Článek
Satelitní snímky NASA odhalily, že jeden z efektů epidemie koronaviru v Číně je výrazné snížení emisí CO2. Podle analýzy finského výzkumného ústavu Centre for Research on Energy and Clean Air šlo za poslední tři týdny o pokles ve výši zhruba 25 % oproti stejnému období loni. Důvodem je zavření místních továren a poklesu v dopravě, což významně zlepšilo kvalitu ovzduší.
Snímky NASA ukazují pokles v emisích NO2.
Pro srovnání: takový pokles je natolik významný, že je podle deníku The New York Times srovnatelný s množstvím CO2, které vyprodukuje stát New York za celý rok.
„Tohle je poprvé, co vidím takový pokles kvůli jedné specifické události,“ říká Fei Liu, výzkumník kvality ovzduší z NASA.
Smog nad Čínou na konci roku 2019.
Nicméně, v období čínského nového roku poklesne v Číně spotřeba uhlí každý rok. Tedy mírný pokles produkce zplodin přichází pokaždé, jen se rychle zase vrátí do čínského normálu.
Epidemie ale způsobila, že se zatím spotřeba nevrátila do normálu a zůstává stále nízko. Zpět se Čína hodlá vrátit v dubnu.
Nejde také o jediný efekt koronaviru na čínskou ekonomiku. V místech karantény je podle čínského ministerstva průmyslu a informačních technologií stále zavřeno 70 % malých a středních podniků. Jde o restaurace, obchodníky a různé rodinné společnosti, které byly nuceny kvůli epidemii přerušit veškeré podnikání.
Obchodníci až dva tisíce kilometrů daleko od Wu-chanu čelí finančním problémům způsobeným epidemií, píše deník The Washington Post. Lidé kupují jen to nejnutnější a z většiny obchodů také zmizely hlavně trvanlivé potraviny. Na pultech malých podniků a hlavně v restauracích se tak postupně kazí jídlo, které by si jinak našlo své kupce.
Karanténa tedy není až tak ekologická. Čínská ekonomika by se navíc měla z tohoto pádu vzpamatovat a rychle se vrátit do normálu.
„Nejpravděpodobnější scénář je křivka ve tvaru V. To znamená propad ekonomiky následovaný rapidním zlepšením,“ napsal Chen Yulu, viceguvernér Čínské lidové banky, v komentáři pro deník Financial Times. Banka zavedla spolu s dalšími finančními regulátory třicet bodů opatření, které mají pomoct malým podnikům vzpamatovat se z krize způsobené koronavirem. Budou se dohánět ztráty a ekonomika bude hnána zpět nahoru. Komunistická strana Číny také už nařídila návrat do některých továren.
Podle měření CREA se produkce emisí dostala v některých místech na rekordně nízké úrovně. Například ve městě Čchin-chuang-tao, které je považováno za hlavní uhelný přístav.
„Továrny mají určité limity, takže to asi nebude jeden dva měsíce, kdy by okamžitě doháněly ztráty,“ řekl Seznam Zprávám Václav Kopecký, analytik AMO. „Spíše se to vrátí zpět k tomu dlouhodobému trendu. Tedy produkce, která probíhala předtím, bude probíhat i nadále.“
Podle Financial Times ekonomové poukazují na to, že současná situace by mohla dokonce ztížit přechod Číny k obnovitelným zdrojům. Lauri Myllyvirta, vedoucí analytik finského výzkumného ústavu CREA, říká, že propad způsobený koronavirem může v důsledku vést k větší produkci emisí v rámci let.
Situaci je možné srovnat s recesí v roce 2008, upozorňují ekonomové. Globální emise CO2 poklesly i v tomto roce jako následek celosvětové krize. Peking pak zareagoval finančním balíčkem v hodnotě 586 miliard dolarů, jehož účelem bylo stimulovat ekonomiku. Podle Financial Times přispěl balíček velkým dílem k následnému navýšení emisí o celých 10 % už v roce 2009. Čínská vláda se prozatím zdráhá vypustit podobný balíček znovu a zavádí jen jednotlivá menší opatření. Podle ekonomů se ale stimul pro investování do infrastruktury stane časem nevyhnutelným.
„Návrat k tomuto starému stimulačnímu modelu by mohl znamenat nárůst v množství emisí během příštích let, pokud se čistá energie a další ekologické investice nestanou prioritou,“ upozorňuje Lauri Myllyvirta. Koronavirová epidemie by mohla být právě tím, co tyto priority znovu odsune na druhou kolej.
