Článek
Když loni polští naftaři oznámili nákup velkého mediálního domu, vzbudilo to pozdvižení. Ředitel státem ovládaného petrochemického obra PKN Orlen Daniel Obajtek si tehdy pochvaloval, že díky transakci získává firma přístup k 17,4 milionu uživatelů webových portálů, a že vydavatelství potřebuje Orlen pro sortiment své sítě trafik, kterou koupil nedávno.
Nejlepší zpráva posledních let?
O ovlivňování obsahu novin oficiálně nepadlo ani slovo, ale předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński svého spolustraníka Obajtka veřejně pochválil a označil nákup za „jednu z nejlepších zpráv posledních let“. „Musíme mít vlastní média a nepolská média musí být v naší zemi výjimkou, vzácnou výjimkou,“ dodal v rozhovoru na konci ledna.
Právě odkup vydavatelství z rukou německé skupiny Verlagsgruppe Passau (VGP) polská pravice oslavovala jako patriotický krok směřující ke zvýšení plurality mediálního trhu. Nákup největšího vydavatelství podnikem, na který má přímý vliv vládnoucí garnitura, se prezentoval jako jeho záchrana před liberalismem a zejména „Němci vměšujícími se do polských záležitostí“.
V Česku vlastnila skupina Verlagsgruppe Passau vydavatelství Vltava Labe Press. V roce 2015 ho prodala investiční skupině Penta.
Verzi německého vlivu na obsah odmítá novinář Witold Głowacki, který pracuje pro jeden z deníků Polska Press - varšavské noviny Polska Times. „Ve vydavatelství v Polsku pracuje několik tisíc lidí, více než dva tisíce novinářů, a nebyl mezi nimi ani jeden Němec. Němečtí majitelé se zajímali výlučně o zisk nebo ztráty a nikdy nezasahovali do práce redakci a tím spíš do nějaké politické linie a podobně,“ řekl Seznam Zprávám Głowacki.
Mediální dům Polska Press, pod který spadá 20 z 24 regionálních deníků vydávaných v Polsku, téměř 120 lokálních týdeníků a na 500 informačních webů, se tak v rámci dělení extrémně polarizovaného polského mediálního prostředí zařadil do pracovicového bloku - tedy co se vlastníka týče. Do stejného bloku spadají vládě sloužící veřejnoprávní média, která jsou personálně i finančně závislá na vůli PiS, a také další menší konzervativní periodika a weby, které mají poslední léta štědré příjmy z reklamy státních firem.
Státní PKN Orlen? Ne, ale vlastně ano
Celým názvem Polský naftový koncern Orlen je akciová společnost, ve které má státní pokladna podíl 27,5 procenta. Dalších 11 procent vlastní polský stát prostřednictvím dalších firem a penzijních a investičních fondů. I když stát nevlastní většinu akcií, má ve firmě rozhodující slovo. Firemní stanovy totiž akcionářům s výjimkou státní pokladny přiznávají bez ohledu na jejich podíl právo jen na počet hlasů odpovídajících maximálně 10 procentům z celkových akcií.
I kdyby tak vlastnil jiný akcionář 25 procent akcií, má jen 10 procent hlasů na valné hromadě. Na 60 procent akcií navíc vlastní velké množství drobných akcionářů, kteří by se pro získání rozhodujícího vlivu museli strategicky pospojovat. V Česku vlastní Orlen společnost Unipetrol, pod kterou spadají mmj. čerpací stanice Benzina či chemička Spolana.
Výrobní závod koncernu PKN Orlen.
Kritici psali o kličce, která má nahradit dlouho plánovaný zákon o „dekoncentraci“ a „repolonizaci“ médií v Polsku. Současná vláda totiž nemá sílu k jeho prosazení. Navíc by se potýkala s tuhým odporem soukromých médií a nejspíš i americké vlády (největší soukromá televize TVN totiž patří americké společnosti Discovery). Situace se přirovnává k Maďarsku, kde velká nezávislá média nakoupili podnikatelé spojení s vládnoucí stranou Fidesz a radikálně změnili obsah zpravodajství na provládní.
Stížnost ombudsmana převod pozastavila
Převzetí vydavatelství za asi 120 milionů zlotých (680 milionů korun) dal v únoru zelenou polský antimonopolní úřad. Jeho rozhodnutí ale u soudu napadl polský ombudsman Adam Bodnar. Soud proto v polovině dubna předběžným opatřením pozastavil Orlenu výkon vlastnických práv. Trvat má až do doby, kdy se o sporu rozhodne.
Šéf Orlenu tvrdí, že rozhodnutí soudu nemá na výkon vlastnických práv vliv. „Rozhodnutí soudu je velmi kontroverzní a to není můj soukromý názor, ale názor renomovaných mezinárodních právních poradců, kteří pro nás pracují,“ reagoval Obajtek minulý týden. „Podle názoru Orlenu neexistuje žádné nařízení nebo rozhodnutí soudu, které by omezovalo možnost vykonávání vlastnických práv PKN Orlen ve vydavatelství Polska Press,“ uvedla na dotaz Seznam Zpráv firma.
