Článek
Koncern Agrofert, který má český premiér Andrej Babiš zaparkovaný ve svěřenských fondech, načerpal minulý rok na dotacích z evropských a českých fondů necelé dvě miliardy korun. Přiznáno mu bylo ale ještě o sto milionů víc, a ani to nejsou všechny dotační přísliby, které 250 firem z holdingu má v kapse. Většina z nich podléhá kontrole Bruselu a po středečním jednání Evropského parlamentu hrozí, že o ně prozatím přijde.
Největší část z dotačního balíku načerpal konglomerát firem Agrofertu jako provozní dotace. Ty se přidělují například na hektar orné půdy nebo na chovné zvíře. Celkem tak v loňském roce podle výroční zprávy zinkasoval přes 1,3 miliardy korun. Přes 600 milionů korun pak firma získala na investičních dotacích. Ty se vážou ke konkrétním projektům nebo jsou daňovými slevami.
Mimochodem koncern v roce 2014 získal řadu příslibů na daňové úlevy. A to v celkové výši 1,47 miliardy korun. Ty mohou firmy čerpat postupně. Největší část připadla na výrobce hnojiv Lovochemie. Konkrétně 591 milionů korun, které si může odečíst do roku 2026. Zatím tak neučinila. Necelých 300 milionů má přislíbeno Precheza, stomilionovou úlevu získala mlékárenská firma Olma. Přes 150 milionů Penam.
Daňové slevy schvaluje ministerstvo financí. To v roce 2014 řídil Andrej Babiš. A v tomtéž roce také proběhla změna, že firma může čerpat slevu maximálně do výše 25 procent investice, kterou takto stát chce podpořit. Předtím šlo čerpat až 40procentní výši. A firmy z Agrofertu si stihly zažádat ještě před snížením pobídek. Slevy ovšem nemusejí využít v plné výši.
Agrofert ale mohl za minulý rok načerpat na investičních dotacích dokonce ještě o sto milionů korun více. Podle účetní závěrky měl nárok na 712 milionů korun. Může je tedy dočerpat v dalších letech.
Kromě toho má předschválené dotace za další desítky milionů korun. Příkladem mohou být Kostelecké uzeniny, jedna z firem z holdingu. Ty načerpaly a vykázaly dotace ve výši 19 milionů korun, které získaly od ministerstva zemědělství na podporu zpracování zemědělských produktů. Zároveň firmě schválil Státní zemědělský a investiční fond příspěvek 49 milionů na vývoj a inovace postupů při krájení a balení masných výrobků, které zatím Kostelecké uzeniny nenačerpaly. Dalších 75 milionů přislíbil fond na optimalizaci bourání vepřového masa. Úspěšná byla firma i u ministerstva průmyslu, kdy na tři projekty komplexního projektu úspor energií má slíbeno přes deset milionů korun.
Pro pořádek dodejme, že největší jednorázovou dotaci vloni nezískal Agrofert v Česku, ale v sousedním Německu. Konkrétně jde o 11 milionů eur, které souvisejí s výstavbou moderního pekárenského závodu ve Wittenbergu. Do toho německá dcera Agrofertu naplánovala investovat celkem 350 milionů eur, tedy přes devět miliard korun. A s tím souvisejí i obří úvěry, které holding má.
V loňském roce dluhy vůči bankám celé skupiny poskočily o pět miliard na 35 miliard korun. Největší dluh – skoro pět miliard korun – má vůči konsorciu bank vedenému německou IKB Deutsche Industriebank.
A právě pro úvěry může být ztráta dotací klíčová. V účetnictví totiž nefunguje prostá matematika, kdy by se od zisku odečetly dotace a dalo by se říct, že takto bude Agrofert jejich neudělením poškozen. Problém to ale může být u konkrétních úvěrů na projekty jednotlivých firem, které s příjmem dotací kalkulují.
