Článek
Česká národní banka vykázala za rok 2020 zisk 91,7 miliardy korun. Podle informací zveřejněných v tiskové zprávě ČNB ho použila na úhradu části účetní ztráty z minulých let, která se tak snížila na 37,5 miliardy korun.
Vývoj hospodářského výsledku ČNB v průběhu roku 2020 lze v důsledku koronavirové pandemie a jejího vlivu na globální ekonomiku charakterizovat jako rozkolísaný, píše v tiskové zprávě Markéta Fišerová, mluvčí ČNB.
Faktem je, že pro hospodaření ČNB byl loňský rok celkově příznivý. K tomu přispělo hlavně poměrně rychlé snížení základní úrokové sazby z 2,25 na 0,25 procenta, čímž centrální banka zaplatila obchodním bankám o desítky miliard méně na úrocích za vklady, kterých mají banky u ČNB za 2,8 bilionu korun. Dále centrální bance pomohlo výraznější oslabení koruny proti euru.
Kumulovaná ztráta vznikla v minulých letech jako důsledek devizových intervencí a následného posilování kurzu koruny po jejich ukončení a vyšplhala se na čtvrt bilionu korun. Devizové intervence ukončila centrální banka v dubnu 2017 po 41 měsících. Hospodaření se ziskem není primárním cílem centrální banky, tím je cenová a finanční stabilita.
Hlavním zdrojem příjmů ČNB byly v loňském roce výnosy devizových rezerv, které vystoupaly na 97,5 miliardy korun. Největší zisk – 69,2 miliardy korun – zaznamenalo dluhopisové portfolio.
Značnou míru rozkolísanosti v roce 2020 vykazoval i měnový kurz koruny. To se přenášelo i do průběžného hospodářského výsledku banky. Díky stabilizaci kurzu v závěru roku ale měly kurzové rozdíly z přecenění cizoměnových aktiv a pasiv oproti jiným letům netradičně menší vliv na konečný hospodářský výsledek, když k zisku přispěly částkou 8,5 miliardy korun. V minulých letech měla posilující koruna na hospodaření ČNB spíše negativní vliv.
Pandemie přinesla podle ČNB zásadní obrat v nastavení domácích měnových podmínek. Na zmírnění dopadů tohoto externího šoku na ekonomiku reagovala centrální banka jejich uvolněním ve třech postupných krocích.
Snížení základní sazby
Poslední snížení základní sazby na 0,25 % odsouhlasila bankovní rada ČNB 7. května 2020. Snížení úrokových sazeb ušetřilo centrální bance na úrocích hrazených komerčním bankám 30,1 miliard korun.
Pokud se podaří v letošním roce úspěšně bojovat s pandemií COVID-19, lze podle vyjádření představitelů centrální banky očekávat návrat k postupnému zvyšování úrokových sazeb. „Scénářů je celá řada a debatu o postupném zvyšování úrokových sazeb vidím jako reálnou v druhé polovině roku, ale pravděpodobně opatrnějším tempem, než naše prognóza naznačuje,“ uvedl tento týden v rozhovoru pro Seznam Zprávy člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub.
Při odeznění pandemické krize a restartu ekonomiky lze podle odborníků očekávat, že se vrátí i trend posilování koruny. Takže se i vrátí trendy, které vedou spíše k zhoršování hospodářského výsledku ČNB.
Zisk za rok 2020 použila ČNB na snížení účetní ztráty z minulých let. Její zbývající část ve výši 37,5 miliardy korun zůstává v rozvaze banky jako neuhrazená ztráta předchozích období. ČNB předpokládá, že kumulovanou ztrátu uhradí z budoucích zisků.
ČNB zveřejní Roční zprávu o výsledku hospodaření za rok 2020 a účetní závěrku za rok 2020 do konce března 2021 poté, co ji doručí do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
