Článek
Čistý zisk energetické skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku dosáhl stejně jako loni za stejné období 13,6 miliardy korun. Tržby ČEZ meziročně stouply zhruba o pět procent na 155,5 miliardy.
Prodeje elektřiny, plynu i tepla skupině meziročně klesly. Vyplývá to z údajů, které dnes skupina zveřejnila. Po očištění o mimořádné nepeněžní vlivy však čistý zisk meziročně vzrostl o 27 procent na 18,7 miliardy, což je podle ČEZ ukazatel relevantní pro dividendovou politiku.
Provozní zisk před odpisy (EBITDA) skupiny ČEZ za první tři čtvrtletí vzrostl oproti loňsku o 14 procent na 50,9 miliardy. „Celoroční EBITDA i očekávaný čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy potvrzujeme na horní hranici dosud udávaného rozpětí – EBITDA na úrovni 64 miliard korun a očištěný čistý zisk 23 miliard korun,“ sdělil člen představenstva a ředitel divize finance ČEZ Martin Novák.
Čistý zisk ve čtvrtém čtvrtletí bude sice podle něj zatížen opravnými položkami kvůli prodeji rumunských aktiv ČEZ, jež ale nejsou peněžním výdajem. Prodejem naopak podle Nováka získá ČEZ významnou částku, která přispěje ke snížení dluhu, rozvoji a vyšší dividendě pro akcionáře.
Výroba elektřiny skupině ČEZ za tři čtvrtletí tohoto roku klesla o šest procent na 42,4 terawatthodiny (TWh) u tradičních zdrojů, které se na celkové výrobě elektřiny podílejí z naprosté většiny.
Důvodem poklesu byl podle skupiny zejména růst cen emisních povolenek, pokles cen elektřiny vlivem pandemie nemoci covid-19 a načasování odstávek výrobních zdrojů. K meziročnímu snížení výroby přispěl také útlum dosluhujících uhelných elektráren, zejména uzavření elektrárny Prunéřov 1, uvedl ČEZ. Výrazně poklesla také těžba uhlí – meziročně o 28 procent na 10,7 milionu tun.
U tzv. nové energetiky, tedy u obnovitelných zdrojů, výroba elektřiny o sedm procent vzrostla na 1,7 TWh, podle ČEZ zejména díky lepším povětrnostním podmínkám v Německu i Rumunsku.
Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně poklesla o 4,6 procenta, a to hlavně kvůli nižší spotřebě firem. Důvodem poklesu byla podle ČEZ situace kolem covidu-19. Spotřeba u velkých podniků klesla o 8,9 procenta, zatímco spotřeba domácností naopak vzrostla o 4,3 procenta.
Prodej elektřiny koncovým zákazníkům se snížil o šest procent na 24,3 TWh. Prodej plynu koncovým zákazníkům klesl o sedm procent na 6,2 TWh. Také prodej tepla poklesl, a to o tři procenta na 15 700 terajoulů (TJ).
ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Počet zaměstnanců skupiny ČEZ činil ke konci třetího čtvrtletí tohoto roku zhruba 32 200, což bylo meziročně o čtyři procenta více.
