Článek
Česká národní banka v nové prognóze odhad vývoje ekonomiky v letošním roce zlepšila, naopak pro příští rok odhad zhoršila.
Nově tak letos počítá s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta a příští rok s růstem o 1,7 procenta. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. V předchozí srpnové prognóze ČNB počítala letos s poklesem ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok s růstem o 3,5 procenta. V roce 2022 by měla ekonomika stoupnout o 4,2 procenta.
„Nicméně výkon českého hospodářství nedosáhne předkrizové úrovně ani na konci roku 2022,“ upozornil guvernér ČNB.
Vývoj českého HDP podle prognózy ČNB.
Rada ČNB v nové prognóze počítá s růstem HDP v Česku v příštím roce o 1,7 procenta. Ještě v srpnové predikci mluvila o růstu 3,5 procenta.
Ekonomové českých bank v nejnovějších odhadech počítají letos s poklesem HDP v průměru o osm procent. Příští rok by ekonomika měla podle nich růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie koronaviru.
„V tomto ohledu se tak projevila skutečnost, že dřívější prognóza ČNB byla poměrně konzervativní ohledně růstu ekonomiky ve 3. čtvrtletí. Tudíž i při novém předpokladu opětovného propadu ekonomiky v posledním čtvrtletí letošního roku celkový propad HDP v nové prognóze vyšel slabší než v té dřívější. Dle našeho názoru je prognóza pro letošní rok mírně optimistická, ale v tuto chvíli panuje ohledně poklesu ekonomiky v posledním čtvrtletí velká nejistota. Z tohoto pohledu je tak spíše podstatné, jak byl revidován růst na příští rok, který je nyní v souladu s konsensem trhu,“ komentuje čtvrteční makroekonomickou prognózu Jakub Seidler, hlavní ekonom ING.
Prognóza Evropské komise
Ve čtvrtek také Evropská komise oznámila, že čeká letos kvůli omezením spojeným s šířením nového koronaviru propad ekonomiky ČR o 6,9 procenta, což je ale zlepšení proti dřívějším odhadům. Naopak komise zhoršila vyhlídky oživení české ekonomiky na příští rok, kdy by se HDP měl zvýšit o 3,1 procenta.
Rusnok zároveň uvedl, že s novou prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem v příštím roce. „Tato trajektorie je však silně podmíněna naplněním předpokladů týkajících se vývoje epidemické situace a opatření proti šíření nákazy,“ uvedl.
Bankovní rada České národní banky ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Sazby by měly podle ekonomů beze změny zůstat delší dobu.
Prognóza počítá nejprve se stabilitou tržních úrokových sazeb následovanou jejich postupným růstem příští rok. Podle Rusnoka nelze vyloučit, že sazby se nebudou zvyšovat celý příští rok.
„Nedá se to vyloučit. Je to jeden ze scénářů, který musíme brát vážně. Nejpravděpodobnější je, že situace doma i v zahraničí bude špatná i začátkem příštího roku, pak je jasné, že návrat k normálnějším sazbám se bude odkládat,“ sdělil Jiří Rusnok na tiskové konferenci ČNB.
Celková inflace by podle ČNB měla činit ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku 2,2 procenta, tedy stejně jako v předchozí prognóze. V prvním čtvrtletí roku 2022 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta, zatímco v předchozích odhadech ČNB počítala s inflací 2,2 procenta.
Vývoj celkové inflace v ČR podle rady ČNB.
Koruna podle prognózy posílí v roce 2022
Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá se slabším kurzem koruny. Nově čeká letos i příští rok průměrný kurz 26,60 Kč/EUR. V srpnu odhadovala letošní kurz na 26,50 koruny za euro a příští rok 26,40 Kč/EUR. V roce 2022 ČNB očekává, že kurz koruny posílí na průměrných 25,90 koruny za euro.
V září guvernér Jiří Rusnok na tiskové konferenci po jednání bankovní rady zdůrazňoval, že opatření proti šíření koronaviru mohou ekonomiku negativně zasáhnout – a to i když by formálně neplatila plošně. „Může dojít k určitému spontánnímu omezování spotřebitelů a do jisté míry i podniků, které přistoupí k vlastním opatřením na ochranu zdraví,“ vysvětlil guvernér.
V té době však druhá vlna pandemie teprve nabírala na síle, alespoň v porovnání s čísly o nových případech, která přicházela v posledních týdnech.
Vládní opatření platí plošně, do určité míry podvázala ekonomický život v zemi a postavila centrální bankéře před další neznámé. Pro případ, že by se epidemická situace v Česku nelepšila, pracovala ČNB s „alternativním scénářem“, podle kterého by se mohla ekonomika propadnout za celý rok o 13,5 procenta.
S tím však bankéři zatím nepočítají, ale už od května Rusnok říká, že nejhůř bude českému hospodářství v zimě.
