Babiš se snaží zahladit povyk. Chce prý spolupracovat s MeSES, ti jej odmítli

Pořadatelé putovního festivalu Hrady CZ zrušili jeho letošní ročník. Důvodem je podle nich dlouhodobá liknavost vlády a zejména Ministerstva kultury v otázce stanovení jasných pravidel pro konání kulturních akcí během letošního léta. Putovní hudební festival měl začít 9. července na hradě Točník a postupně navštívit do 21. srpna Kunětickou horu, Švihov, Rožmberk nad Vltavou, Bezděz, Veveří, Hradec nad Moravicí a Bouzov. Na webových stránkách festivalu to za realizační tým oznámili Michal Šesták a Viktor Souček. Podobně se neuskuteční ani další velké letní hudební festivaly.

Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO), že od 24. května se bude moci kulturních akcí venku zúčastnit až 1000 lidí, může ale být naplněna maximálně poloviční kapacita prostoru. Budou se moci konat také akce uvnitř s účastí maximálně 500 diváků a pořadatelé také mohou obsadit maximálně polovinu celkové kapacity. „Plán na obnovení kulturního života, který minulý týden zveřejnilo Ministerstvo kultury ČR na svých webových stránkách, nám bohužel nedává jistotu, že by během léta bylo možné zrealizovat osm festivalů v rozsahu a kvalitě, na které jste zvyklí,“ uvedli organizátoři festivalu Hrady CZ. Oznámili však, že na druhou polovinu srpna plánují alespoň „light“ verzi Hradů, o které budou informovat během dvou týdnů.

Prezident Miloš Zeman dnes neplánovaně přijal premiéra Andreje Babiše. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka se schůzka týká „aktuálních politických otázek“. Nejde nicméně o pravidelné setkání u večeře v Lánech. Objevují se tak spekulace, že by spolu mohli jednat o osudu ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO), který v posledních dnech čelí hned několika skandálům, na které upozornily Televize Seznam a Seznam Zprávy.

Předseda vlády dnes nakonec Hrad opustil, aniž by předstoupil před novináře.

Zatím poslední Arenbergerova aféra:

Většina základních uměleckých škol (ZUŠ) zřejmě od pondělí 24. května obnoví běžnou výuku. Komplikace bude ale možná někde působit podmínka testu na covid-19 pro skupiny nad deset dětí. Žákům se sice budou uznávat výsledky testů ze základních či středních škol, ale po kratší dobu, než je frekvence testování v těchto školách. Řekla to prezidentka Asociace ZUŠ Jindřiška Kudrlová. Zástupci asociace se podle ní již obrátili na ministerstvo školství, aby se doba platnosti testů pro ZUŠ upravila. ZUŠ budou moci od 24. května učit žáky s testem bez omezení, bez testu nejvýš deset žáků. Dosud se mohou uvnitř scházet tříčlenné skupiny žáků, venku jich může být až 20. Houslový virtuos Pavel Šporcl o víkendu v dopise pro ministra školství Roberta Plagu (za ANO) upozornil, že omezení počtu žáků dosud neumožňuje konat hodiny tance, sborového zpěvu nebo třeba výtvarné výchovy. V ČR je podle ministerstva 502 ZUŠ se zhruba 251 000 žáky.

Pražský dopravní podnik (DPP) zaznamenal loni kvůli pandemii nemoci covid-19 propad příjmů na jízdném zhruba 1,35 miliardy korun. Další desítky milionů vydal na protiepidemická opatření jako nákup ochranných pomůcek či dezinfekce. Za první čtvrtletí letošního roku jsou pak ztráty z jízdného asi 145 milionů korun. Dnes to řekl generální ředitel DPP Petr Witowski. DPP je největší městskou firmou a má na starosti MHD. Při nejpřísnějších protiepidemckých opatřeních klesl počet cestujících až o 80 procent.

Kromě zmíněné ztráty z jízdného způsobené úbytkem cestujících musel podnik vydávat peníze, tzv. vícenáklady, na dezinfekci, ozonizaci vozů MHD nebo na nákup ochranných pomůcek. Na to vydal DPP loni asi 84 milionů korun. V letošním prvním čtvrtletí vyšly vícenáklady dosud na více než 20 milionů korun.

