Článek
Vasil Ducár je totiž nejen příslušníkem zásahové jednotky Policie ČR, ale zároveň také výborným boxerem. Profesionálním boxerem, který už ví, co to je bojovat o světový titul. Není úplně zvykem sloužit u policie a věnovat se profesionálně právě tomuto druhu sportu, ale Vasil obě profese zvládá na výbornou.
Skvěle fyzicky disponovaný policista těží z toho, že v raném mládí se věnoval celé řadě sportů, nejen boxu nebo kickboxu. Nakonec vyhrál ring. Díky kickboxu už ví, jaký je to pocit být mistrem republiky a světová špička, box už ho přivedl k vítěznému titulovému zápasu jedné z menších boxerských federací následovanému bojem o velký titul. A také k žádosti o ruku přímo mezi dvanácti provazy.
Boxujete o pás mistra světa, kvůli tomu se odeberete do Jižní Afriky. A dopředu víte, že s vámi poletí i vaše snoubenka. Jelikož plánujete požádat ji o ruku, vezete s sebou i prsten. Jenže se vám také v hlavě mele spousta myšlenek o tom, jestli třeba dostanete takovou nakládačku, že pokleknout před svou vyvolenou přímo v ringu nebude možné, protože o sobě třeba nebudete vůbec vědět. Inu, riziko je v takovém případě poměrně velké. Jak to nakonec dopadlo? To se pochopitelně dozvíte v tomto díle Ušáku.
Pokud jde o riziko, v práci policisty se ho snaží Vasil absolutně minimalizovat. Sám říká, že v akci musí být stlačena možnost nějakého riskantního kroku na nejnižší možnou míru. Tím spíše, pokud je zásah veden proti někomu opravdu nebezpečnému. To je věc profese. Vše musí být perfektně nacvičeno, pro improvizaci není příliš prostoru. Přece jen jde o životy. Navíc ho doma čeká malý, několikaměsíční poklad, k němuž se stojí za to vracet.