Článek
Už tradičně Člověk v tísni před adventem zveřejnil svoje srovnání českých poskytovatelů půjček s názvem Index odpovědného úvěrování, za kterým stojí David Borges se svými kolegy.
Snaží se přehledně ukázat, kolik za půjčené peníze lidé přeplatí, a otevírají i další problémy jako přehlednost úvěrových sazeb.
Letošní podzim je ovšem speciální v tom, že věřitelé si daleko více prověřují, komu a jestli vůbec půjčí peníze. A podle Davida Borgese někteří poskytovatelé berou profese zasažené koronakrizí za tak rizikové, že jim zamítají úvěry.
Kdybyste měl říct jeden atribut, podle kterého by si měli lidé aktuálně vybírat půjčku, co byste poradil?
Kdyby to měl být jen jeden, tak protože jsme zrovna dokončili Index odpovědného úvěrování, tak bych jim poradil, aby se podívali na výsledky a šli si pro půjčku od toho poskytovatele, u kterého najdou vysoký počet hvězdiček. Takhle jednoduše.
Kdybych to měl rozvést a ukázat na nějaký parametr, který je pro lidi dosažitelný, když hledají na internetu u společností, tak je to pořád cena. Jen je potřeba si pohlídat, aby ta cena byla kompletní, takže se spíše dívat na RPSN sazbu.
Trh s půjčkami sledujete už několik let, stejně tak i Index odpovědného úvěrování vydáváte po několikáté. Co se podle vás letos s pandemií změnilo?
Je těžší získat půjčku. Některé společnosti utlumily úvěrování úplně. Jiné si definovaly nějaké skupiny klientů, kterým půjčovat nechtějí, protože ti lidé pracují v zasažených sektorech, jako je gastronomie a cestovní ruch.
To znamená, že například číšník má aktuálně horší přístup k půjčce?
Ano. Ale nikdo vám to neřekne úplně veřejně. Většina věřitelů se ptá na práci, na zaměstnání a je tam určitý „blacklist“. Jakmile tam uvedete zaměstnání, které je teď ohrožené, tak logicky je úvěr zamítnutý.
A jde skutečně o ty profese, jako jsou zaměstnanci z gastronomie či z hotelů?
Nemám přístup k těm skórkartám. Vím to z kontextu z rozhovorů. Obecně je to například cestovní ruch, který trpí.
A ono se to prolíná i do podnikatelských půjček živnostníkům. Pokud máte někde nějaký obchod, který je teď zavřený, tak si myslím, že společnosti budou extrémně opatrné takovým lidem půjčovat. Takže se budou více ptát. Před koronou půjčky jely v zásadě automaticky.
Co tedy radíte lidem ze zasažených profesí, tedy těm, kterých se napřímo dotkla koronakrize, když chtějí žádat o půjčky a solidnější poskytovatelé je budou odmítat, protože jsou z jejich pohledu rizikoví?
Snad ještě více než u bank je důležité u nebankovních společností rozlišovat. Máte pravdu, když říkáte, že se do nebankovního sektoru přesouvá úplně nový typ lidí, kteří byli zvyklí mít dřív nějaký kontokorent a najednou zjistili, že jim banka zavřela, a najednou hledají alternativy.
Je třeba si uvědomit, že jsou tady nebankovní společnosti, které mají toleranci k riziku posazenou výš než banky, půjčí i tomu, komu by banka nepůjčila, a přitom jejich podmínky nejsou nějak zásadně špatné. Jsou možná trochu dražší, ale nejsou to žádní lichváři. No a pak v tom našem žebříčku najedete i společnost, která má 240procentní roční úrok. To jsou sazby, kdy se ten úvěr už prakticky nedá zaplatit.
Je třeba rozlišovat, a pokud hledám půjčku někde jinde, tak ten žebříček, který jsme připravili, je dobrým startovacím bodem.
Teď když v říjnu skončilo vládní moratorium, odklad splácení půjček, řada lidí si bude také chtít půjčit peníze, aby mohla splácet své předchozí úvěry. Co radíte v takovém případě?
Pokud už půjčku mám a mám problém se splátkou a nedaří se mi domluvit se s věřitelem na nějakém postupu, tak si nemyslím, že je dobrý nápad zkoušet si peníze půjčit jinde jenom proto, abych původnímu věřiteli zaplatil, i když na to vlastně nemám. Doporučil bych v takové situaci zavolat do dluhové poradny a zkusit tu situaci probrat.
Často se mi stává, že mi chodí maily od klientů, kteří se proaktivně obrátili na věřitele a požádali je o vstřícnost a ten je odmítl. Když se obracím na management těchto společností, které oficiálně deklarují vstřícnost, tak najednou se ukazuje, že ta informace nepropadla od manažerů ke call centrům, která vyřizují klientské případy. Stále doufám, že je to nedotažená komunikace než záměr. Ale budeme to sledovat.
Je například dluhová poradna Člověka v tísni aktuálně více zatížená, ozývá si více lidí?
Určitě. Po konci říjnu, možná už chvíli před tím, než skončilo zákonné moratorium, tak jsme zaznamenali nárůst volajících. Přes léto to bylo klidnější. Teď se zase vracíme do situace, kdy volají desítky lidí denně, a ne vždy se to týká půjček. Zaznamenali jsme i hodně telefonátů, které se týkají exekucí. Ale ohledně půjček volají vysoké jednotky lidí. Myslíme si, že ten trend bude pokračovat, takže jsme posílili a prodloužili dobu, kdy jsme k dispozici.
