Článek
Nová statistika britské vlády může na první pohled vypadat až úsměvně. V rámci opatření takzvaného EU Settlement Scheme, který občanům Evropské unie díky registraci umožní setrvat v postbrexitové Británii, požádalo o „statut usedlíka“ přes dva miliony lidí. Často jde o občany zemí střední a východní Evropy včetně Čechů a Slováků.
Komicky mohou vypadat zejména čísla týkající se Bulharska. V této kolonce je totiž uvedeno, že o „statut usedlíka“ požádalo 127,52 % Bulharů žijících v Británii. Zvláštní číselný údaj má jednoduché vysvětlení – Britové špatně odhadli počet Bulharů na svém území. O možnost legálního pobytu i po brexitu jich do konce prosince 2019 požádalo 139 tisíc.
Nová statistika britské vlády je poměrně zábavná. O “status usedlíka” požádalo 127,52 % Bulharů, o nichž se Londýn domníval, že je v zemi má. :-) U českých občanů je registrovaných necelých 79 % z jejich odhadovaného počtu. https://t.co/4f8LQDAJV2
— Jiří Hošek (@hosekj) January 16, 2020
Nejvíce žadatelů pochází z Polska, těch na konci minulého roku zažádalo o „statut usedlíka“ přes půl milionu. Následují je obyvatelé Rumunska a Itálie.
Statistika uvádí i čísla o obyvatelích z jednotlivých zemí Evropské unie, kteří žijí na ostrovech. Podle nejnovějších údajů o legální pobyt ve Spojeném království požádali téměř všichni Rumuni, Italové, Rakušané či Portugalci. Na druhou stranu nejméně žádostí přišlo britské vládě od Irů, kterých o postbrexitový pobyt zažádalo jen 1,37 %.
Češi v Británii
Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2015 žije mimo republiku přes 114 tisíc Čechů, z toho přes 37 tisíc právě ve Spojeném království. Získat přesné údaje je obtížné. Díky svobodě pohybu a práce, kterou členským zemím EU umožňuje, se často pracovníci a studenti nemusejí nikam registrovat.
Do konce minulého roku požádalo v Británii o „statut usedlíka“ 33 tisíc Čechů, tedy 78,6 % z české populace žijící na ostrovech. Slováků podle poslední statisiky žije ve Spojeném království 57 tisíc. Podle Ministerstva zahraničních věcí žije nejvíce Čechů v hlavním městě Londýně.
Češi a Slováci v Británii žili a pracovali na ostrovech i v minulosti. První velkou migrační vlnou byla léta před druhou světovou válkou (1938 až 1939). Další přistěhovalecké vlny zaznamenala Británie v letech 1948 a 1968.
Co je EU Settlement Scheme?
Nové opatření, které umožní občanům Evropské unie v Británii i po brexitu nadále žít, pracovat či studovat, vešlo v platnost 21. ledna minulého roku. Po brexitu už mezi EU a Británií nebude platit svoboda pohybu osob v rámci Unie. Proto je nutné se nově v zemi registrovat. Pokud někdo tímto procesem neprojde, nebude moci v Británii zůstat.
Britská BBC v pátek informovala o novém rozhodnutí v rámci brexitového jednání. Pokud by cizinci nestihli vše potřebné vyřídit ve stanovené lhůtě, nebudou nutně deportováni. Budou ale muset doložit z jakého důvodu to neudělali dříve.
Všichni občané EU se musejí registrovat do 30. června 2021. Opatření je ale terčem mnohé kritiky. Lidé se obávají složitého procesu i ztráty povolení k pobytu, které doposud mají. Obavy vyjádřil i Evropský parlament. Britská vláda se ale brání. Tvrdí, že je to dobrý a organizovaný způsob, jak získat přehled o legálně žijících cizincích na území Británie a zároveň tak zvýšit kontrolu nad imigrací.
Opatření se týká i občanů EU, kteří žijí v manželském svazku s občanem Británie. Procesem musí projít i občané Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Netýká se naopak lidí, kteří mají ve Spojeném království trvalé bydliště.
