Článek
Česká národní banka dostane po čtyřech letech snažení k dispozici zbraň, kterou už proti krizi nasadila řada světových centrální bank.
Bude totiž moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančním trhu, a nakupovat tak například státní dluhopisy. Počítá s tím novela zákona o ČNB, kterou na dnešním mimořádném jednání schválila vláda. Normu by měla na mimořádném zasedání projednat Poslanecká sněmovna.
Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka se tímto krokem rozšiřují pravomoci ČNB ohledně obchodování s cennými papíry. V tuto chvíli totiž může ČNB obchodovat pouze s krátkodobými papíry do jednoho roku, primárně se státními pokladničními poukázkami skrze tzv. repo operace s komerčními bankami.
„Nově by ČNB měla možnost obchodovat i s těmi s delší splatností a s větším množstvím subjektů, tj. kromě komerčních bank a spořitelních a úvěrních družstev také např. s pojišťovnami a penzijními fondy,“ vysvětluje Novák.
Vydáváním dluhopisů chce například ministerstvo financí uhradit letošní deficit státního rozpočtu. Vláda ho v pondělí zvýšila kvůli dopadům šíření koronaviru ze 40 na 200 miliard korun. Rovněž novelu zákona o státním rozpočtu začne na mimořádném zasedání projednávat Poslanecká sněmovna.
„Pokud by o nově vydané státní dluhopisy byl nízký zájem a měly by nést vysoký úrok, tak do hry může vstoupit ČNB, vytvořit dodatečnou poptávku po státních dluhopisech, a snížit tak úročení dluhopisů na nižší úrovně. Politika nákupu cenných papírů je již roky aplikována např. Evropskou centrální bankou (ECB),“ dodává Novák.
Upozorňuje také, že ECB nakupuje podle určitého klíče státní dluhopisy jednotlivých zemí eurozóny v rámci programu APP – Asset purchase programme, a tím pádem zvyšuje poptávku po dluhopisech a snižuje tak úročení dluhopisů. V tuto chvíli ECB podle Nováka drží jednu třetinu vládního dluhu jednotlivých evropských zemí.
Víc možností pro bankéře
V současnosti může ČNB obchodovat pouze s nástroji se splatností do jednoho roku, a to pouze s bankami nebo spořitelními a úvěrními družstvy. Schválení novely toto omezení ruší, a centrální banka tak bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a také s více subjekty, tedy například s pojišťovnami, penzijními společnostmi nebo dalšími investory, kteří jsou běžnými držiteli státních dluhopisů. ČNB o tuto změnu usiluje od roku 2016.
„Aby se stát nedostal do situace, že o jeho dluhopisy nebude mít trh zájem nebo aby se nemusel zadlužovat za velmi vysoký úrok, ČNB bude moci vyslat signál, že bude mít o dluhopisy zájem. To pak státu umožní si na trhu půjčit za výhodnějších podmínek,“ vysvětlil hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Dodal, že v posledních dnech k obdobným krokům přistoupily kromě hlavních světových centrálních bank také například centrální banka Polska nebo Rumunska.
Analytik současně připomíná rizika novely zákona. „Největším rizikem je určitá ztráta nezávislosti ČNB – vláda může více tlačit na ČNB, aby nakupovala více státních dluhopisů, a ČNB se tak může více dostávat pod politický tlak. S tím je spojeno i riziko reputace ČNB jako nezávislého tvůrce měnové politiky.“