Už na začátku dubna se vyměnilo celé vedení vydavatelství. V něm zasedla mimo jiné novinářka Dorota Kania dlouhodobě spjatá s ultrakonzervativními médii jako je Gazeta Polska či televize Republika. Obě média mají blízko k vládnoucí straně PiS a sama novinářka se netají podporou strany a jejích politiků.
Propouštění se neplánuje, ale propouští se
Právě Kania má nově na starost personální politiku redakcí. A o tom, že se dala do práce, svědčí události z minulého týdne. I když šéf Orlenu veřejně deklaroval, že se propouštění novinářů neplánuje, jmenování Doroty Kani označil za „jasný signál daný novinářům Polska Press“.
„Potřebujeme vlastní média, vlastní informační kanály, a k tomu nám je potřebná Polska Press. Nejsme první firmou na světě, která investovala do médií. Orlen nekoupil deníky proto, aby měl mediálně-politickou sílu pro PiS. Koupili jsme je proto, abychom rozvíjeli náš byznys,“ ujišťoval dál politik a ředitel Orlenu v rozhovoru pro deník Rzeczpospolita z 21. dubna.
Daniel Obajtek
Pětačtyřicetiletý politik PiS začínal v roce 2011 jako starosta jihopolského městečka Pcim a proslavil se při akci na opravu paprikových skleníků poškozených bouří v roce 2006. Po volební výhře PiS v roce 2015 Obajtkova kariéra akcelerovala a stal se šéfem vlivné Agentury pro obnovu a rozvoj zemědělství a v roce 2017 energetické fimy Energa. V obou provedl rozsáhlé personální změny. V únoru 2018 se stal šéfem Orlenu.
Začátkem letošního roku se spekulovalo o možné cestě Obajtka do úřadu premiéra. Pověst Kaczyńského oblíbence ale na jaře fatálně poškodila série článků liberálního deníku Gazeta Wyborcza. Vyplývají z nich podezření z toho, že Obajtek dosazuje do dobře placených funkcí své známé a také nejasnosti kolem vlastnictví či spoluvlastnictví desítek nemovitostí. V minulosti policie vyšetřovala Obajtka kvůli zpronevěře a úplatku. On všechna mediální nařčení odmítá a chce se hájit soudní cestou.
Ředitel PKN Orlen Daniel Obajtek.
Jen týden po Obajtkově ujišťování ve svých funkcích skončili šéfredaktoři čtyř regionálních listů. Výpověď dostal šéfredaktor listu Dziennik Zachodni Marek Twaróg. Noviny vedl od roku 2010 a převzetí vydavatelství Orlenem otevřeně kritizoval - ujišťoval, že se redakce pod jeho vedením nezalekne politického nátlaku.
Končí také šéfredaktoři řešovských Nowin, Lubelského Kurýra a Gazety Krakowské. Vedení posledního listu převezme publicista spojený s ultrakonzervativním provládním listem Gazeta Polska. Obajtek o změnách pronesl, že „každý má právo řídit vedení firmy, jejímž je majitelem“. „PKN Orlen nezasahuje do oblasti rozhodování, která je v kompetencích vedení vydavatelství Polska Press, to se týká mmj. personálních otázek,“ napsala firma Seznam Zprávám.
Novinář Polska Times Głowacki pro Seznam Zprávy říká, že osobně dosud žádný nátlak nezaznamenal. „U nás ve Varšavě se ještě nic nezměnilo. Tedy kromě toho, že došlo k výměně vedení firmy, ale to nejsou věci, které by bezprostředně měly vliv na chod redakce,“ uvedl. „Existuje ale ohrožení a nebezpečí a musíme pozorně sledovat, co bude nový majitel dělat v konkrétních redakcích. Já jsem se až do téhle doby ještě nesetkal s žádným případem nátlaku, cenzury nebo nabádání do autocenzury. Nic z toho se zatím nestalo, ale pořád máme obavy, že to může začít,“ dodává Głowacki.
Co s předběžným opatřením soudu?
Ombudsman Adam Bodnar vyhazovy šéfredaktorů zkritizoval, znamená to podle něj, že Orlen nerespektuje zmíněné předběžné opatření soudu. Nad krokem se podivil i šéfredaktor deníku Rzeczpospolita Bogusław Chrabota, který vykonává funkci předsedy Komory vydavatelů tisku.
„Segment regionálního tisku, dnes v rukou šéfů Orlenu, přežije jen tehdy, pokud se podaří udržet profesionalitu, profil novin a čtenáře. Každý brutální zásah do redakční linie, týmu, přibližuje tento segment k úpadku. Dosavadní čtenáři těchto novin je přestanou číst, pokud jim přestanou věřit,“ řekl Chrabota pro portál Press.pl.
O možnosti ztráty čtenářské důvěry mluvil s redakcí i Głowacki. „Záleží na tom, co se bude dít v novinách, ve kterých došlo ke změnám. Pokud noví šéfredaktoři nesplní očekávání čtenářů a začnou je politizovat, čtenáři budou odcházet,“ myslí si.
