Článek
Katolická církev hospodaří na zhruba 150 tisících hektarech lesních pozemků, které se od roku 2030 měly stát důležitým zdrojem příjmů poté, co dojde k majetkové odluce státu a církve. Tak by to i bylo, kdyby nepřišly sucho a kůrovec. Kvůli nim nyní církev do lesů peníze spíš nalévá, než aby je z nich čerpala. Jednotlivá biskupství proto byla nucena omezit investice na nejnutnější minimum, někde přistoupili i k personální redukci.
Podle zatím poslední zprávy o hospodaření, kterou církev vydala pro rok 2018, její ztráty kvůli suchu překročily 761 milionů korun. V dalších letech se, vzhledem ke kůrovcové kalamitě, budou ztráty nejspíš dál prohlubovat. „Výsledek hospodaření za loňský rok ještě nemáme zpracovaný,“ uvedla mluvčí České biskupské konference Monika Klimentová.
Církev si lesy spravuje po jednotlivých diecézích, případně farnostech a řeholích. „Každá diecéze to má jinak, obecně jsou ale velmi zasažené lesy především na Moravě,“ říká Klimentová. Jejich správci jsou na nich přitom dost závislí.
„Ztráty nejsou malé a naše hospodaření na lesnictví velkou měrou spočívá. Úspory proto hledáme, kde to jde,“ přiznává mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka. Arcibiskupské lesy a statky hospodaří na 42 tisících hektarech lesních pozemků. V loňském roce tam kůrovec úřadoval zejména v polesích na území Rejvízu v okolí Zlatých hor a na polesí Chvalčov v Hostýnských vrších.
„Podle našich aktuálních prognóz budeme v letošním roce donuceni vytěžit až devět set tisíc kubických metrů dřeva, tedy téměř trojnásobek optimálního množství,“ dodává jednatel arcibiskupských lesů Petr Skočdopole.
Byť těží víc, prodávají za méně a vyšší náklady mají i se zalesňováním vzniklých pasek. Podle mluvčího arcibiskupství se proto hospodaření lesů promítne i v hospodaření samotného arcibiskupství. „Jsou některé investice, které budou muset počkat, naštěstí významné projekty stojí na více pilířích. Stejně tak budeme muset provést nějaké úspory v personálních nákladech. Určitě ale nepůjde o hromadné propouštění,“ říká Gračka, konkrétní však být nechce.
„Příjmy z lesů činí velmi významnou položku v hospodaření našeho biskupství. Samozřejmě těžba dříví snížené kvality a obrovský přetlak na trhu v celé Evropě znamená každoroční snížení cen dřeva a tím i velké snížení tržeb,“ naznačuje situaci mluvčí další moravské diecéze, Pavel Siuda z Biskupství ostravsko-opavského.
Sucho, kůrovec a další vlivy zasáhly do hospodaření biskupských lesů velmi výrazně, 90 procent jejich veškeré těžby je těžba nahodilá, tedy taková, kterou se reaguje na kalamitní stavy. Dřevo z ní je v současné době velmi špatně prodejné. „Mzdy kněží a našich zaměstnanců jsme nesnižovali, výrazným způsobem jsme ale omezili investice a opravy,“ přiznává. Kostely a další majetek, který není v havarijním stavu, tak musí počkat na lepší časy. Biskupství hospodaří s 26 tisíci hektary lesů, na kterých má velký podíl právě kůrovcem zkoušený smrk.
Problémy však mají i diecéze s mnohem menšími lesními majetky. Šetřit se bude i v té královéhradecké, která se skrze svoji společnost Diecézní lesy Hradec Králové stará o 6,5 tisíce hektarů lesních porostů. „Investovat teď budeme jen do priorit, což jsou pro nás sociální péče, školství a ty nejnutnější opravy,“ říká mluvčí biskupství Pavel Sršeň. Na investice ve formě nákupů pozemků či nemovitostí podle něj musí diecéze v současné době zapomenout.
