upozornil, že srovnatelně intenzivní zvyšování základní úrokové sazby se odehrávalo naposledy na jaře 1996. „Jestřábi (zastánci růstu sazeb) mají za to, že je třeba ochladit přehřátý trh práce a také kalkulují s tím, že v současné fázi cyklu by základní sazba měla být výše, aby v době budoucího cyklického útlumu bylo možné snižováním sazeb útlum tlumit a ekonomiku stimulovat,“ uvedl.
Jednání se ve čtvrtek zúčastní všech sedm členů bankovní rady.