Covidovým problémům hromadné dopravy se věnuje názorový text Seznam Zpráv:

Kvůli servisní odstávce nebude dnes pozdě večer dočasně v provozu online systém pro registraci na očkování proti nemoci covid-19. Odstávka je naplánována na dobu mezi 21:00 až 23:00. Uvedl to tým projektu Chytrá karanténa, který registrace k očkování spravuje. V současné době je registrace na vakcinaci umožněna lidem starším 40 let.

Po prodělání covidu-19 se lidé vyhnou testování i karanténě. Předpokládaná imunita se zřejmě prodlouží z 90 na 180 dní, nejdřív ale až od pátku.

Po dnešním video jednání uvedli bavorská ministryně pro evropské záležitosti Melanie Humlová a šéf české diplomacie Jakub Kulhánek, že jedním z témat bylo i rozšíření takzvaného malého pohraničního styku až na 24 hodin bez nutnosti testů a karantény. Tuto lhůtu Německo již nyní umožňuje, Česko ale volný režim prozatím omezuje na 12 hodin. Kulhánek řekl Humlové, že Česko nyní zvažuje prodloužit výjimky pro malý pohraniční styk až na 24 hodin po vzoru Německa. V tomto režimu, kdy je možné překračovat hranice za nákupy či návštěvami, není nutný test ani karanténa. Pro delší pobyt je nezbytné počítat s izolací, kterou je ale možné nahradit negativním testem. Plně očkovaných a také uzdravených se tato omezení netýkají. Oba ministři se rovněž zavázali spolupracovat na dalším rozvolnění stávajících cestovních omezení.

Srbsko je připravené Česku darovat 100 000 dávek vakcíny proti covidu-19 od společností Pfizer/BioNTech. Po dnešním jednání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem to na Twitteru uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Vučiče dnes v poledne přivítal v Kramářově vile. Jednat měli také o ekonomické spolupráci či otázkách spojených s regionem západního Balkánu.

Tempo očkování proti minulému týdnu v Česku dál zpomaluje. Zdravotníci v úterý podali 78 317 dávek vakcíny, což bylo o téměř 3500 méně než před týdnem. Podobné zpomalení bylo patrné i v pondělí. Do úterního večera zdravotníci podali téměř 4,3 milionu dávek, plně očkováno je zhruba 1,125 milionu lidí. Podle Babiše dar umožní vakcinaci zrychlit.

Cena MeSES spočívá v nezávislosti. Odborníci mají fungovat jako kanárek v důlní šachtě, bez ohledu na zájmy politiků.

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek se domnívá, že v létě bude v Česku nutné nosit roušky a dodržovat protiepidemická opatření. „Pevně totiž věřím, že po naší tragické zkušenosti s virem během uplynulé zimy tentokrát po celé léto zůstanou rozumná režimová opatření,“ řekl MF Dnes. „Virus nezmizí, bude tu stále. Udržitelná opatření umožní, aby mohly probíhat například rozumně velké kulturní akce, aniž by tam docházelo k tvorbě klastrů, které by vedly k nekontrolovatelnému šíření nákazy. Znamená to, že lidé budou dodržovat určitý hygienický standard – budou mít zakryté dýchací cesty, budou si dezinfikovat ruce a dodržovat rozestupy. Jiná opatření zase budou v obchodech, kde zůstane omezení počtu zákazníků na základě rozlohy prodejny. Některá opatření zůstanou také v restauracích či na festivalech. Mělo by to přispět k tomu, aby se tyto provozovny a akce nemusely znovu uzavírat,“ dodal.

Dvě miliardy z veřejného pojištění jdou měsíčně na plošné testování. Zastavte to, nebo se systém veřejného pojištění zhroutí, píše ministru zdravotnictví Česká asociace pojišťoven.

Nabídku Babiše na další spolupráci dnes členové MeSES jednomyslně odmítli. „V žádném případě, to jsme všichni odmítli,“ řekla ve středu iDnes.cz členka MeSES Ruth Tachezy. „Budeme nadále pracovat jako nezávislá skupina. Budeme připraveni reagovat na změny situace, kdyby něco nastalo. Nejde nám o pomoc vládě, jako spíše lidem,“ dodala viroložka Tachezy.

