Článek
Záchranáři museli závodit s časem, aby našli přeživší povodní. Němečtí úředníci uvedli, že v okrese Ahrweiler v Porýní-Falcku bylo v pátek nezvěstných asi 1300 lidí. Podle informací BBC se však každou hodinu daří čísla pohřešovaných snižovat. Nejhůře zasaženy srážkami byly státy Severní Porýní-Vestfálsko, Porýní-Falc a Sársko.
Pohroma v Schuldu, který spadá pod okres Ahrweiler v Porýní-Falcu, byla podle místního Edgara Gillessena katastrofická. „Znám všechny, co tu žijí. Je mi jich líto, ztratili všechno. Kamarád měl tamhle dílnu, teď tam nic není. Pekárna, řezník – to všechno je pryč. Je to děsivé,“ řekl Gillessen serveru Reuters.
Zasažené oblasti jsou tou katastrofou zjizvené. Lidé ztratili to, co si celý život budovali
Počet obětí v Německu přesáhl 130 případů. Roger Lewentz, ministr vnitra pro Porýní-Falc, však místním médiím řekl, že čísla zemřelých pravděpodobně vzrostou: „Když jste od lidí tak dlouho neslyšeli (…) musíte se bát toho nejhoršího.“
Zásahy záchranných týmů navíc v pátek ztížily obtížné podmínky. Telefonní sítě byly ale nefunkční, podobně na tom byly i silnice, které byly vážně poškozené. Více než sto tisíc domů bylo bez proudu. Příbuzní pohřešovaných tak úzkostlivě čekali na zprávy o svých blízkých.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyjádřil na tiskové konferenci své zděšení nad situací: „Zasažené oblasti jsou tou katastrofou zjizvené. Lidé ztratili to, co si celý život budovali.“ Počet obětí v Německu přesáhl 130 případů.
Experti varují před srážkami dlouho
Vědci už roky předpovídají, že letní srážky a vlny veder budou intenzivnější kvůli klimatické změně zapříčiněné člověkem, informuje BBC.
Hydroložka Hannah Clokeová, která vyučuje na univerzitě v Readingu, pro server uvedla: „Úmrtí a ničení v Evropě v důsledku povodní jsou tragédií, které se mělo zabránit.“ Po smrtelných povodních, které zasáhly Evropu v roce 2002, přišla profesroka Clokeová s varovným systémem. „V roce 2021 bychom neměli být svědky takových počtů obětí, které zaznamenáváme. Něco je špatně,“ uvedla pro BBC.
„Skutečnost, že ostatní části severní polokoule v současné době trpí rekordními vlnami veder a požáry, by měla sloužit jako připomínka toho, o kolik nebezpečnější by se naše počasí mohlo stát ve stále teplejším světě.“
Podle vědců by se měly jednotlivé vlády zabývat tím, jak snížit emise, které jsou podle expertů zdrojem extrémních událostí. Dále státníkům doporučují, aby se připravili na situace, které s sebou přinesou neustále se zvyšující teploty.
Záplavy páchaly škody i v Belgii či Nizozemsku
Kromě Německa povodně zasáhly i další západní země, například Belgii. Tamní armáda zasahovala ve čtyřech z deseti provincií, aby pomohla při záchraně a evakuaci osob. Předseda vlády Alexander De Croo vyhlásil na 20. července národní den smutku.
Podle serveru BBC De Croo uvedl, že povodně, které si v Belgii vyžádaly nejméně 20 životů, mohou být „nejkatastrofičtější, jaké kdy země zažila“. Kromě belgické armády pomáhali s evakuací i záchranáři z Francie, Itálie a Rakouska. Ti byli primárně vysláni do města Liege.
Tisíce lidí musely uprchnout ze svých domovů i v holandské provincii Limburg, kvůli stoupající hladině, která později prorazila hráz a zaplavila města. V Maastrichtu a okolních městech začala voda později ustupovat a tamní obyvatelé se tak v pátek mohli vrátit do svých domovů.
Jezera a řeky bobtnaly po silných srážkách i ve Švýcarsku. Koryto řeky protékající švýcarským hlavním městem Bern v pátek prasklo a jezero Lucerne zaplavuje město. Lidem v Basileji bylo řečeno, aby se drželi daleko od řeky Rýn, uvádí BBC.
