Článek
Syndikát novinářů se zastal pětice médií a pořadů, o kterých Kancelář prezidenta republiky prohlásila, že jim nebude poskytovat informace. Na černé listině jsou i Seznam Zprávy.
„Jedná se o čistý nesmysl. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky se rozhodne odepřít jakékoli informace novinářům, jejichž práce se mu nelíbí,“ uvedl předseda syndikátu Adam Černý.
Pokud se podle něj Hrad domnívá, že média neinformují správně, má se obrátit na soud.
„Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky zcela přehlíží, že jeho rozhodnutí nemá solidní právní podklad, protože odporuje zákonu o svobodném přístupu k informacím, který zavazuje státní orgány poskytovat informace vztahující k jejich působnosti,“ dodal Černý.
Centrála Mezinárodního tiskového institutu (IPI) na své internetové stránce uvádí, že diskriminace při poskytování informací odporuje Ústavě ČR, v níž stojí, že „státní moc slouží všem občanům“. Posláním této neziskové organizace, která má status pozorovatele při OSN, UNESCO a Radě Evropy, je kromě jiného zajišťovat právní pomoc novinářům. IPI sdružuje vedoucí pracovníky médií, přední novináře a komentátory ze 120 zemí.
Kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář v pátek oznámil, že nebude poskytovat jakékoli informace vybraným médiím. Svůj krok zdůvodnila bojem proti dezinformacím. Opatření se týká týdeníku Respekt, serverů Seznam Zprávy a Deník N a pořadů České televize 168 hodin a Reportéři ČT.
Mynář: Dbáme na dobrou pověst
Krok Mynář zdůvodnil tím, že se některá média snaží „neseriózním a nestandardním způsobem získávat informace od pracovníků Kanceláře prezidenta republiky“.
„Kancelář prezidenta republiky v souladu se zákonem dbá o svou pověst, přičemž zmiňovaná média dlouhodobě a vědomě šíří informace zkreslené, lživé a neobjektivní,“ uvedl Mynář. „V případě poskytování součinnosti ve formě zodpovídání dotazů e-mailem či telefonicky by se pracovníci KPR mohli naopak podílet na poškození dobrého jména České republiky, což je v rozporu s jejich pracovní smlouvou,“ dodal.
„Prezidentská kancelář na nic neodpovídala dosud, zdá se, že nebude odpovídat dál. Zajímat se o ně budeme stejně, otázky od nás dostávat budou,“ reagoval šéfredaktor Seznam Zpráv Jiří Kubík.
Vyjádření předsedy Syndikátu novinářů Adama Černého
Blokádou médií si Hrad vystavuje ostudné vysvědčení
Prezident Miloš Zeman s oblibou vyčítá novinářům, že se starají o věci, které sami nedělali, a proto jim nemohou rozumět. Tímto metrem by měl měřit svým podřízeným, když se pouštějí do kritiky novinářů, ačkoli jeho kancléř k novinařině v životě ani nepřičichl a jeho mluvčí by mohl sloužit na výstavě servilní novinařiny. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky nejnověji přišel s nápadem blokovat informace pětici českým médiím, Respektu, Deníku N, Seznamu Zprávám a pořadům České televize 168 hodin a Reportérům ČT, s tím, že jeho úřad tak chce přispět k boji s dezinformacemi. Dal by se odbýt proslulou otázkou majora Terazkyho „Povedztě mi, Kefalín, čo si predstavujetě pod takým slovom absurdný“.
Bez ironie, jedná se o čistý nesmysl. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky se rozhodne odepřít jakékoli informace novinářům, jejichž práce se mu nelíbí. Pokud k ní má věcné a odůvodněné výhrady, k nápravě lze využít tiskového zákona, zákona o České televizi nebo zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Nápravy se může také domoci podáním žaloby u soudu. Není však známo, že by nějaký soud rozhodl, že některé ze zmiňovaných médií způsobilo vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky nebo jeho úřadu újmu, a že by mu přiznal náhradu škody.
Vedoucí kanceláře prezidenta se nejspíše cítí dotčen tím, co o něm nebo o fungování jeho úřadu média píší nebo zveřejňují. Může si i postesknout, že soudní cesta může být klikatá a nesnadná. Sám vedoucí prezidentské kanceláře nejlépe ví, kolik času a trpělivosti museli a musejí ve sporu s jeho úřadem vynaložit ti, kteří hájí dobrou pověst svého předka, jemuž hlava státu přiřkla dva novinové články, z nichž jeden napsal úplně jiný autor, a ten, co měl být „vlevo dole“, mluvčí prezidenta marně dodnes hledá.
Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky zcela přehlíží, že jeho rozhodnutí nemá solidní právní podklad, protože odporuje zákonu o svobodném přístupu k informacím, který zavazuje státní orgány poskytovat informace vztahující k jejich působnosti.
Jedna věc však trčí z prohlášení vedoucího Kanceláře prezidenta republiky jako sláma z naleštěných zbohatlických bot. Blokována má být pětice médií, která v minulosti přinesla kritické informace o něm, o fungování Kanceláře prezidenta republiky nebo o jí podřízeným organizacím, a která mu nemusela být po chuti. Proč ale potom u všech všudy do svého seznamu nezahrnul také deníky MF Dnes nebo Lidové noviny, které pozoruhodným poměrům v Lesní správě Lány věnovaly dlouhodobě pozornost?
Šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery není úplně přístupem KPR překvapen, nekomunikativnost a snaha spíše informace zatajovat než zveřejňovat je podle něj na Hradě celkem velká. „Na druhou stranu překvapuje mě to v té míře, že úřad by si něco takového dovolovat neměl,“ řekl.
Podobný přístup je podle něj proti zákonům a proti tradici, protože by se úřad měl podrobit veřejné kontrole. Zároveň se podle něj KPR dopouští nactiutrhání vůči Respektu a dalším médiím. Řekl, že Hrad nikdy žádný článek Respektu nenapadl u soudu ani redakci nekontaktoval s nějakou výhradou. „A to, co jsme publikovali, se ukázalo jako pravda,“ poznamenal. Rozhodnutí proto označil za pokus o umlčení médií, která se Hradu věnují.
Žádná změna
Šéfredaktor serveru Deník N Pavel Tomášek ČTK řekl, že i dosud jejich server čelil informační blokádě ze strany Pražského hradu. „Dostává se nám zřídkavě odpovědí na naše otázky, které směřujeme oficiální cestou, takže v tomto smyslu se opravdu nic zásadního nemění,“ řekl.
Předpokládá, že reakce byla pravděpodobně vyvolána článkem serveru z tohoto týdne, podle kterého prezident Miloš Zeman nedostal tajnou zprávu BIS k vyšetřování událostí ve Vrběticích, ačkoli byla na Hrad doručena. Zásadní informace se podle serveru dozvěděl až na schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD).
Šéfredaktor reportážní publicistiky České televize Marek Wollner Českému rozhlasu Radiožurnál řekl, že rozhodnutí KPR pouze konstatuje stav, který už nějakou dobu existuje. „My míváme pravidelně problémy získat informace z Hradu na jakoukoli otázku, kterou pokládáme,“ řekl. Zároveň rozhodnutí vnímá jako ocenění práce zmíněných pořadů. „Je to seznam médií, kde je pro novináře lichotivé být a kde bych já nerad chyběl, protože to jsou média, která v dnešní době dělají kritickou žurnalistiku, které je v poslední době málo,“ dodal. Informace od Hradu se budou reportéři pořadů ČT snažit i nadále získávat, podle Wollnera to je jejich povinnost. Nepředpokládá, že by se ČT obracela na soud.
Podobně jako Wollner se vyjádřila i mluvčí České televize Karolína Blinková, podle které se na práci ČT vyjádřením KPR nic nemění.
Chyb se zmíněná média podle Mynáře dopustila při informování o některých kauzách z poslední doby, například o dopisu čínské ambasády, kterým čínské velvyslanectví v Praze reagovalo na zamýšlenou cestu někdejšího předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) na Tchaj-wan, nebo o těžbě kamene v Lánské oboře, kterou se zabývá policie.
Mynář média kritizuje, že se odvolávají na anonymní zdroje, označil to za způsob beztrestného lhaní. „Novinář má totiž před soudem právo na ochranu tohoto zdroje, a tak k šíření dezinformace stačí pouze odvolání se na anonymní zdroj,“ uvedl kancléř.
Mynář byl v centru zájmu médií už několikrát, a to například v souvislosti s nezískáním bezpečnostní prověrky, s přestavbou svého domu nebo s podnikatelskými aktivitami v Osvětimanech. Kvůli dostavbě penzionu v Osvětimanech čelí obvinění z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie, vinu odmítá.