S ohledem na šíření nemoci covid-19 se nejvíce lidí, čtyři pětiny, dál obávají o zdraví svých blízkých a omezení zdravotní péče pro pacienty s jinými nemocemi než koronavirus. Vyplynulo to z dubnového zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). V porovnání s jeho únorových průzkumem se počet lidí, kteří mají strach o příbuzné, nezměnil. O pět procentních bodů ale ubylo lidí obávajících se omezení zdravotní péče mimo covidové pacienty. Zároveň se mezi lidmi snížily obavy z nedostatečné kapacity nemocnic. V dubnu je sdílelo 57 procent veřejnosti, o dva měsíce dříve 67 procent.

Strach o své zdraví má kvůli šíření koronaviru stejně jako v únoru polovina lidí. Nejméně lidí, zhruba pětina, se pak obává zhroucení zásobování. Proti únoru se počet takto smýšlejících snížil o sedm bodů a dosáhl nejnižší úrovně od začátku dotazování CVVM loni v květnu.

Královéhradecký kraj dnes vykázal nejnižší nárůst počtu případů koronaviru v zemi. Za posledních sedm dní v kraji přibylo v přepočtu na 100 000 obyvatel 30 nakažených, v úterý tento ukazatel činil 29 případů. Na pozici regionu s nejnižší nákazou se Královéhradecký kraj v posledních týdnech střídá s Karlovarským krajem, který dnes měl 31 nakažených za posledních sedm dní na 100 000 obyvatel. Celostátní průměr dnes činil 63 případů.

Pět měsíců před volbami řeší vláda, zda ještě naposledy před volbami přidá důchodcům. Andrej Babiš (ANO) navrhuje přihodit od ledna 650 korun, Jana Maláčová (ČSSD) 750 korun za měsíc. A možná přijde i bonus jako loni v prosinci.

Téměř polovina českých firem a podnikatelů v loňském roce během pandemie modernizovala stroje a techniku nebo investovala do automatizace či robotizace. Firmy také využívaly dočasná omezení provozu na dlouho odkládané rekonstrukce a údržbu, vyplývá z průzkumu ČSOB, jehož se od března do dubna zúčastnilo přes 400 respondentů.

„Výsledky svědčí o tom, že firmy v pandemii rozhodně nezahálely. Nejčastější aktivitou byla modernizace strojového parku a vybavení, což se týkalo takřka dvou třetin firem s obratem nad 40 milionů korun. Podle sesbíraných dat se téměř pětina respondentů pustila do digitalizace, a potvrdila tak covidový trend akcelerace inovací a technologických změn, z čehož bude těžit celá česká ekonomika,“ uvedl výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB Pavel Prokop.

Biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka míní, že experti ze skupiny MeSES nabídli svou pomoc Ministerstvu zdravotnictví v nejhorším stadiu epidemie, kdy umíraly stovky lidí denně. „Dělali svou práci bez nároku na odměnu velmi obětavě, a přitom dobře věděli, že všechny úspěchy si přivlastní vláda a za všechny problémy budou obviňováni oni,“ píše Konvalinka na sociální síti. „Do skutečně tragické situace, do které naši zemi přivedli postupně čtyři ministři zdravotnictví, tři hlavní hygienici a chaotické řízení státu založené zejména na průzkumech veřejného mínění, přinesli mezinárodní nadhled, znalost světového vědeckého konsenzu a mezioborový přístup. Epidemie totiž není jenom záležitost lékařů a zdravotnictví a účast sociologa, právníka nebo ekonoma vedle epidemiologů a molekulárních biologů byla neocenitelná.“

Konvalinka doufá, že nový poradní orgán Ministerstva zdravotnictví bude alespoň tak kvalitní jako MeSES.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nabídl poradní Mezioborové skupině pro epidemické situace (MeSES) vedené epidemiologem Petrem Smejkalem, aby spolupracovala přímo s Radou vlády pro zdravotní rizika, jíž předsedá. Smejkal se na Babišovo přání stal členem této rady v únoru. Ministerstvo zdravotnictví v úterý informovalo, že ukončilo spolupráci se skupinou, která byla oficiálně jedním z jeho poradních orgánů. Na sociálních sítích to vyvolalo kritiku. Nespokojenost dala najevo nejen opozice, ale i ministr školství Robert Plaga (za ANO) nebo ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).