Článek
Po tlaku Ekvádoru místní čínské velvyslanectví vyhlásilo politiku nulové tolerance vůči nezákonnému rybolovu a tento týden oznámilo, že řadou nových předpisů rybářské flotile zpřísňuje pravidla. V blízkosti Galapág však podle velitele ekvádorského námořnictva Darwina Jarrína zůstává 325 z těchto 340 lodí. Jarrín navíc uvedl, že téměř polovina těchto plavidel dočasně přerušila satelitní komunikaci, což porušuje pravidla regionální organizace pro řízení rybolovu.
Nová čínská nařízení z tohoto týdne zahrnují přísnější sankce pro společnosti zapojené do tzv. nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, označovaného anglickou zkratkou IUU. Podle studie, která se na rybolov IUU zaměřuje, je Čína v tomto typu rybaření jednou z nejaktivnějších zemí na světě.
Ochránci přírody, kteří situaci na Galapágách sledují, jsou k novým čínským předpisům skeptičtí. „Kromě tohoto jednostranného oznámení zůstává problém stejný,“ uvedl Pablo Guerrero, ředitel ochrany mořského prostředí ekvádorské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF). „Tyto lodě překládají svůj úlovek na mateřská plavidla, která úlovek vykládají v přístavech. Stručně řečeno, Čína loví neustále, rybolovná činnost se nezastavuje,“ dodal.
Galapážské souostroví je izolovanou přírodní rezervací v Tichém oceánu, jež je vzdálena asi 1 000 kilometrů od břehů Ekvádoru, kterému patří. Tvoří ji asi 130 ostrovů, na kterých žijí endemické druhy, tedy zvířata, která se vyskytují pouze tam. Souostroví je jedním z nejzranitelnějších ekosystémů na světě. Od roku 1978 je na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Žijí zde například tučňáci, leguáni a obří suchozemské želvy.
Nejen Galapágy
Čínští rybáři ale nepůsobí jen na Galapágách, v posledních letech byli podle nevládní organizace Global Fishing Watch (GFW) viděni v blízkosti Guinejského zálivu na jihozápadě Afriky, ale i v severokorejských vodách. Ve východní Asii mohou rybářská plavidla působit jako předvoj agresivní geopolitické strategie zaměřené na prosazování územních požadavků.
V Jihočínském moři si Čína nárokuje 90 procent potenciálně energeticky bohatých vod. Část si však nárokují také Brunej, Malajsie, Filipíny, Tchaj-wan a Vietnam. Jihočínským mořem vedou významné námořní trasy, ročně je tudy přepraveno zboží zhruba za tři biliony USD (67,6 bilionu Kč). Čína vybudovala základny na atolech v oblasti, ale tvrdí, že její úmysly jsou mírové. Nároky Číny v Jihočínském moři považuje za nezákonné řada států, např. Spojené státy či Austrálie.
Ke konfliktům v Jihočínském moři dochází poměrně často. Indonésie v lednu vyslala 120 rybářů do oblasti kolem souostroví Natuna v jižní části Jihočínského moře, kde podle ní od konce minulého roku nelegálně rybaří desítky čínských lodí. Rovněž v oblasti posílila přítomnost námořnictva. Na rybaření v oblasti má podle mezinárodního práva nárok Indonésie, Čína však tvrdí, že je to tradiční loviště jejích rybářů, napsala agentura Reuters.
Největší flotila na světě
Nevládní organizace Overseas Development Institute (ODI) společně s GFW pomocí nejmodernějších technologií a analýzy dat odhalila, že rozsah čínské flotily je velmi podhodnocen. Podle ODI je součástí čínské flotily až 16 966 plavidel, což je pětkrát více, než se odhadovalo v dřívějších případech. Jedná se o zdaleka největší takovou flotilu na světě, podle GFW čínská plavidla každoročně představují zhruba 20 % celosvětového úlovku. Pro srovnání – americké rybářské loďstvo ve vzdálených vodách se podle webu The Guardian skládá z 300 lodí.
„Výsledky nás šokovaly, očekávali jsme 4 až 5 tisíc plavidel,“ uvedla Miren Gutiérrezová, hlavní autorka studie ODI. Výzkum, který trval více než rok, také zjistil, že téměř tisíc lodí plulo pod vlajkou cizího státu, z čehož plynou výhody pro majitele lodí v podobě levnější registrace lodi nebo neplacení daní, ale zároveň nevýhody pro členy posádky jako nižší pracovní standardy.
„Na první pohled to vypadá, že jde o flotilu složenou z lodí mnoha různých vlastníků. Máme ale podezření, že jádro loďstva je pravděpodobně v rukou několika společností,“ řekla Gutiérrezová. „Většina čínského rybolovu není nezákonná, protože se odehrává v mezinárodních vodách, to je ten problém,“ dodala Gutiérrezová. Většina z plavidel čínské flotily navíc využívá vlečné sítě, které jsou známé poškozováním mořského dna a v čínských teritoriálních vodách jsou zakázány.
